Pauline Ferrand Prevot královnou Elity, česká mistryně Jitka Čábelická v TOP dvacítce. Zabojovala i Sásková, v nadějích je 16.

O poslední tituly se bojovalo na tratích cross country – pro ženskou Elitu a kategorii do 23 let, Měly jsme čtyři Češky na startu, na TOP ten to nebylo, ale ostudu rozhodně neudělaly

Čtvrtý závodní den v kanadském Mont St. Anne byl vyvrcholením klání v cross country. Nejprve se na start postavily ženy do 23 let, po nich pak elitní kategorie žen i mužů.

V třiadvacítkách jsme měly dvojí zastoupení, loňskou juniorskou vicemistryni světa Terezu Sáskovou, a také zkušenější Janu Czeczinkarovou, pro kterou to bylo naopak loučení s kategorií U23.

Také v nejprestižnějším závodě Elity vyrazily v národních barvách dvě dámy, úřadující mistryně republiky Jitka Čábelická a členka mezinárodní stáje Superior XC Karla Štěpánová.

Sina Frei potvrdila roli favoritky v kategorii do 23 let

Závod nadějí, jak se mladé kategorii do 23 let říká, měl jasnou favoritku a tou byla švýcarská bikerka Sina Frei. Ta se pro letošní sezónu nechala postaršit, resp. požádala o výjimku, aby mohla startovat na světových pohárech s elitou. Jen pro ME a MS je povinnost nastoupit ve své věkové kategorii. Pro Sinu, která letos dokázala v rámci SP vybojovat 3x umístění v nejlepší pětce, to byla velmi příjemná povinnost bojovat o duhový dres mezi třiadvacítkářkami. Na pohled snadnou cestu ji navíc ulehčila největší konkurentka Ronja Eibl (GER), která onemocněla a tak ve startovním poli nakonec chyběla.

Sina bez zaváhání potvrdila roli favoritky, předvedla na deštěm promočené trati excelentní švýcarskou školu ve sjezdech a dojela si pro svůj již druhý titul v této kategorii.

O zbylá dvě místa se strhnul souboj mezi talentovanou Rakušankou Laurou Stigger, loňskou mistryní světa mezi juniorkami na horských kolech i na silnici a Francouzkou Loanou Lecomte. Stříbro nakonec vybojovala Laura, která bravurně zvládala náročné technické pasáže a za Sinou Frei přijela se ztrátou necelých 40 vteřin.

Lepší z českého dua byla Tereza Sásková, která si dojela pro velmi sympatické 16. místo a to ještě musela zastavit v depu kvůli defektu.

“Doplatila jsem na ten start, asi to bylo moc rychlý. Zkusila jsem jet vepředu, ale ještě na to asi nemám, abych tam vydržela….“, zmínila svou snahu držet se zpočátku v přední skupině nejlepších. „V té kamenité sekci Patriot, ve druhém kole jsem chytla defekt, jak jsem byla taková gumová, v depu jsem to musela měnit, ztratila jsem nějaký místa. Taky jsem tam v depu trochu vytuhla. Potom jsem ještě dokázala předjet pár holek. Jsem moc spokojená, byl to hezký závod, mrzí mě jen ten defekt.” řekla Tereza v cílovém rozhovoru pro mtbs.cz.

Jana Czeczinkarová také odstartovala velmi dobře, ale postupně se propadala závodním polem níž a nakonec dojela na 20. místě.

První kolo se mi nejelo úplně dobře, ale neodstartovala jsem špatně… V prvním sjezdu v La Beatrice se to trochu bloklo a nějak jsem tam ztratila, měla jsem tam volit raději chicken-way. Rozhodilo mě to a potom se mi vůbec nejelo dobře. Rozjelo se mi to až po druhým kole… Spíš jsem očekávala, že rozlučka s třiadvacítkama bude hezčí, popravdě nic moc to není…”, okomentovala svůj poslední světový šampionát před odchodem do elity.

Francouzka Prevot potvrdila svou výjimečnost, má druhý titul.

Jestliže se v předposledním díle SP v Lenzerheide mluvilo v souvislosti s vítězstvím Jenny Rissveds o uzavření kruhu po dvou letech trápení, jakou si shodu bychom mohly najít i v příběhu Pauline Ferand Prevot. Když v roce 2015 získala tři tituly ve třech odlišných disciplínách (horská kola, silnic a cyklokros), zapsala se tím do historie ženské cyklistiky, nikdo nečekal, že pro tuto půvabnou Francouzku přijdou výsledkově „hubená“ léta, zranění, nemoci, psychická únava. Když už to vypadalo nadějně, vstoupila do přípravy operace kvůli endofibróze tepny. Přesto se sedmadvacetiletá Francouzka dokázala na letošní sezónu připravit skvěle vše korunovala ziskem duhového trikotu.

Cesta k titulu mistryně světa ale jednoduchá nebyla. Pauline se v úvodních dvou kolech kvůli pádu i pomalejšího rozjezdu pohybovala na konci první desítky se ztrátou téměř minuty na čelo. Tam se o vedení přetahovala velká favoritka Jolanda Neff (SUI) a jednoznačně největší překvapení elitního klání Australanka Rebecca Mc Connell. Obhájkyně titulu Kate Courtney (USA) vydržela tempo svých soupeřek jen chvíli, část závodu jezdila na třetí příčce, později procouvala o několik míst níž.

Australská bikerka jela závod fantasticky, což potvrdila nejen tím, že favorizované Jolandě v klidu uvisela do kopce a mnohdy byla i aktivnější, ale neztrácela ani v technických sjezdech. Před startem se nechala slyšet, že už má pro letošek splněno (je na průběžně 5. místě v SP) a závod si jede užít. A přesně tahle uvolněnost byla znát v její jízdě, takže se uprostřed závodu, kdy její konkurentka prožívala krizi dokonce usadila na čele!

To ale netrvalo dlouho, zezadu se koncentrovanou a technicky bezchybnou jízdou přibližovala Pauline. Když v předposledním kole trochu umdlévající Rebbecu dohnala, nezaváhala ani na vteřinu a razantním nástupem ukázala, kdo bude dnes kralovat. Za jediný okruh si dokázala najet neskutečných 41 vteřin!

Za ohromného povzbuzování jejího přítele Juliena Absolona si po necelé hodině a půl dojela pro svůj druhá světový titul v horských kolech.  To, že šlo o nesmírně důležitý okamžik v její kariéře, dokazovaly silné emoce, slzy štěstí i neskrývaná radost jejích nejbližších.

Titul vicemistryně světa si až v posledním kole vybojovala Neff, bojovnice každým coulem ztrácela při nájezdu do posledního kola na druhou Australanku téměř půlminutu, ale tu dokázala nakonec smazat a dojela si pro stříbro.

Pro Rebeccu tak zbyl bronz, ale pro ni životní závod a první světová medaile. Těsně pod stupni vítězů dojela Anne Terpstra (NED), páté místo obsadila obhájkyně loňského titulu Kate Courtney.

Obě naše závodnice se popraly s tratí i mimořádnou atmosférou velmi statečně. Jitka Čábelická dojela na 20.místě, Karla Štěpánová skončila 39. Před startem si česká jednička v koutku duše pomýšlela na pozici o kousek výš, ale v závodě, jakým je světový šampionát se umístění v TOP 20 rozhodně počítá. Přesto Jitka zhodnotila svůj výkon s mírnou kritikou.

“Dvacítka s odřenejma ušima…. asi dobrý no, ale přiznávám, že jsem čekala trochu lepší umístění. Dneska mi to vůbec nešlo, trápila jsem se nahoru a hodně jsem ztrácela dolů. Nerozuměla jsem si s kolem, nevím, jestli jsem se nějak nevystresovala tím, jak včera pršelo. Chybovala jsem hodně, i ve výjezdu v cikcak točkách La Marmote. Sekci Patriot jsem jezdila B-linou, prostě jsem to nedala. Ale musím být spokojená, sezona je super, pořád jezdím kolem té dvacítky, není důvod brečet,” sdělila Jíťa a nadějí, že si za týden ve finále SP v americkém Snow Shoe spraví chuť. 

Karla Štěpánová má zdejší trať v oblibě, v tréninku si užívala obtížné technické sekce, ale tušila, že vzhledem k dosavadnímu průběhu sezóny to na žádný úžasný výsledek nebude.

“Start byl opravdu boj o přežití. Z šesté řady toho tu člověk moc nevymyslí… ale od druhého kola už jsem si tak nějak chytla tempo, a i když jsem opravdu hodně trpěla ve výjezdu na louce, dokázala jsem pak pár lidí seknout alespoň ve sjezdech. Sice to není žádná veliká hitparáda, ale pro mě je to krok kupředu. Vím, na čem pracovat, a mám celou zimu na to vrátit se tam, kam patřím. Jsem ráda, že jsem dala závod bez pádu! Pro mě opravdu úspěch,” komentovala Kája.


Loučení, výročí a další zajímavosti

Jubilejní 30. ročník MS horských kol byl i mezníkem pro několik světových bikerek.
Ruska Irina Kalentieva, jako nejstarší dáma na startu, se tímto závodem loučila se svou úžasnou kariérou. Tato drobná bikerka má na svém kontě dva tituly mistryně světa z r. 2007 a 2009, je bronzová medailistka z Pekingu. V roce 2010 právě v Mont St. Anne vybojovala světové stříbro. Tato dvaačtyřicetiletá bikerka byla jednou z úplně prvních drobných jezdkyň, které se dokázaly prosadit v absolutní špičce a v podstatě „odstartovala“ příliv subtilních jezdkyň v mtb.

Jolanda Neff v Mont St. Anne slavila nejen své stříbro, ale také 20 let od svého prvního závodu na kole v životě. Takže -jednoduché počty, Švýcarka je ročník 1993, na start se postavila jako šestiletý špunt. 

Ještě košatější je rekapitulace sympatické Polky Maji Wloszczowske. Ta v Mont St. Anne jela svůj 20. světový šampionát. Ten první byl v roce 2000 v Siera Nevadě, kde Maja coby juniorka vybojovala stříbro. O 10 let později titul světové šampionky. A hádejte kde? Právě v Mont St. Anne!

A sluší se i zmínit českou medailovou stopu, i když už bez účasti „oslavenkyně“ na letošním šampionátu. Katka Nash v r. 2013 zde získala své historicky první vítězství ve Světovém poháru. O rok později finišovala na skvělém třetím místě.

Ženy Elite:
1. Pauline Ferrand Prevot (FRA) 1:28:51 hod.
2. Jolanda Neff (SUI) +0:43
3. Rebecca McConnell (AUS) +1:17
4. Anne Terpstra (NED) +2:26
5. Kate Courtney (USA) +2:42

20. Jitka Čábelická +8:52
39. Karla Štěpánová -1 kolo

Kompletní výsledky ZDE 

 

Ženy U23:
1. Sina Frei (SUI) 1:16:34 hod.
2. Laura Stigger (AUT) +0:31
3. Loana Lecomte (FRA) +0:36
4. Evie Richards (GBR) +1:03
5. Martina Berta (ITA) +2:00

16. Tereza Sásková +7:29
20. Jana Czeczinkarová +9:19

Kompletní výsledky ZDE 

 

 

FOTO: Michal Červený, Jan Němec

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková