Závodnice pražské Dukly a několikanásobná mistryně republiky Tereza Korvasová se vydává “do světa”. Přestupuje do profesionálního italského UCI týmu Servetto-Piumate – Beltrami-TSA
Čtyři roky jezdila v barvách týmu Dukla Praha, učila se od zkušenějších kolegyň, v čele s Jarmilou Machačovou. Pod vedením úspěšného trenéra Kadlece dokázala vybojovat dva tituly mistryně republiky v časovce, k tomu letos přidala bronz, přestože se cyklistice věnuje velmi krátce, od r. 2016. Předtím byla jejím sportem atletika, v které také zářila, v mládežnických kategoriích a jako juniorka získala 13 mistrovských titulů v běžeckých disciplínách!
Teď ji čeká nová výzva. Přestupuje do profesionálního italského UCI týmu Team Servetto-Piumate – Beltrami-TSA. Tyto barvy již dříve hájila jiná Češka Markéta Hájková.
Kdy a kde se zrodila myšlenka na změnu týmu a proč se čtyřiadvacetiletá studentka angličtiny a němčiny na liberecké fakultě rozhodla vydat právě touto náročnější cestou?
„Myšlenky na to zkusit štěstí v některém ze zahraničních týmu se rodila postupně. Pak se to, přinejmenším z mého pohledu seběhlo hodně rychle. Hodně mi pomohl Tomáš Konečný on byl vlastně první, za kterým jsem s tímto nápadem, prosbou o pomoc šla. Do konce pak celou italskou záležitost dotáhla Evička Fořtová. Michal Frantík mi zase byl psychickou oporou, od něj zhruba vím, na co se připravit, na co dát pozor a na co se těšit. Takže velký dík jim všem, bez nich bych smlouvu podepsanou neměla,“ popisuje události Tereza a přibližuje důvod svého rozhodnutí.
„Chci se v životě posouvat, jít dál. Nevěřím tomu, že životě existují zkratky, na Mount Everest taky nevede výtah. Zlepšovat se a závodit s těmi nejlepšími byla velká výzva, na druhou stranu vím, že mám obrovské rezervy a že na sobě budu muset tvrdě pracovat. Tým sídlí nedaleko Turína, zatím nemám představu o celém programu i o svém přesunu do Itálie, zatím si domlouvám předání kola. Ale start na Giro Rosa nebo Strade Bianchi by měl být jistý,“ těší se na věhlasné závody ženské WordTour.
„Po čtyřech letech opouštím cyklistickou Duklu a té patří velký dík! Za všechno, co jsem se mohla naučit, za všechno, co jsem musela pokazit, abych to příště udělala lépe, za velkou trpělivost, kterou se mnou jako s tvrdohlavou necyklistkou zpočátku museli mít.
Dík patří také Jarmile Machačové za to, jak mi od samého začátku pomáhala a snažila se mě alespoň trochu cyklisticky zkultivovat. Jsem moc ráda, že jsem mohla být u obou jejích silničních titulů,“ dodává Tereza, která smlouvu v Itálii zatím podepsala na jeden rok, ale věří, že spolupráce bude fungovat a že se výkonnostně posune.
Foto: Jan Brychta, archiv Terezy Korvasové
