Reklama

„Nevěřila jsem, že to ještě zažiju,“ říká nová mistryně republiky v maratonu Milena Kalašová

Souboj o maratonský titul pohledem dvou nejlepších žen: Mileny Kalašové a Adély Holubové. Jak se popasovaly z tratí, studeným počasím a co rozhodovalo o vítězce?

Reklama

Mistrovství České republiky v maratonu hostila v sobotu Dolní Morava, kam se domácí šampionát vrátil pod dvou letech.

Po loňském extrémně náročném mistrovství, délkou i počasím, které se jelo na sklonku léta v Harrachově ani letos pořadatelé příliš v obtížnosti nepolevili, i když dle ohlasů nebyl okruh tak technický. Celý závod vedl masivem Kralického Sněžníku, maratonci vystoupali na nejvyšší místo na trati do výšky 1 300 m, a to nedaleko horské chaty Pod Sněžníkem, projeli také pod novou atrakcí resortu Dolní Morava, nejdelší visutou lávkou na světě, Sky Bridge 721.

Na start se vedle obhájkyně titulu Adély Holubové (kola-bbm.cz) a stříbrné medailistky Mileny Kalašové (vloni startovala pod dívčím jménem Cesnaková) postavila hrstka statečných žen, chyběla ale bronzová z Harrachova Nikol Flašarová, která dala přednost světovému šampionátu v 24 hodinovce.

Pro elitní ženy byla nachystaná trať v délce 81 kilometrů a převýšením 2500 m, vše ztížilo opět hodně rozmarné počasí – s deštivými i sněhovými přeháňkami.

Bikerka Adéla Holubová se netajila touhou mistrovský titul obhájit, ale zkušenější maratonská specialistka Milena Kalašová, jejíž výčet úspěchů i na mezinárodním poli je úctyhodný (rozhovor zde), byla tentokrát suverénní.

Cílem projela jako jediná v čase pod 5 hodin a na svou soupeřku čekala víc, jak 15 minut. Novopečenou mistryní ČR v maratonu se po 4 hodinách a 49 minutách stala Milena Kalašová, hájící barvy teamu K3 Performance

Mileno, jak ses na mistrovský závod připravovala?

Nijak cíleně, ani významně jsem se nechystala. Tréninku věnuji poměrně málo času… nejde to jako dřív, bohužel. Nejdřív práce a maminkovské povinnosti, až když se to podaří, tak trénink. Každopádně rozhodnutí pro MČR Dolní Moravu padlo na poslední chvíli a to spíš z důvodu, že jsem to cítila jako povinnost účastnit se. Původní plán byl totiž Král Šumavy. Teď vím, že jsem to cítila správně a bylo to to nejlepší rozhodnutí.

Jak se ti líbila trať?

Byla poctivá, náročná, opravdový mountainbiking a seděla mi. Dá se říct, že jsem si ji více méně užila, Škoda špatného počasí, díky tomu byla opravdu drsná, až na hraně. Na startu pouhých 6 °C, v kopcích teploty kolem 0 °C, pršelo a padal zmrzlý sníh. Chvílemi to bylo opravdu na morál a chyba mohla přijít kdykoliv. Navíc trať už byla po deštích z předchozího dne a večera podmáčená, muselo se jet hodně s rozvahou.

Jak se závod vyvíjel?

Průběh závodu byl chvíli po startu jasný. V úvodním stoupání jsme s Adélkou Holubovou začaly diktovat tempo a utrhly zbytek holek. Mě bylo jasné, že se bude opakovat loňský mistrák v Harrachově, souboj mezi mnou a Adélkou. Tentokrát jsme ale měly výrazně rozdělené role, Adélka excelovala ve sjezdech (opravdu famózní), tam já oproti ní pokulhávala, každopádně kopce a výjezdy byly zase moje silná stránka.

Jakou jsi tedy zvolila na Adélu taktiku?

Před prvním vrcholem se mi Adélkou podařilo urvat, ale hned v prvním sjezdu se role otočily, trvalo mi asi do 28 km, než jsem Adélku docvakla. Takže taktika se zrodila dost rychle, v dalším stoupání Adélku zase urvat. A to se mi zhruba na 33 km povedlo. Od té chvíle se pro mne mistrák stal individuální záležitostí. Krize naštěstí žádná nepřišla, krom zmrzlých rukou a nohou.

Měla jsi zprávy z trati, jak jsi na tom s náskokem?

Zprávy, jak daleko za mnou Adélka je, co se tam děje jsem neměla, jela jsem totiž bez supportu na trati.

Kdy tedy přišla jistota, že by to s titulem mohlo vyjít?

Jistá tím, že by mohl titul klapnout, jsem si byla vlastně až kousek před cílem. Ta úleva v cíli byla neskutečná, a ten pocit že se mi poprvé v kariéře podařilo získat maratonský titul, nepopsatelný. Nevěřila jsem, že tohle ve svých skoro 37letech, po zdravotních problémech a nyní v roli maminky, vůbec ještě zažiju.

Adéla Holubová bojovala, jak je u ní zvykem i v xc závodech. Z druhého místa byla trochu zklamaná, ale brala to sportovně.

„Na závod jsem se nijak cíleně nepřipravovala, v týdnu před jsem si dala jen par delších tréninku na silnici. Trat byla velmi náročná, dlouhé kopce a traily. Trasa loňského mistrovského závodu v Harrachově mi ale vyhovovala víc. Jela se totiž větší část trati v trailech s náročnější technikou, což v maratonu vítám. Jediná soupeřka, s kterou jsem jela část závodu byla Milena Kalašová. Já měla navrch ve sjezdech, ona byla naopak lepší ve stoupání. Tam letěla fakt neskutečně, vysekla poklonu k vrchařským schopnostem své soupeřky.

 „Bohužel se mi při závodě nevyhnul ani pád v kamenitém sjezdu, kde jsem při snaze dojet Milenu zariskovala a pustila to rychleji, než bych měla. Největší krize přišla kolem 60.km, kdy nás na trati chytnul déšť, sníh a kroupy. To bylo fakt nepříjemný, já neskutečně promrzla a cílem pro mě bylo už jen závod dokončit. Druhá příčka je pro mě tedy trochu zklamání, protože jsem na Dolní Moravu jela s cílem titul obhájit. Milena byla ale silnější a mistrovsky trikot ji patří zaslouženě.

Na třetím místě skončila polská bikerka Michalina Ziokolwska, takže bronzovou medaili si na krk pověsila Lenka Fridrichová z týmu Head Eleven CST. 

Výsledky Elite ženy:

1. Milena Kalašová (K3 Performance) 4:49:52
2. Adéla Holubová (kola-bbm.cz) +14:53
3. Michalina Ziokolwska (POL, Husar Bike Academy) +25:17
4. Lenka Fridrichová (Head Eleven CST) +51:59
5. Kateřina Krutíková (Bike Pro) +58:06

Foto: Jan Brychta

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková