DNK bike tip: Lipovské stezky
Když klopenky musíš milovat…I když jsou daleko, je více důvodů, proč se zamířit.
Čas prázdnin a dovolených přímo vybízí k poznávání nových bikových lokalit. Vedle těch hodně vyhlášených a navštěvovaných, ať již z důvodu jejich rozlohy, úrovní obtížnosti, dostupnosti od velkoměsta nebo dobré propagace, jsou tu i relativně nové, které sice nenabízí desítky kilometrů dlouhé traily, ale určitě stojí za pozornost a návštěvu. Mezi takové patří Lipovské stezky, které se staly cílem našeho víkendového putování.
Cesta na Lipovské stezky vás zavede až na sever Moravy, na rozhraní oblasti Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor, kde se nachází malá horská obec Lipová-lázně. Základna se nachází na okraji obce, kde nechybí upravené parkoviště, infocentrum s půjčovnou kol a také naprosto sociální zařízení.
Lipovské stezky se skládají ze dvou částí. První se nachází na louce nad hotelem Helios, kde na vás čeká jeden stoupací trail a tři sjezdy dolů. Stoupání má cca 1,5 km a vine se při pravém okraji louky a je opravdu nenáročné, takže ho v pohodě zvládnou i děti.
Těsně před vrcholem stoupacího trailu je zbudované místo na odpočinek a občerstvení, odsud se vám naskytne krásný výhled do krajiny, které dominuje vrchol Šerák (1351 m). My si užili jen krátce výhled a rychle zamířili na test prvního modrého trailu. Projíždíme první tři klopenky, zkoušíme, do jaké míry pláště přilnou na zdejší povrch, na rovných úsecích mezi zatáčkami si užíváme terénních boulí, občas si odskočíme. A už jsme dole. Trail opravdu potvrzuje „modrou“ obtížnost, s kterou si hravě poradí děti i nezkušený biker.
Výšlap číslo dvě a už bereme modrou dvojku. Zvědavost, jestli nás čeká něco jiného je brzy ta tam, jen využíváme dojezd trailu, který končí u malého pumptracku a chvíli se tu honíme dokola. Shodujeme se, že pro rychlou jízdu jsou některé klopenky krátké, brzy ukončené, ale to už stoupáme po louce potřetí a těšíme se na trail černý. Ten vede stromovou alejí a jeho zábavnost nás dostává od první rychlé zatáčky. Kdo byl na Rychlebkách, okamžitě mu vyskočí propojení se Superflow. Na první jízdu to chce opojení trochu krotit, trasa vede občas za horizont, kam není vidět, a tak abyste neskončili mimo trať. Méně zkušeného jezdce to pak může nemile překvapit. Naopak skákači si užijí, je tu naznačená spousta dirtů, které prověří, co ve vás je.
Druhá část Lipovských stezek je postavena v lese pod nedalekým vrcholem Toč, kudy vede jeden červený a jeden modrý trail a stoupák, ke kterému se snadno dostanete značeným transferem z louky nad hotelem. Velké díky patří budovatelům stezek za to, že stoupání dokáží udělat zábavné a příjemné. V průběhu stoupání míjíme odbočku na červený trail, start modrého je o tři serpentiny výš. Už samotný sklon svahu napovídá, že půjde o jiný level modrého než ty, které jsme jezdili na louce. A je to tak, jízda má flow, klopenky jsou pěkně zařízlé a jejich hladký povrch, bez klouzavého štěrku dává možnost se pořádně opřít a využít je ke zrychlení. V podobném duchu je i druhý trail na Toči, označený jako červený. Tyhle dva traily nás hodně baví.
Jediná věc, která mě vedla k zamyšlení, je značení obtížnosti. Oba traily na Toči bych označila jako červené, protože oproti modrým nad Heliosem je jízda po nich v jiném levelu. Pro popis úrovní náročnosti konkrétně v této oblasti určitě výstižnější.
Na Lipovských stezkách na vás čeká celkem necelých 9 kilometrů trailů. Pokud přemýšlíte, zda se vyplatí tady zastavit, říkáme jednoznačně ano. Zabaví se tu rodina s dětmi různého věku i technické zdatnosti, díky nenáročnému stoupání si hodinku, dvě užije i sváteční jezdec, který neoplývá extra kondicí. A pro ty, co mají na biku a trailovém ježdění lehkou závislost je tu dobrá zpráva, Rychlebské stezky jsou za rohem, necelých 16 kilometrů. Takže to zkuste jako my, páteční podvečer na Lipovských a víkend v oblasti Sokolího vrchu, při zdolávání stoupáku Dr. Weissnera, Velryby a poletu na Superflow. To jsou Rychlebky a o nich zas příště…
