Reklama

My a STRES – jaký vliv má na naše tělo?

Víte, co se děje v našem těle, když trpíme stresem? Kdy a jak s ním můžeme bojovat samy a bez pilulek?

Reklama

Šťastný ten, koho se následující čtení netýká. My a stres. Většina z nás se dnes a denně dostává do tlaku z pracovního vytížení, nedostatku času na povinnosti, problémů rodičovských i vztahových. Prožíváme stres a pomalu ho už bereme jako normální a běžnou záležitost. Nebo to tak nechceme, ale přesto to jde mimo naši kontrolu.

Stres se může projevit několika způsoby a každý je jiný. Zanechává stopy na těle i na duši a ani jedno z toho není pro nás dobré. Může vést jak k hubnutí, tak přibývání na váze, může způsobit únavu, oslabený imunitní systém a dokonce i dlouhodobé problémy, jako je vysoký krevní tlak. Samozřejmě, krátkodobý stres vás „nakopne“ k vyšší aktivitě, ale ten déletrvající naše tělo vyčerpává.

stressed-brain-functioning-stress-research

Co se děje v našem těle, když trpíme stresem? Co udělat, abychom odstranily příznaky?

Stres je v podstatě naše emocionální a fyziologická reakce na nadměrné zatížení. Při stresu se do těla vyplavují stresové hormony. Především adrenalin, který se uvolňuje z dřeně nadledvinek a také známý „hormon stresu“ – kortizol. V případě stresové reakce, při níž se tělo rozhoduje mezi dvěma bazálními reakcemi: „boj nebo útěk“, ovlivní tyto hormony také zvýšení srdeční frekvence, prokrvení orgánů důležitých pro zvýšenou činnost, naopak se odvádí krev, v tuto chvíli z orgánů „nedůležitých“, například trávícího systému, čímž se omezuje jeho činnost.

Užitečný stres? Ano, tělo v malé dávce stresový hormon kortizol pravidelně vyplavuje, náš organismus po ránu potřebuje nastartovat, vsát z postele, jít do práce… aktivuje k vyšším výkonům, třeba i sportovním. V tomto případě mluvíme o eustresu, jako o hlavním motivačním prvku našeho konání.

stress_feature

Stres a naše tělo

Vedlejší účinky dlouhodobého stresu jsou velké a mohou se projevit mnoha způsoby, které se mezi jednotlivci liší.

Oslabuje imunitní systém
Stres přispívá ke vzniku autoimunitních onemocnění, při nichž se imunitní systém obrací proti svému „majiteli“. Výzkum týmu lékařů  z University od Connecticut potvrdil úzkou spojitost nervového systému a snížení produkce tzv. regulačních T-lymfocytů, které zásadně ovlivňují funkci či selhání imunity.

Zpomaluje metabolismus
Při stresové reakci vyplavený hormon kortizol zpomaluje váš metabolismus, tělo v tuto chvíli přepíná na režim „přežití“ a potlačuje činnost méně důležitých orgánů. To způsobí, že vaše tělo bude spalovat tuk pomalejším tempem než normálně, což má v konečném důsledku za následek přibývání na váze.

Podílí se na snížení sexuální touhy
Hormon, který je také obvykle zablokovány vyplaveným kortizolem, je gonadotropin, pohlavní hormon – a to vysvětluje, proč ti, kteří prožívají stresující období, mají sníženou úroveň libida. K tomu se samozřejmě přidává únava, vyčerpání, změny nálad a je tu pověstný bludný kruh.

Má vliv na fyzické vyčerpání
Stres vyvolává zvýšené svalové napětí, žaludeční nevolnost, nechybí ani vleklé bolesti hlavy. Tělo v tomto stavu nemůže podávat výkony.

I čas na regeneraci svalů je mnohem delší, ve srovnání s těmi, co si připouští stres v rozumné míře. Je  přirozené cítit trochu bolavé svaly po dobrém tréninku na kole nebo v posilovně, ale ti, co se trápí s chronickým stresem, se zotavují z každé fyzické aktivity déle. Opět je na vině kortizol, který ovlivňuje chemii vašeho těla a tak chybí zdroje, které potřebujete pro úplné zotavení. To je důvod, proč stres a únava jde ruku v ruce.

6705158-3x2-940x627

Pohyb jako lék?

Pokud jste měla v práci mimořádně náročný, stresující den, vyjížďka na kole nebo hodina ve fitku vám může získat zpět energii, k dobrému pocitu přispěje vyplavení endorfinu i prokrvení celého těla.

To ale nefunguje u dlouhodobého stresu. I při našem tréninku zapojujeme psychické procesy, jako je pozornost a paměť, pracujeme s vizualizací, musíme zpracovat více informací najednou. Když jsme ve stresu, často nám to trvá déle a pokud není naše mysl koncentrovaná, snadno chybujeme a jsme na rychlé cestě způsobit si zranění.

 

relax-before-you-present

Co s tím?

Existuje spousta rad a doporučení, co udělat, abyste nad stresem získala kontrolu. Nicméně, pokud vnímáte, že jde o dlouhodobou věc, kdy vás provází změny nálad, deprese, poruchy spánku, je vhodné vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Naše rady zde berte jako doporučení na co se můžete v každodenním životě zaměřit, stresu předcházet a nebo když už takové situace nastanou, jak přicházející stres zpracovat.

CVIČENÍ (opatrně!)
Fyzická zátěž uleví psychice.  Když cvičíte, uvolníte i adrenalin, ale především probudíte vyplavení hormonů štěstí: serotoninu a dopaminu. Ty vám pomohou se cítit mnohem lépe. Určitě je lepší cvičit nebo vyrazit na vyjížďku ve dvou, abyste rozptýlila i svou zatíženou mysl. Pozor ale, neposouvejte výkon za váš limit, aby nedošlo ke zranění!

STRAVA 
I dodržování zdravé a vyvážené stravy je klíčem k pomoci snížit hladinu stresu. Dostatek vody, potraviny s nízkým obsahem cukru a spousta čerstvého masa, ovoce a zeleniny dá tělu všechny potřebné živiny, tělo není zatížené obtížným zpracováním potravy, vy jste svěží a tudíž i plná energie, s kterou zvládnete náročné dny. A pokud si sáhnete po kousku čokolády, netrestejte se hned výčitkami svědomí! Když se naučíte poslouchat svoje tělo, věřte mu, řekne si o příděl cukru, když skutečně potřebuje.

RELAXACE
Jóga a mnoho dalších forem duševního odpočinku  mají  pozitivní vliv na zvládnutí stresu. Vědomé uvolňování, tak aby mělo účinek, je nutné cvičit. Začněte doma tím nejjednodušším – koncentrujte se na klidné dýchání. Stačí se pohodlně usadit, vnímat svůj nádech, v duchu počítáme pět dob (dýcháme do břicha), na tři doby zadržení dechu, výdech opět pomalý, na pět dob. Relaxační efekt spočívá v tom, že vaše mysl se koncentruje na počítání a dech a nemůžete myslet na nic jiného. Zpočátku vám budou myšlenky utíkat, ale vše lze „natrénovat“. Pak můžete dechová cvičení použít i k zvládnutí v stresových situací, které vás v každodenním životě potkávají.

Relax tip DNK : Zapalte si vonnou svíčku! Ta část mozku, která vnímá vůni, je úzce spojena s částí mozku, která zpracovává emoce. Zvolte si levandule nebo zelené jablko, ty pomáhají uvolnit tělo a snižují stres a úzkost.

Potřebujete zlepšit náladu? Sáhněte po těchto potravinách!

Autor: Kája P.

 

 

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková