Jak jsme (ne)dobyli cíl aneb co si nevyjedeš, to nesjedeš.
I cesta může být cíl…a někdy musí. To když kondice není top, síly rychle ubývají. Také už máte podobný zážitek…?
Když jsme se s partnerem shodli, že si jeden týden dovolené užijeme na Šumavě, po vyloučení klasik jako je oblast Kvildy nebo Lipna, padl návrh: A co takhle bavorský les? A tak jsme vyrazili objevovat krásy Šumavy od sousedů. Zázemí jsme našli v rodinném penzionu Elan (vřele doporučuji!), v Bayserisch Eisensteinu, což je malé městečko na hranicích s Českou republikou, necelé 4km od Železné Rudy.
Náš odpočinkový týden (myšleno od práce) byl v závěru července, počasí nás hned první den překvapilo azurovou oblohou, tak jsme mohli vyrazit hned do akce. První cesta zamířila do infocentra, pro mapu zdejších cyklotras i doporučení, jaká zajímavá místa stojí za objevení. První z nich bylo jezero Frauenau a náš cíl byl také řádně se projet, dokud máme dostatek sil, jelikož jsme oba tušili, že další den to bude horší a horší :). Přeci jen nepatříme mezi pravidelné polykače tisícovek kilometrů.
Vyrazili jsme po trase č. 3, MountainbikeTour „Eisenstainer Tour“ směr Regen, který měl být vzdálen 24km. Cyklostezka byla velice příjemná, chvílemi asfaltka uprostřed lesa, kterou střídaly technicky nenáročné lesní cesty. Hned na prvním rozcestí jsme se jako správní rebelové odklonili od plánu, ale i tak jsme pokračovali po stezce číslo 3 jen na druhé straně řeky. Když jsme dojeli do Zwissel, což bylo město vzdálené 16km, kde i naše cyklostezka končila, snažili jsme se napojit na další stezku, tentokrát s č. 6, která nás měla po necelých 14 kilometrech dovést přímo k jezeru.
Po menším bloudění ve městě, jsme našli cyklostezku č. 5, která byla dle mapy sice trochu delší, ale směřující za naším cílem. A tak jsme statečně vyrazili vstříc dalším 12km, v kterých bylo i nekonečně táhlé stoupání do městečka Buchenau. Tady jsme zakotvili v první a zřejmě jediné hospůdce, s jedinou myšlenkou – na vychlazenou sklenku Spezi.
Po doplnění energie a malé obnovy sil, s 28km v nohách jsme namotivovaně nasedli na kolo s cílem konečně dobýt náš cíl. Podle mapy to vypadalo, že to k jezeru máme už jen pár kiláčků, nicméně místní štamgast nám s úsměvem od ucha k uchu barvitě vylíčil, do jakého kopce to pojedeme a pro dokreslení vztyčil dlaň ruky strmě vzhůru a již do našich zad poznamenal…“tak to si užijete“
Po dalším kilometru stoupání a rychle ubývajícími silami jsme poslechli náš pud sebezáchovy a rozhodli se cestu k jezeru pro tentokrát vynechat. Letmý pohled do mapy, kterým jsme zjistili, že i nejkratší návratová cesta zpět na penzion čítá minimálně 25 kilometrů, jsme zvolili náhradní variantu. Otočili jsme se zpět, směr nádraží Zwissel a uháněli 8km z kopce po krásné asfaltce, která byla opravdu za odměnu. Zde jsme díky naší active card, zaplatili jen 1,5e za 2 kola a užili si 3 zastávky v luxusním vlaku do Bayerisch. I když tato varianta nebyla v plánu, nijak jsme se za to nestyděli. V určitých chvílích je důležité si přiznat – já už nemůžu, a když v tom jste dva, je to hned lepší.
Náš pension byl na kopci, takže jsme si na závěr výletu ještě trochu nohy potrápili. Na tachometru jsme měli 44km, což považuji jako turista za úctyhodný výkon. A že jsme nedojeli k plánovanému cíli? Alespoň máme důvod se sem ještě vrátit. A znáte to…„i cesta může být cíl“. A mám hezkou vzpomínku na náš nekončící výlet, který prověřil nejen naši fyzičku, kterou máme co vylepšovat, ale i náš vztah, kdy výlet proběhl bez hádek a to se počítá.
Na závěr si odnáším také jedno přísloví, které mě napadlo někdy v průběhu umírání do nekončícího kopce: Co si nevyjedeš, to si nesjedeš.
Lokalita: Národní park Bayerischer
Nejbližší město: Železná Ruda
Start výletu: Byerisch Eisenstein, cíl: jezero Frauenau
Délka trasy: 60 km /tam a zpět
Obtížnost: 2-3, sjízdné i na trekkingovém kole
Autor: redakce, Kač
