Reklama

Tereza a Karla – jak jim (ne)chutnal světový šampionát

Ohlédnutí dvou českých reprezentantek za nesmírně náročným světovým šampionátem. O tom, jaké to bylo a co čeká teď Karlu Štěpánovou a Terezu Huříkovou , si přečtete v našem článku….

Reklama
Andorské horské středisko Vallnord – La Massana, kde uplynulý víkend vyvrcholil světový šampionát, si již žije svým poklidným tempem. Ti nejúspěšnější se vrací domů s medailemi a užívají si přízně médií, sponzorů i fanoušků…..oslavují. Nejspíš se radují i ti, co skončili v TOP desítce. Tyto příčky jsou pro  letošek českým závodnicím vzdálené.
Ale kus pozornosti si bezpochyby zaslouží – i když skončily daleko za svým očekáváním. Letošní závod byl však velkou zkouškou vůle, odolnosti a houževnatosti. Již tak náročnou trať poznamenalo několik lijáků. A tak některé technické sjezdové pasáže, ale i výjezdy zdolávaly i ty nejlepší ženy  po svých. Nejsme v televizních přenosech ze špičkových klání vídat tlačení kol tak často. Na obranu žen nutno podotknout, že podobné záběry byly i v mužském závodě.
Jak prožily nejdůležitější závod sezóny naše dvě české zástupkyně na startu ? Jak se popraly s krizí, když zaostávaly za svými vysněnými příčkami ?
Ať už vnímáte jejich výsledek jakkoliv, obdiv zaslouží . rvaly se navzdory podmínkám do poslední minuty. Obě se shodly: takový závod se nevzdává….

KARLA ŠTĚPÁNOVÁ – 37. místo
Před startem jsem měla, nutno říct, že po docela úspěšné sezóně, ambice o trochu větší, ale věděla jsem že to nebude zadarmo!
  Den před závodem jsem se na trati cítila fakt dobře, pršelo a „teklo to“, takže se dalo všechno docela v pohodě jezdit!
Emoce z tréninků byly tedy vyjímečně „nahoře“ a já se těšila…
 V den závodu pak bylo hezky a svítilo slunce, rázem bylo všechno jinak!
Trať začala vysychat, bahno se začalo lepit a vše klouzalo ještě víc! Tyhle podmínky mám docela ráda, ale rozhodně jsem nečekala, že porce 6kol bude takovej nářez 🙂
 Po startu se mi tentokrát docela podařilo dostat dopředu, první strmej výjezd se dalo krásně předjíždět, tak jsem se dostala až někam kolem 30tého místa. Hodně se běhalo a první kopec v terénu jsme musely všechny tlačit…
Dolů to byl sešup a po slizkých kamenech vůbec nemělo smysl brzdit… V prvním těžším sjezdu jsme zas běžely a najednou do mě někdo nalít (opět 🙂 ) zezadu. Ale to se stává…klasicky to někomu ukouzlo a dostala jsem pedálem pod koleno!
  Bylo to „zezadu“, takže jsem si tam ani moc neviděla… ale cítila jsem, že to bolí a musela trocchu změnit šlapání. Jak už to u mně bývá nikdy se nevzdávám a i když jsem od 4tého kola bojovala se silnýma křečema, bojovala jsem dál!
Pátý kolo byl očistec, a protože mi v depu Libor hlásil, že vychází 80% (limit, kdy se závodnice stahují o okruh dříve ze závodu), jela sem doraz… Evidentně toho měli všichni plný zuby, protože jsem sjela 3 nebo 4 holky a v cili pátýho kola sem byla na 33.místě… Propočet na 80% byl sice vypočítanej dobře, ale rozhodčí to zřejmě viďeli jinak (po báječných 6ti kolech tedy ještě nepochopitelně nezvládnutá 80-tka).
Posledni, šestý kolo jsem pak objela úplně mrtvá… Křeče, únava kolem druhé hodiny na maximálce a rozseklá noha pod kolenem, to vše se spojilo a já byla ráda, že sem dojela do cíle…
   V cíli sem vlastně nevěděla „čí sem“…
…pak už byla jen úleva, „oprava“ nohy a očistec od bahna…
  Co se týká dalších dnů a týdnů… Máme testovací týden… Odpočinek, dlouhý tréninky na silnici a ukáže se… Víkend buď Sudety a v neďeli TransBrody, obojí jsou jedny z nejbikovějších závodů, co si lze představit, nebo pojedu jen ty TransBrody…
Vyhodnotí Libor až podle toho, jak budu vypadat v pátek…
Dál ve vzduchu visí několik variant…
Buď ještě nějaké C1, nebo volníčko a pak krosy, nebo pár krosů, využít silu která je za závodů a pak tam vložit volno po sezóně…
Tohle ale od A až po Z řídí Libor už pátým rokem a tak se do toho vlastně ani nepletu.
Příští sezónu se mnou „prý má“ plány ze kterých budu „nadšená“, takže se OPRAVDU těším :-). Snad ještě otočím nohama 🙂

 

TEREZA HUŘÍKOVÁ – 45.místo

TEREZA HUŘÍKOVÁ MS

Závod to byl opravdu netradiční a s naší  disciplinou cross country měl jen málo společného. Organizátoři i si celkově ženy  vychutnaly ve všech kategoriích- vždyť jak U23, tak i elitní  ženy absolvovaly o půl hodiny delší závod, než určují regule. Tak se stalo, že ženy na tomto mistrovství světa  jeli stejný počet kol, jako jejich mužské protějšky ! Samozřejmě, něco způsobila změna počasí, která už tak dost technickou trať změnila v bahnité bojiště. Ale vždy z předchozího závodu se dalo leccos odvodit. V kategorii U23 silně pršelo,ale trať za deště byla  lépe sjízdná, než ta, co čekala na  nás. Vysvitlo slunce a tak  bláto v lese vyschlo do podoby lepidla. Mě při volbě plášťů před závodem zmátly  celkem vyschlé ujeté louky, tak jsem zvolila své oblíbené pláště Rubena Textra Scylla. Ty jsou totiž božské i na mokru, ale tady to bylo jen neustále  s nabalující bahno, na kterém jsem jela jako po ledě. Znamenalo to pro mě převážnou část techniky v lese běhat. Protože jsem svou přípravu zaměřila na cyklistiku, běh mi bral síly a postupně mě totálně vycucal. Byla to pak spíš taková bitva kluzných kamenů a karbonové podrážky mých Sidi bot. Zařekla jsem se ale mistrovský závod nevzdát ! . Takové závody se totiž nezapomínají a na každý takový extrém je pak fajn vzpomínat. Momentálně jsem samozřejmě víc naštvaná, protože mi přijde, že jsem absolvovala spíš, než MS, nějaký adrenalinový extrémní závod typu Bobr cup a hodiny, dny a týdny dřiny vyhodila oknem.

Tahle sezóna byla každopádně tak odstrašující a výchovná, že se víc než kdy jindy těším, až otočím list a budu se ubírat k sezóně nové plné atraktivních výzev. Než sezónu uzavřu, čeká mě ještě KPŽ v Odrách a v Novém Městě na Moravě, kritérium v Brně a závod Superioru příští sobotu také na Moravě. Pak krásná svatba, ještě krásnější líbánky na Viva Tropicu na Mallorce, kde si plánuji užít volno. Na podzim pak osedlám nového obojživelníka Superioru…krosko-silničku, se kterou chci absolvovat několik cyklokrosových závodů.

Teď mám ale ještě před sebou krásný víkend, který strávím s milými a houževnatými dámami v beskydských horách při mém Ladies Bike Weekendu. Pokud bude mít ještě nějaká bikerka zájem, je pro nemoc posledních pár míst. Ale kemp začíná už v pátek, takže je to výzva jen pro velmi akční dámy:-)

Autor: Kája Polívková
Foto: Michal Červený

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková