Jaká byla cesta k medaili ? Ohlédnutí tří úspěšných žen – Karly, Terezy a Jitky

Minulý týden jsme nakoukli mezi favoritky domácího bikového šampionátu. Každá absolvovala tvrdý trénink a po svém se snažila vyladit formu na den D, s cílem přetavit dřinu v úspěch, v zisk medaile.  Trať byla těžká, vedro urputné, radost z toho měl málokdo. Úseky, které byly tak strmé, že z kola musely dámy (i řada mužů při svém závodě) sesednout a kolo do kopce vytlačit. Ale podmínky byly pro každého stejné.  Jen jedna mohla zvítězit a obléci si mistrovský dres a stát se na rok „bikovou“ královnou.  Reportáž o průběhu závodu jsme přinesly včera. A tady jsou dojmy tří čerstvých medailistek.získané s odstupem 24 hodin.

1. místo Karla Štěpánová KONA Cycling Point

K vytoužené zlaté medaili ji dovezla karbonová KONA, hardtail na 29 ´´ kolech

Pocity : „ Jsem šťastná neskutečně šťastná! Toužila jsem získat titul, a po předchozích závodech jsem byla hlavní favoritka. Ale pořád je to závod a stát se může cokoliv. Hodně tvrdě jsem se připravovala, až jsem byla na hraně, jestli to není moc. Ale teď jsem vděčná svému trenérovi (Libor Oplt, kouč), povedlo se nám tu dřinu zúročit. On mi věřil, že to vydržím“.
Jízda: „Po startu jsem za to vzala, ale s vědomím, že jedeme pět kol. Jenže když jsem po první kole měla náskok přes půl minuty, až jsem se lekla, že jedu moc rychle. Moje pocity mi říkaly- ještě můžeš přidat. Jela jsem si svůj závod, měla čas i volit taktiku. V jednom místě, kde byl prudký kopec, který ale všichni tlačili, jsem zvolila objížďku, která byla sice delší, ale zase jsem nemusela slézt z kola. Já tam na holky získávala. Je jasné, že když nohy pěkně táhnou do kopců, kde jsem měla navrch, nemusela jsem pak dávat sjezdy na doraz a riskovat defekt“.
A co dál ? „ Za pár dní odlétám za oceán na dva světové poháry. Už na začátku sezóny jsme měli několik cílů – vyhrát nějaký závod českého poháru, získat mistrovský titul, na svěťáku mít umístění do 30, posunout se v UCI žebříčku. Proto nejedu na Evropu, ale soustředím se, abych zajela dobře další Světový pohár. Ta třicítka se povedla, tak už mám další metu – číslo 25“

Myš ohrozila cestu k titulu!
 Karla je velká milovnice zvířat. Při nedělním závodě jí v jednom singltreku vběhla do cesty myška,  a přes snahu Karly se nečekané „překážce“vyhnout, či jet jinou stopu, to nakonec myš schytala. Karla pak 10 minut přemýšlela, jak že to asi s tím hlodavcem dopadlo… Jak všichni ví, když závodník ztratí i na chvíli koncentraci, chybuje… Tohle Káju naštěstí nepotkalo.

2. místo Tereza Huříková – SUPERIOR MTB

Tereza jela na karbonovém hardtailu Superior, 29 ´´

Pocity: Samozřejmě, že v současné formě, tedy spíš letošní neformě, jsem za stříbro moc ráda. Dává mi to odpověď, že jsem v tréninku na dobré cestě. Chtěla jsem medaili a podařilo se.
Jízda: „ Jela jsem totální doraz, vedro nemám ráda, vždy s tím bojuju, v cíli mi nebylo vůbec dobře. V první kole jsem udělala pár chyb, což se hned trestá, ale pak už to bylo lepší a lepší. Bylo nutné se hodně koncentrovat, spousta zatáček, kluzký, prašný povrch, bylo to těžké. Ale líbilo se mi to, až na úseky, které nejsou pro nikoho k vyjetí, to nemám ráda.
A co dál ? „ Už příští týden je mistrovství Evropy, kam jsem se svým výkonem nominovala. Jsem ráda, že  budu reprezentovat. A doufám, že se ještě o kousek vylepším“.

A bude valašská svatba…
Kdo pozorně četl náš příslěvek o přípravě žen na MČR, jistě si povšimnul, že Terezka zmiňovala jako svou předzávodní dietu ochutnávku „svatebního menu“. A my máme potvrzené, že je to skutečně tak. Tato půvabná bikerka, mimochodem držitelka titulu Miss cyklistiky,  po skončení sezóny skutečně plánuje svatbu. V krásné datum, 10.10. bude na Valašsku hodně veselo…

3. místo Jitka Škarnitzlová

Jitka měla celoodpružené kolo  LIV Lust, 27,5 ´´

Pocity: „Pomalu přichází spokojenost, je to moje první medaile v elitě, ale udělala jsem několik chyb, které mě stály hodně sil i cenné vteřiny“.
Jízda: „Po startu jsem zaváhala, drobný  pád a propad hodně dozadu, všechno jsem si musela během okruhu dojet. To mě stálo síly, jela jsem doraz a pak se z toho  další dvě kola vzpamatovávala. Vím, že jsem jako jedna z mála jela na celoodpruženém kole, ale mě to sedí, nevidím v tom nějaký limit pro výkon. Co se týče trati, moc mi tamní cyklokros nesedí, nemám ráda, když musím tolikrát slézt z kola a tlačit ho, ale bylo to stejné pro všechny.
Co dál ? „ Vyjela jsem si nominaci na mistrovství Evropy, které je v Itálii, kromě individuelního závodu pojedu možná i štafetu. Takže teď si musím odpočinout, lehce potrénovat a prodat, co umím.

Táta  přísňák
Táta Škarnitzl musí mít ze svých potomků radost – oba získali bronzové medaile. Určitě důvod k rodinné oslavě.  Při jízdě Jíti byl občas slyšet jeho nespokojený a přísný komentář. Ale i to může být cesta k úspěchu a neustálému zlepšování výkonnosti sympatické Jíti. Ale víme, že pochvala nakonec byla a stejně tak i došlo na „sladkou“ odměn, pusu a gratulaci od jejího přítele…

Autor: Kája P.

Kája Polívková