Blonďatá kometa válí dál! Jana Czeczinkarová ovládla 1.závod Českého poháru horských kol

Nedělní závod provázelo chladné počasí a technickou trať, na které se uprostřed týdne ještě pořádně prášilo, zkropil déšť. Na start prvního letošního pohárového závodu se postavily všechny favoritky olympijské nominace: Štěpánová, Škarnitzlová, Průdková a Němcová, svou účastí osvěžily peloton obojživelnice z týmu KC Kooperativa, úspěšné cyklokrosařky Pavla Havlíková a Nikola Nosková, nechyběla ani stálice v bikovém poli, nejlepší slovenská závodnice Janka Keseg Štefková.

*Jitku budeme letos vídat v dresu nového týmu Česká Spořitelna Accolaide*

Podrobnou reportáž jsme získaly od našeho zpravodaje přímo z tratě….

“Start se pak odehrál pod taktovkou dua Veselá, Kuntová, které do terénu podél bikrosky vletěly doslova a do písmene způsobem sprinterským… Poté je ale už při prvním průjezdu depa na špici nahradily dvě rivalky v kategorii U23 Bára Průdková a opět úžasně jedoucí Jana Czecinkarová. Tyto dvě mladé závodnice během půl okruhu získaly slušný náskok, ze kterého v druhé půli okruhu vytěžila pouze Jana, která si svůj náskok udržela i do dalších dvou kol. Báře tentokrát rychlé tempo po startu nejspíš zatáhlo nohy a procouvala se do míst, kde se pak víceméně pohybovala až do konce závodu.

Za Janou se pak na necelá dvě kola vydala především dvojice závodnic Jitka Škarnitzlová a Karla Štěpánová. Toto duo, bylo ještě zpočátku atakováno rakouskou závodnicí Nadjou Hejgl.

Ta ale pozice postupně vyklidila plynule a ve vysokém tempu jedoucí Pavle Havlíkové, která zhruba do půlky závodu působila až nebezpečně klidným pohodovým dojmem. Jak sama Pavla poté dodala: “Jelo se mi dobře, ale nevěděla sem, jestli bych to ustála, tak sem si vystoupila a jela si svoje”…

Zhruba ke konci třetího kola se vpředu s náskokem stále komfortním pohybovala “Čičina” a souboj za ní směroval k drobnému náskoku Jitky před Karlou…

Čtvrté kolo mělo, mohlo a možná pak i rozhodlo o dalším vývoji celého závodu. Velice dobře jedoucí Jitka využila drobné krize Karly, která nejspíš chvílemi bojovala i s, pro ní “nově” diagnostikovanou alergií, jenž se projevila o týden dříve v Langenlois.

“V týdnu jsem musela zajít k lékaři, pořád mě trápí nějaká alergie, což má vliv na dýchání. Někdy ve druhém kole jsem s tím zase měla potíže, pak se mi to znovu rozjelo. Trať je tady těžká, říkala jsem si, myslím ve čtvrtém kole, že by bylo prima si někde oddychnout, ale ono tady není kde. Proti minulému týdnu to bylo ale lepší, vzhledem k tomu zdravotnímu problému jsem s výsledkem spokojená”.

Jitka tedy nejen že poodjela Karle, ale začala atakovat na špici Janu Czecinkarovou. Boj je však bojem právě proto, že je neustávajícím tokem změn a zvratů.

Do konce zbývají dvě kola a Čičina je vpředu opět osamocená a Jítka přijíždí do depa s nalomeným sedlem. Jitka později smutně konstatuje: “v prvním kole jsem spadla a asi o něj opřela trošku,, je to smůla”… Situaci tedy využívá dravě a “vlčím” způsobem Karla, která v ten moment, kdy Jitka vjíždí do depa a zastavuje, přijíždí do stejné úrovně na horizontu a vycítí svou chvíli.

Ta tam je krize a nohy jedou. jak je třeba. Projíždí okolo smutné Jitky, která má však sedlo vyměněné ve velice krátké době. Depo zafungovalo na jedničku a boj začíná od znovu, Karla v ten moment stupňuje tempo a získává drobný náskok. Zdá se že i chvílemi stahuje v předu “spanilou jízdu” vedoucí Jany. Ta má ale již podruhé letos z Češek nejlepší nohy a následně si dojíždí pro své první třiadvacítkovské Elitní prvenství v ČP…

Za ní se po 52 vteřinách na druhém místě objevuje konstantně ale zároveň bojovně jedoucí Karla Štěpánová. Pro třetí místo si o necelou minutu později přijíždí posmutnělá, ale velice dobře jedoucí Jíťa…

Čtvrté místo poté v cíli sbírá Janka K.Štefková, která si svým brutálním tempem od druhé půlky závodu prokousala cestu až před o kousek za ní přijíždějící Pavlu Havlíkovou…