12x NEJ. Nejtěžší, nejstrmější, nejkrásnější stoupání Evropy
Motivace pro příští rok? Pokud hledáte opravdové výzvy, tenhle seznam je pro vás
Kopce jsou kořením cyklistiky. Každý, kdo trochu jezdí ví, že potrápit umí i „menší brdek“. Jeho zdolání nás posune fyzicky i mentálně a zvládneme za čas víc. V Čechách je nejdelší souvislý kopec pro silniční kolo dlouhý 38 km, s převýšením necelých 1200 metrů. Cíl je na Vrbatově Boudě.
Chcete víc? Tak tady je seznam 12 nejtěžších a nejkrásnějších evropských stoupání. Některá jsou hodně známá, některá téměř za humny. Jiná zas můžete potkat po cestě na dovolenou, kdy se ale zastavení vyplatí. Cyklisté (nejen profi) je milují i proklínají, to v momentě, kdy nohy pekelně pálí, do toho se přidá protivítr nebo jiný rozmar počasí. Ale pak…tam nahoře, krásný koktejl emocí za zdolání výzvy. To musíš zažít.
Mount Ventoux, Francie
Délka stoupání: 21,4 km
Převýšení: 1639 m
Mount Ventoux v překladu znamená Větrná hora. Toto brutální stoupání je jedním z nejznámějších kopců Tour de France a byl součástí mnoha profesionálních závodů. Dosažení vrcholu je obzvláště náročné kvůli téměř žádné vegetaci v nejvyšších pasážích, kde jezdci nemají žádnou ochranu před častými silnými větry ale také spalujícím sluncem.
Tip na „Mount Ventoux po Česku“ je výjezd na vrch Kozákov. I sem vedou tři různé cesty. Zážitek zaručen, zejména při hezkém počasí, kdy máte na dlani Český ráj i Krkonoše.
Passo dello Stelvio, Itálie
Délka stoupání: 22/25 km
Převýšení: 1798/1990 m
Passo dello Stelvio je ikonický průsmyk, oslavován několika NEJ. Patří mezi nejvyšší a nejkrásnější alpské průsmyky, nejvyhledávanější stoupání mezi amatérskými cyklisty. Možná i díky tomu, že se na něj můžete vydat hned ze tří směrů: nejslavnější směr je z Prata, na vrchol vede 48 serpentýn, dále z Bormia, i sem vám cedule odpočítávají 46 zatáček, které musíte zdolat na 22km dlouhé cestě k vrcholu. Třetí možností je z švýcarského Val Müstair přes další průsmyk Umbrail.
Výjezd na Passo dello Stelvio se mnohokrát objevil na programu Giro d’Italia a nejednou překvapil počasím. Poslední 4 kilometry se už jedou v nadmořské výšce na 2500 metrů, což dělá samotný závěr ještě náročnější.
Passo del Mortirolo, Itálie
Délka stoupání: 13,1 km
Převýšení: 1348 m
Tento vysokohorský průsmyk je také známý jako Passo della Foppa, spojuje Mazzo di Valtellina a Val Camonica. A patří také mezi legendární výjezdy při Giro d’Italia. Původně byla cesta vytvořena pro zemědělce, je velmi úzká a zahrnuje úseky s 18–20% sklonem.
Nejoblíbenější stoupání začíná na západě severně od Tirana v Mazzo di Valtellina (552 m). Zde podél silnice nedávno postavili sochu na památku slavného italského cyklisty Marca Pantaniho, vítěze Giro d’Italia a Tour de France.
Alto de l’Angliru, Španělsko
Délka stoupání: 12,5 km
Převýšení: 1248 m
S průměrným sklonem těsně nad 10% a maximálním sklonem téměř 24% je Alto de l’Angliru kandidátem na nejtěžší stoupání ve Španělsku. Několikrát se objevilo na Vueltě a je tak brutální, že britský profesionální jezdec David Millar si údajně na vrcholu v roce 2002 utrhl závodní číslo na protest proti jeho zařazení do závodu.
Tenhle kopec prověří fyzickou i psychickou připravenost právě svým průběhem. Prvních 5 km je průměrný sklon stoupání 7,6%, což ještě není příliš obtížné. Zato druhá polovina stoupání je extrémně náročná. Posledních šest kilometrů před cílem má průměrný sklon 13,1%, nejstrmější úsek se nazývá Cueña les Cabres a má sklon 23,6% a čeká na vás 3km před vrcholem.
Col du Galibier, Francie
Délka stoupání: 17,5 km
Převýšení: 1220 m
Jezdci Pro Tour zvládli toto alpské stoupání v průběhu let nesčetněkrát. Začíná se stoupat nikoliv v zalesněném terénu, ale už mezi kameny – i díky tomu je to pro fanoušky při Tour de France skvělá podívaná.
Tohle stoupání netrhá rekordy prudkými pasážemi, ani celkovým průměrným sklonem, který je 7%. Ale jednu lahůdku si nechává, to když zdoláte téměř 2/3 kopce a na chvíli uvěříte pohledu před sebe, kdy se vrchol zdá být na dosah. Jenže tou dobou máte před sebou ještě přes 7km, jen se silnice šikovně vine a trochu klame.
Col du Tourmalet, Francie
Délka stoupání: 19 km
Převýšení: 1404 m
Tato pyrenejská klasika se poprvé objevila na Tour de France v roce 1910 a nyní patří mezi nejnavštěvovanější stoupání v historii Tour. Mimochodem, jela se celkem 83x. A těší se i velké oblibě mezi amatérskými cyklisty.
Sedlo Col de Tourmalet leží ve výšce 2115 m a jedná se o nejvyšší silniční úsek francouzských Pyrenejí. Průměrný sklon je 7,7%.
Alpe d’Huez, Francie
Délka stoupání: 13,8 km
Převýšení: 1060 m
Nejikoničtější stoupání Tour de France, Alpe d’Huez, nutí jezdce k překonání 21 serpentin, které jim lámou nohy, aby dosáhli svého alpského vrcholu. Patří na „bucket list“ fanoušky cyklistiky.
Stoupání do Alpe d’Huez je dlouhé 13,8 km s průměrným stoupáním 8,1 % a s 21 ostrými zatáčkami – točkami (les 21 virages), nesoucími jména předchozích vítězů etap. Jelikož v roce 2001 přesáhl počet vítězů počet zatáček, byla první zatáčka nazvána po Fausto Coppim i Lance Armstrongovi.
Grimsel Pass, Švýcarsko
Délka stoupání: 29 km
Převýšení: 1540 m
Tento alpský průsmyk se nachází v Bernu a vine se švýcarskými horami. V zimních měsících bývá kvůli častému sněžení uzavřen. Je to oblíbené stoupání na Tour de Suisse. Jde o jedinou přímou silnice přes Bernské Alpy mezi Bernem a Wallisem. Nejvyšším bodem Grimselpassu je jezero ve výšce 2 164 m.n.m a odměnou budou, jak jinak, úchvatné rozhledy.
EL Teide, Kanárské ostrovy
Délka stoupání: 35 km
Převýšení: 2500 m
Nejvyšší vrchol Španělska Pico del Teide se tyčí 3718 metrů nad mořem ostrova Tenerife na Kanárských ostrovech. Tato sopka, respektive i její náhorní plošina je v současnosti preferovaným tréninkovým místem některých elitních profesionálních cyklistů a týmů.
Čeká vás krásné stoupání od moře ve třech výškových „platech“ do cca 2 200 m.n.m.
Vrchol se stal výzvou i pro Gemu Hassen-Bey, první paralympijskou sportovkyní na světě na invalidním vozíku, která kdy dosáhla nadmořské výšky 3 000 metrů pouze silou svých paží.
Monte Zoncolan, Itálie
Délka stoupání: 10 km
Převýšení: 1250 m
Stoupání na Zoncolan je považované za jedno z nejtěžších stoupání v profesionálních závodech silniční cyklistiky. Objevilo se sedmkrát na Giro d’Italia a dvakrát na Giro d’Italia Femmile.
Monte Zoncolan udivuje svými údaji už na papíře, stoupání z Ovara měří 10 kilometrů, v průměru má 11,5 %, posledních 8 kilometrů má dokonce 15 % v průměru. Maximem je 22 %. Jenže naživo je Zoncolan ještě mnohem horší. I když, není to přesně to mučení, které chcete zažít?
Grossglockner, Rakousko
Délka stoupání: 24,5km
Převýšení: 1780 m
Nejvýše položená silnice v Rakousku je velmi vyhledávaným cílem silničních cyklistů nejrůznější výkonnosti. Toto alpské stoupání je jedním z nejnáročnějších v okolí, protože má nejen průměrný sklon více než 8%, ale také je výzvou pro ty, kteří chtějí zdolat jeho serpentiny v drsném počasí, které je tu nestálé.
Silnice vede z Brucku v údolí Salzach přes severní mýtnici Ferleiten s číslovanými vlásenkovými zatáčkami až do průsmyku Hochtor, s 1,5 km odbočkou z Fuscher Törl ve výšce 2 428 m na vyhlídku Edelweißspitze ve výšce 2 571 m.
I tento průsmyk byl součástí věhlasného Giro d’Italia.
Passo Gavia, Itálie
Délka stoupání: 25,6 km
Převýšení:: 1404 m
Toto proslulé stoupání Giro d’Italia je jednou z nejvýše položených zpevněných cest v Alpách. Nejen, že je neúprosně strmá, v průměru má téměř 8%, ale také často mrzne a sněží, to když závodníci v květnu zdolávají její svahy.
Pro hobby cyklisty je však velkým lákadlem, kdo by nechtěl zdolat další z vyhlášených stoupání, jako ti nejlepší cyklisté světa. Výhodou je, že si můžou zvolit pohodové tempo i letní termín a vychutnat tak za příjemných teplot rozhledy, co se nikdy neomrzí. Údaje patří k výjezdu z Bormia.
Bonus navíc: Muro di Sormano, Itálie
Délka stoupání: 2,2km
Převýšení: 610 m
Takový italský „drobek“, na který ale jen tak nezapomenete. Toto stoupání je jak stěna. Může se pochlubit průměrným sklonem více než 15%, síly prověří místy až sklon 25%. Muro je spojeno s Giro di Lombardia, jednodenním závodem, ve kterém bylo stoupání v letech 1960–1962 zařazeno. Nicméně po stížnostech, že stoupání bylo tak strmé, že jezdci buď padali, nebo byli tlačeni nahoru fanoušky, aby nemuseli jít pěšky, bylo stoupání z trasy staženo.
K radosti či smůle profesionálů nezůstal ale kopec v zapomnění a do závodu byl v r. 2012 znovu zařazen. Aktuální rekordní čas ve stoupání je 7 minut 36 sekund, kterého dosáhl místní jezdec Matteo Cappè.
Zdroj: bicycling.com
