Jde to i jinak-díl 16. Zahřej chuťové buňky! Domácí chutney a další dobroty (pod)zimního jídelníčku
Jak a co v tomto podzimním (ne)čase zařadit do našeho jídelníčku? Pár tipů a k tomu jeden recept na domácí chutney
Přemýšleli jste někdy o tom, proč máte na některé potraviny chuť právě v zimě a na jiné v létě? Jak nyní upravit jídelníček, abychom předešli nachlazení a chřipce?
Energie potravin je součástí tradiční čínské medicíny již dlouhá tisíciletí. Číňané věří, že vhodnou skladbou jídelníčku můžeme ovlivnit nejen zdraví, ale i náladu či výkonnost. Pro naše potřeby však postačí rozdělit potraviny do tří skupin: na ty, které tělo zahřívají, na ty s ochlazujícími účinky a na potraviny neutrální.
Pokud se s tímto systémem setkáváte poprvé, je důležité upozornit na to, že energie, o které zde mluvíme, nesouvisí s tím, zda je potravina studená či teplá, ani s tím, kolik kilojoulů či kalorií obsahuje. Mluvíme zde o energii vnitřní a o účincích této energie na lidské tělo.
Zahřívající potraviny se hodí jíst v zimě, a proto si tropické ovoce a studené saláty nechte na léto. Pokud chcete konzumovat zeleninu v chladných měsících, pak nejlépe vařenou v polévce, dušenou či grilovanou. Snažte se také vyhnout mléčným výrobkům, bílému cukru a mouce. Vždy je dobré se vyhnout extrémům, přestože je venku chladno, bylo by chybou se zaměřit jen na zahřívající potraviny. Zařaďte do svého jídelníčku i ty neutrální a ochlazující omezte.
Teplé? Studené? O jídle trochu jinak
Mezi zahřívající potraviny řadíme ty, u kterých převažuje mužská energie (jang). Jejich konzumací pomáháme tělu, aby se zpevnilo, stáhlo a prohřálo. Z toho vyplývá, že bychom je do našeho jídelníčku měli zařadit hlavně v chladných podzimních a zimních dnech, kdy potřebujeme tělo posílit, aby se vypořádalo s chladným a sychravým počasím. Dále jsou vhodné pro zimomřivé lidi, kteří mají často studené ruce a nohy.
Zahřívající potraviny jsou: ty, které prošly varem (polévky), drůbeží, hovězí a vepřové maso, vejce, skořice, zázvor, bazalka, rozmarýn, tymián, hřebíček, pepř, cibule, pórek, křen, česnek, hořčice.
Ochlazující potraviny jsou: káva, rafinovaný cukr, bílá mouka, tropické a subtropické ovoce, ovocné šťávy a džusy, lesní plody, olivy, kravské mléko, jogurty, rajčata, meloun, jahody, máta, okurky, hlávkový salát, chilli.
Neutrální potraviny můžete konzumovat v létě i v zimě a jsou to: ovoce mírného pásu, semena, ořechy, zelenou, listovou a kořenovou zeleninu, luštěniny, obiloviny, ryby a mořské plody, brambory, rýže, droždí, švestky, telecí maso.
Chcete-li ochutnat opravdový podzim na jazyku a k tomu si bezvadně zahřát chuťové buňky i tělo, vyzkoušejte naše podzimní čatní! Co si pod tím přesně představit?
Chutney (též čatní, čatný) dochucuje základní jídlo, doplňuje fádní pokrm a zdobí stůl jasnou barvou. Jedná se o hustou omáčku, která se připravuje z různých surovin jako ovoce, zelenina, česnek, hořčice a mnoho dalších přísad. Používá se na dochucení jídel z masa i vegetariánských pokrmů. Může mít široké spektrum chutí, a to od ostré až po lahodnou sladkou chuť. Chutney povzbuzuje chuť a stimuluje zažívání. V naší kultuře je nejčastěji dostupné v hotové formě a prodává se ve skleničkách, protože je příprava časově trochu náročnější. Covidové období a kratší podzimní dny nám však nahrávají k tomu trávit více času i v kuchyni…
SUROVINY:
( 6 sklenic ve velikosti á 250 g)
- 2 kg vyzrálých švestek
- 5 stroužků česneku
- 10 cm kořen zázvoru
- 3 sušené chilli papričky o velikosti 1 cm
- 2 čl mleté skořice
- špetka mořské soli
POSTUP: do velkého hrnce si nejprve připravíme švestky, které vypeckujeme, nakrájíme a pomačkáme vidličkou. Pak přidáme 5 stroužků lisovaného česneku, skořici a nadrobno nakrájený kořen zázvoru.
Přidáme i kousky chilli papričky. Směs nepodléváme vodou a za občasného míchání vaříme na malém plamenu 2 až 3 hodiny, dokud se nevyvaří všechna šťáva. Horkou směs opatrně pěchujeme do sklenic, pevně uzavřeme a otočíme víčkem dolů. Sklenice uchováváme v chladu.
