Reklama

Špalda – proč se vrací na náš stůl? Bonusový recept (nejen) pro cyklisty

4 dobré důvody, proč používat špaldu a jeden zdravý recept na cyklisty oblíbenou pizzu

Reklama

Špalda je jedním z nejstarších druhů pšenice. Toto starobylé obilí nabízí v současné době alternativu vůči pšenici, ovsu a žitu. Špalda se vytratila z našich receptů díky šlechtitelským experimentům, které přinesly druh pšenice méně náročný na pěstování i sklizeň.

Ze špaldy vznikla klasická pšenice, kterou všichni dobře znají jako základní obilovinu. Ta má mnohem větší výnosnost a také její zpracování je rychlejší a levnější. Na rozdíl od špaldy totiž nemá zrno obalené dvojitou plevou, takže se snadněji oddělí. K pěstování špaldy se u nás postupně vracíme od devadesátých let minulého století, kdy se začaly objevovat první ekofarmy. 

4 dobré důvodů, proč používat špaldu

Silná slupka chrání živiny
Špalda má oproti klasické pšenici silnější slupku, která chrání živiny v zrnu, sama nabídne vyšší množství živin a oproti klasické pšenici je i méně kalorická 

Složení, co tělo ocení
Ve srovnání s pšenicí má vyšší obsah vlákniny a lepku, bílkovin, nenasycených mastných kyselin, minerálů a téměř žádný cholesterol. Pro tělo jsou také přínosné vitamíny betakaroten a thiokyanát, které regenerují buňky a zabraňují tvorbě infekcí. Z minerálů se ve špaldě nachází draslík a hořčík. Přesto, že obsahuje lepek, mnozí celiatici ji dokáží bez problémů přijímat. Její složení glutenu je totiž jiné než v pšenici a v jiných obilovinách.

Skvělý pomocník při dietě
Ve srovnání s pšenicí obsahuje méně stravitelných cukrů, ale o to více stravitelných škrobů. Proto je vhodné používat špaldu při vaření i během diet. Najdete v ní i vlákninu, která podporuje snadné trávení a pomáhá lidem s trávicími problémy.

Léčivé účinky
Podle některých odborníků má dokonce protirakovinné účinky. V okrajových vrstvách zrn se nachází množství rostlinných estrogenů. Ty mohou působit příznivě při hormonálně předurčených druzích nádorových onemocnění.

Domácí pizza Margherita

Jakékoli produkty z bílé pšeničné mouky, je ideální nahradit těmi špaldovými. Ze špaldy se dnes vyrábí mouky, krupice, těstoviny, krekry, sušenky, chléb, vločky, musli, káva, pukance a rostlinné mléko. Ve vašich oblíbených receptech nahrazujte bílou mouku za špaldu postupně, má trochu jiné vlastnosti. Pro její jemně oříškovou chuť si ji ale rozhodně oblíbíte.

Pizza cyklisté zbožňují, ne každý si ji v sezóně dovolí, kvůli kalorické hodnotě.  Se špaldovou moukou ale nemusí být strašákem pro vaši váhu. Zde platí pravidlo – čím méně ingrediencí, tím je méně kalorická. Připravíme si tedy základní italskou pizzu Margherita, která obsahuje pouze 3 suroviny – rajčata, mozzarelu a bazalku. Zároveň připravíme domácí těsto ze špaldové mouky a z kvalitního olivového oleje.

Těsto (na dvě porce)

  • 300 ml vlažné vody
  • 1 sáček sušeného (bio) droždí
  • 500 g špaldové mouky hladké
  • ½ čl třtinového cukru
  • 2 pl olivového oleje
  • 3 špetky mořské soli

Suroviny na rajčatovou omáčku

  • ½ plechovky konzervovaných krájených rajčat
  • 1 čl třtinového cukru
  • 2 špetky mořské soli
  • oříšek másla
  • 1 čl olivového oleje
  • + 2 ks mozzarely + čerstvá bazalka

Postup:

  • Mouku dáme do mísy a uprostřed uděláme důlek. Droždí rozmícháme v 300 ml vlažné vody a vlijeme do důlku spolu s cukrem, solí a olivovým olejem.
  • Promícháme vidličkou a postupně hněteme rukama až bude těsto hladké a pružné. Přikryjeme utěrkou a necháme kynout na teplém místě 30 minut.
  • Suroviny na omáčku krátce povaříme. Troubu předehřejeme na 220° C.
  • Připravené těsto rozdělíme na 2 ks, lehce pomoučníme pečící papír a rozválíme na placky zhruba o průměru 30 cm a výšce 0,5 cm.
  • Potřeme rajčatovou omáčkou, poklademe nakrájenou mozzarelu a pečeme 10 až 12 minut. Hotové pizzy zdobíme čerstvou bazalkou.

Tip DNK:Kvůli zimě nemáme po ruce ta správně zralá rajčata, ale vždy můžeme sáhnout do spíže po konzervovaných rajčatech, která rostla na prosluněných italských polích. Ke zpracování rajčat do plechovky dochází v den jejich sklizně, kdy jsou konzervována pouze pomocí tepla. Rajčata si tak zachovávají vysoký obsah vitamínů a stejně tak i původní vůni.

 

Autor: Bára Bubílková, Kája Polívková

Bára Bubílková
Reklama