Podzim na talíři #6. Lilek místo masa?

Víte, že lilek přijímá chutě dalších ingrediencí a proto je často využíván pro bezmasé varianty oblíbených receptů?

Lilek je oblíbená středomořská zelenina, kterou jsme již dávno přijali za vlastní. Má jemnou neutrální chuť a strukturu podobnou houbám, dužina je masitá a dobře přijímá další chutě, proto se často využívá ve vegetariánských pokrmech.

Pokud se snažíte omezit maso, bude lilek pro vás ta správná zelenina, s kterou si můžete v kuchyni pohrát. Uvidíte, že si na něm pochutnáte, je totiž jako houba – přijímá chutě, kterému dáte… 

Mellanzane parmigiana či zapečené lilky jsou ideální zejména se sklizní zralých rajčat. Jsou skvělé jak teplé k obědu, tak i studené na večeři. Je to vždy paráda, když se propojí typické italské chutě lilku, rajčat, mozzarelly a parmazánu. Tento recept není vůbec komplikovaný, ale jeho příprava zabere trochu času. Až poznáte tyto dokonalé vege lazaně, tak zjistíte, že i tohle oblíbené jídlo je chutné i bez masa! Co je tedy lilek neboli baklažán zač a jak s ním naložit v kuchyni?

Ovoce nebo zelenina?

Nejznámější odrůda lilku má podlouhlý tvar s lesklou, temně fialovou slupkou a měkkou bílou dužinu se světle hnědými semínky. Patří do čeledi lilkovitých rostlin, což jej z botanického hlediska řadí mezi ovoce, nicméně je v gastronomii považován za zeleninu. Lilek pochází pravděpodobně z Indie nebo Číny a do Evropy byl dovezen Araby někdy ve 13. Století. Anglicky ho nazýváme „eggplant“. 

Využití lilku v kuchyni začíná už nákupem, kdy vybíráme jen plody s hladkou, lesklou slupkou a zelenou stopkou, která prozradí leccos o kondici lilku. Také by měl mít přiměřenou hmotnost ke své velikosti, protože příliš lehké plody budou vysušené. Přednost dáváme menším plodům s jasně zeleným stonkem a lesklou slupkou, větší a starší plody mohou být hořké a vodnaté. 

Syrový lilek k jídlu doopravdy není, protože obsahuje jedovatý solanin, a proto ho před konzumací tepelně upravujeme. Lilková sezóna trvá od června do září.

 

Lilek pro zdraví i vášeň

Dnes je oblíbenou a chutnou zeleninou se značnou nutriční hodnotou. Lilky jsou vydatným zdrojem beta-karotenu, který je důležitý pro zrak. Kromě toho obsahují směs vitaminů skupiny B, jež jsou nezbytné pro dobrou funkci imunitního systému i pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Důležitý je i obsah biotinu, jenž je nutný pro tvorbu pohlavních hormonů. Vždyť Arabové a Španělé považovali baklažány za afrodiziakum. Lilek je výborným zdrojem draslíku, obsahuje řadu dalších minerálů a prvků, například železo, hořčík, zinek a mangan. Dále má lilek silné antivirové a protiplísňové účinky, které pomáhají odolávat infekcím.

Obsahuje také kolem devadesáti procent vody, má zanedbatelný obsah tuku a nízkou kalorickou hodnotu, a proto je vynikající součástí jídelníčku při hubnutí.

Lilek v kuchyni

Slupka lilku je jedlá, a proto ji neodstraňujeme, pokud si to recept vyloženě nežádá. Právě pod slupkou se vždy ukrývá nejvíc cenných látek. Ideální je zpracovávat co nejčerstvější plody, protože snadno podléhá změnám teplot a hnije.

Lilek je dobré před tepelnou úpravou vypotit, tedy zlehka osolit. Lilky se můžeme marinovat a péct na grilu či pánvi, dusit, smažit nebo zapékat. Grilovaným lilkem získáme i výbornou přílohu k masu. Z pečeného lilku se dají připravit i báječné pomazánky, které se často kombinují s česnekem.

Lilek má jemnou neutrální chuť a strukturu podobnou houbám. Jeho dužina je masitá a dobře přijímá další chutě, a proto se často využívá ve vegetariánských pokrmech. Pokud chceme omezit maso, bude lilek ta pravá zelenina, se kterou si můžeme v kuchyni pohrát, a proto si vyzkoušejte náš recept na vege lasagne!

 

 

Mellanzane parmigiana aneb ITALSKÝ ZAPEČENÝ LILEK

Suroviny (4 porce):

  • 1 velký lilek
  • 2 ks mozzarelly či její light verze
  • 100 g parmezánu
  • 0,5 kg čerstvých rajčat nebo 200 ml loupaných rajčat v plechovce
  • rýžová mouka na obalování
  • řepkový olej na pečení
  • mořská sůl a pepř

Lilky oloupeme, nakrájíme na tenké plátky, osolíme, opepříme, obalíme v rýžové mouce a smažíme dozlatova z každé strany na řepkovém oleji. Do zapékací mísy vyskládáme jednotlivé vrstvy lilku proložené plátky rajčat či tomatovou omáčkou, parmezánem a mozzarellou. 

Nakonec vše zasypeme zbylým parmezánem a zapékáme v troubě při teplotě 180 ° C přibližně 20 minut. Pozor, hotové jídlo je velmi horké. Opatrně si nařežeme čtverce, podobně jak při servírování lasagní, a podáváme. Jako přílohu můžeme použít rýži či těstoviny.

Bára Bubílková