Afghánský ženský cyklistický tým je nominován na Nobelovu cenu za mír

Ještě donedávna  byly afghánské ženy zcela vyloučeny z veřejného života, což se týkalo i sportu. Změny k lepšímu se dějí velmi pomalu, ženské týmy jsou stále opomíjeny, sportovkyně jsou středem výhrůžek i obviněním z nemorálnosti.

Členky afghánského cyklistického týmu se snaží posunout vnímání sociálních hranic a ukázat tak cestu i dalším ženám, nejen sportovkyním.   Jejich několik let trvající odvážná cesta nezůstala bez odezvy, národní tým byl nominován skupinou italských poslanců na Nobelovu cenu za mír pro r. 2016, za jejich obětavost a tvrdou práci, propagující jízdu na kole v Afghánistánu.

Osobností v propagaci ženské cyklistiky je čtyřiadvacetiletá Zahra Hussaini. „Jízda na kole je dobrá pro životní prostředí, pro zdraví i svobodu pohybu. Jsem pyšná na tým žen kolem mě, jsou odvážné, ony se nebojí výhrůžek a obtěžování, je to pro ně výzva k překonání. Část společnosti je stále přesvědčena, že žena je určena pouze pro práci v domácnosti a nic víc,“ uvedla Zahra v jednom z rozhovorů pro LA Times.

Afgánské cyklistky trénují na nevyužívaných cestách za Kábulem, vyjíždí společně s mužským týmem a svým trenérem. Ani to je před případnými slovními útoky a výhrůžkami neochrání.

Poté, co sociální média a rozhlasové stanice v Itálii navrhly kandidáty  Nobelovy ceny míru, byl to Ermete Realacci, známý italský publicista a novinář, který se  výrazně zasadil právě o nominaci Afghánského ženského cyklistického týmu.  Vidí jejich snažení jako pomalé kroky v bitvě ke svobodě, ale velký krok vpřed v boji za ženská práva.

Autor: Kája P.
zdroj:TWC

Kája Polívková