Reklama

Slaví se bronz, ale i TOP ten se počítá. Ohlédnutí za ME v cyklokrosu v podání českých žen.

O radosti z bronzu i chybě, která možná stála titul, o trápení, když hlava chce a nohy jsou proti…

Reklama

Výsledky čerstvě skončeného evropského šampionátu v cyklokrosu proběhly včera večer všemi sportovními médii. Z pohledu českého fanouška se docela dařilo, dvě medaile jsou velmi příjemným výsledkem, i když reprezentační trenér Petr Dlask doufal, že se jeho svěřencům zadaří vybojovat o jednu medaili navíc. Evropský cenný kov si tak z Tábora, vedle juniora Kopeckého, odvezla i Nikola Nosková, která závodila v kategorii žen do 23 let. I ostatní reprezentanti, kteří se na vyhlašovací ceremoniál dívali jen z povzdálí odvedli pořádný kus práce, jak v samotný závodní den, tak i řadu měsíců předem. Proto si zaslouží pozornost i sedmé, desáté i patnácte místo našich děvčat.

Atmosféra v areálu Komora, kde se velké cyklokrosové akce odehrávají již téměř dvě desítky let, byla doslova elektrizující. Už sobotní závody kategorií masters  napověděly, že cestu do Tábora si našli skvělí fanoušci.  A neděle, ta byla ještě o level hlasitější, závodníky hnaly řehtačky, bubny a nepolevující povzbuzování nejen těch prvních a nejen domácích závodníků. Atmosféra, které donutila každého vydat ze sebe maximum na trati, kde snad kromě cílové roviny nebylo jediného místa k odpočinku.

Znovu stojí za zopakování, pro fanoušky, kteří sledovali zápolení u televize, že záběry kamer dělají kopce mírnější. Táborský okruh patří mezi závodníky k těm hodně oblíbeným, ale zároveň se většina z nich shoduje, že vyžaduje dobrý tah v nohou i maximální koncentraci, protože je tu poměrně hodně záludných míst, kde lze chybovat. Obzvlášť, když je trať podmáčená. A přesně takovou ji měly ženy do 23 let, kde nastoupilo osm závodnic v národním dresu.

Ženy do 23 let

Dvě medailové naděje, Nikola Nosková a Jana Czeczinkarová byly středem pozornosti médií už několik dní před samotným šampionátem. Zatím co Jana předváděla svou stoupající formu už na domácích závodech, Nikola musela odpočívat po náročné silniční sezóně a do cyklokrosu naskočila o hodně později. Za sebou měla čtyři starty, z toho dva nedokončené. Její forma byla malou neznámou, ale teď již všichni víme, že dokázala potvrdit svůj obrovský talent. V závodě se pohybovala po celý závod ve vedoucí skupině, kde se bojovalo o evropský titul a další dvě medaile. A i když jí na trati potkal problém s našlápnutím pedálu po výběhu schodů, dokázala si mezeru dojet. Prokázala tak svou fyzickou připravenost, možná i mírnou převahu nad soupeřkami, především v táhlých stoupáních.

„Podařil se mi start, najížděla jsem na prvním místě, na holky jsem získávala v horní části trati, kde bylo to delší stoupání, v druhém okruhu jsem byla i chvíli sama na čele. Trochu jsem ztrácela spíš v té dolní části, kde bylo dost zatáček a najíždělo se na ty šikmé meze. Mě se tahle trať líbí, myslím si, že jako silničářka tady mám výhodu, je tu dost míst do tahu“, posilovala své pocity Nikča bezprostředně po vyhlášení.

Ten den mohla možná pomýšlet i na stupeň nejvyšší, jenže cyklokros trestá každé zaváhání, a Nikola jich několik měla. Jak sama přiznala, i jedno v docela důležitý moment závodu, při nájezdu do závěrečného okruhu. „Cítila jsem se dobře, jela jsem špici celou tu asfaltovou rovinu i zatáčku za cílem, a pak nevím, nějak mi vyplo a odstřídala jsem chvíli před nájezdem do terénu“, popisovala i okamžik, kdy se z první pozice najednou ocitla v technické terénní pasáži na pátém místě. Brzy se dostala na kontakt se skvěle jedoucí obhájkyní evropského titulu Italky Chiari Teocchi i Belgické rakety Laury Verdonschot, ale trochu sil i těch psychických jí to stálo. „Dokázala jsem se vrátit, viděla jsem taky, že dvě Nizozemky ztrácí, jenže mezitím nám Italka už cukla, já se přetahovala o druhé místo, zkusila jsem ještě nastoupit, ale Laura měla víc sil do špurtu, tak už jsem pak svěsila nohy“, popsala dramatické okamžiky bronzová Nikola, která už se těší na další tréninky a přípravu směrem k mistrovství světa.

Obrovským překvapením bylo sedmé místo Magdaleny Mišoňové, která si odbývala svou premiéru mezi evropskou cyklokrosovou elitou. Vloni kadetka, která to hodně umí na biku, vlétla do závodu bez jakéhokoliv očekávání, spíš s cílem získávat zkušenosti. Česká reprezentantka byla nepřehlédnutelná ne pro svou vysokou štíhlou postavu, ale především pro výborný výkon, zkušený pohyb v balíku, technicky projížděné zatáčky. V cíli z toho bylo krásné umístění a bezesporu jedno z největších překvapení celého závodního dne pro českou reprezentaci.
„Jelo se mi dnes dobře, až na ten start, tam jsme se strkaly s jednou soupeřkou a to mě zbrzdilo. Ale jinak mi to dneska sedlo. Neměla jsem žádné číslo, jak bych se chtěla umístit, prostě jsem si říkala, že každá soupeřka, kterou předjedu se počítá. Když jsem cítila, že mi některá pasáž jde líp, než těm přede mnou, tak jsem se snažila se dostat dopředu a odjet tam. Samozřejmě, že jsem za to umístění ráda“, řekla druhá nejlepší Češka.

V top ten se umístila i bikerka Adéla Šafářová, i ta předvedla výkon, s kterým byla spokojená. Zcela jiné pocity měla její kolegyně z terénu, Jana Czeczinkarová. Ta se po vydařeném startu postupně propadala startovním polem, až z toho v cíli bylo 13. místo, což bylo pro Janu zklamání. Ten den jí nešly nohy a navíc si zvolila špatný vzorek galusek, neslo se z reprezentačního stanu, odkud Jana vyrazila vytočit nohy a rychle zapomenout na nepovedený závod.

Ženy Elite

Elitní závod startoval hodinu po poledni a sílící vítr trať na mnoha místech vysušil, povrch byl rychlejší, naopak v cílové rovině foukal nepříjemně proti. Startovní pole bylo prořídlejší, než v dopoledním závodě žen do 23 let, ale mnohé velké hvězdy současného cyklokrosu nechyběly.  A tak měla čtveřice českých reprezentantek nelehký úkol zopakovat pódiové umístění Nikoly Noskové. Nejvíce nadějí se vkládalo do té nejzkušenější, Pavly Havlíkové, která má zdejší trať hodně ráda, vždyť tu vybojovala před čtyřmi lety třetí místo v rámci Světového poháru! Povedený start, kdy do terénu najížděla kolem šestého místa v kontaktu s čelem, byl jediným světlým okamžikem pro naší zkušenou závodnici.  Chyběla jí jiskra, ztrácela metr za metrem, v každém s pěti okruhů se propadala o jedno, dvě místa. Na místo boje o medaili nebo první pětku, jak si ještě krátce před šampionátem přála, z toho byl nakonec těsný finiš s další Češkou o desáté místo.

„Dneska se to nesešlo, špatný den, špatný nohy. Odstartovala jsem pěkně, ale věděla jsem, že jedu na čele v intenzitě, v které bych neměla. Nešlo to a tahle trať ti nedá odpočnout, nic neodpustí. Takže jsem si to celý dneska protrápila, ale kvůli lidem, co přišli a fantasticky povzbuzovali, do toho člověk dá maximum“ zhodnotila svůj stav Pavla. „Sice jsem chtěla víc, ale zas tak špatný výsledek to není. Je to sport a bylo nás víc, komu to nesedlo. Kousek přede mnou byla třeba velká favoritka, Muad Kapteijns, která letos vyhrávala co šlo a tady dojela na místě, kde určitě být nechtěla“, doplnila svůj pohled na průběh závodu.

Ve stejném čase, ale v úplně jiném rozpoložení dojela Karla Štěpánová, pro kterou je 11. příčka důvodem k velké spokojenosti. Karla naskočila po náročné bikové sezóně rovnou do té krosové a pomalu se dostávala do formy. Tu dokázala vygradovat na den přesně, nechybělo málo a dokázala se dostat na pozici české jedničky.

Chybělo jen trochu sil v závěrečném spurtu. „Po startu jsem byla někde kolem šestnáctého místa, ale podařilo se mi v jedno uklouzaném hupu projet prostředkem, když všichni jeli při kraji, tak jsem se zas posunula. Dneska mě fantasticky hnali diváci, jela jsem totální šrot, ani jednou si nepolevila. Jediný místo, které mi moc nešlo, bylo po výběhu po schodech se rozjet do tempa. V posledním okruhu jsem se i dostala před Pavlu, snažila jsem se jí odjet, protože mi bylo jasný, že ve spurtu nemám proti ní šanci. Moc jsem chtěla dojet do desítky, no…o fous to nevyšlo, ale i tak jsem moc spokojená. Taková sladká tečka za letošní sezónou!“, zakončila už úsměvem Karla, která se skutečně vydala ze všech sil a v cíli sotva stála na nohou. Škoda, že tuhle všestrannou cyklistku na dalších závodech letos už neuvidíme, teď se chystá na zaslouženou dovolenou do tepla a v závěru listopadu jí čeká plánovaná operace ramene.

V závěru startovního pole, na 26. místě, ale s plným počtem kol projela Martina Mikulášková, předloňská česká šampionka, která letos prožívá nepovedenou sezónu. I tak si užila v cílové rovině potlesk od diváků, stejně tak jako sympatická drobná blondýnka, Vendula Kuntová, které patřilo 21. příčka. I jim diváci poděkovali za reprezentaci a snaživý výkon.

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková
Reklama