Na kolo v mrazivém dni? 4 zásady, které musíte respektovat
Cyklistiku při minusových teplotách si leckdo nenechá odepřít. Víte ale, co se v mrazu děje v našem těle? Co musíme ohlídat, aby byla vyjížďka pro organismus přínosem, nikoliv popravou?
Konečně je bílo! Takhle pohádkovou zimu se sněhovou nadílkou, která se drží i ve městě, už dlouho nepamatujeme. Máme za sebou i pár mrazivých dnů a podle různých pranostik a v tuto chvíli i krátkodobé předpovědi nás ještě nějaký ten den, kdy bude rtuť teploměru v minusových teplotách čeká.
Vyrazit i v zimě na vyjížďku není problém, jen musíme chladu přizpůsobit výbavu a oblečení. Obzvlášť, když teplota vzduchu klesla výrazně pod bod mrazu.
Jinak by měla ale vypadat i samotná jízda. Proč? Aby byla přínosem, nikoliv popravou našeho zdraví. Je totiž třeba respektovat co taková jízda v mraze pro naše tělo znamená a s čím v akci počítat.
1. Větší nároky na fyzickou kondici
I když máme všechny indoor sportoviště zavřená a na trenažer se díváme jako na úhlavního nepřítele, nepouštějte se ven za každé situace. Není dobré začít po dlouhé době trénink právě za extrémně chladných podmínek. Chlad jako takový je pro tělo stresující, takže jakýkoliv zdravotní nedostatek nás v zimě limituje násobně více.
2. Vyšší zátěž pro srdce
Máte pocit, že lapáte po dechu a kondice z podzimu je pryč? Nemusí to tak být, na vině je ledový vzduch, který i na kardio-vaskulární systém navaluje vyšší zátěž. V těle se totiž za mrazivých teplot zvyšuje krevní tlak, protože krev se stahuje z povrchových tkání dovnitř těla. Srdíčko se tak musí více snažit. Samozřejmě, v důsledku toho také dochází k omezení krevního oběhu v periferních částech těla a tím trpí hlavně ruce a nohy. Dřív promrznou.
3. Větší zátěž pro svaly i úpony
I když se snažíme navrstvit co nejlépe své oblečení, přesto jsou svaly studenější, méně výkonné a hrozí jejich natažení. Dokonce dochází ke zpomalení nervových impulsů, takže i reakce cyklisty nejsou tak bystré, jak za normálních podmínek.
Některé studie dokonce potvrdily, že ve svalech na nohou, které jsou při cyklistice pochopitelně zapojeny nejvíc, je oproti běžné teplotě nezvykle oslabená činnost pomalých svalových vláken, a tak musí být do práce zapojena více vlákna rychlá.
Jenže ta se vyznačují mohutnou, rychlou a zároveň krátkou kontrakcí, která probíhá za anaerobních podmínek. Vzniká laktát, který se kumuluje ve svalech a způsobuje svalovou únavu. Výsledek na sebe nenechá čekat: obecně vydržíme kratší dobu, než jsme zvyklí a cítíme větší únavu. Nezlobte se za to na sebe.
4. Vyšší nároky na ventilaci
A dostáváme se k dýchání. Zátěžové astma a zúžení průdušek jako reakce na vnější podmínky jsou často indikované případy i u elitních sportovců. Takže pocity kyslíkové nedostatečnosti u amatérů k zimnímu sportování mohou patřit. Nejčastěji v začátku jízdy, než dojde k částečné adaptaci na chlad.
Vdechováním ledového vzduchu do těla člověk nedostává tolik vláhy, jako v případě teplejšího vzduchu. Studený vzduch se v těle ohřeje a při vydechnutí odvede z těla další vodu. Čím víc pak sportovec dýchá, tím více ztrácí tekutin. Přesto ale dehydratace v tomto období není strašákem. Podle vědecké studie (Cheuvront a kol.,2005) lehká dehydratace paradoxně tělu škodí méně právě v chladném počasí.
A jedna informace na závěr pro ty, co bojují s nějakými kily nadváhy. Mají větší spotřebu energie, protože tělo totiž spálí více kalorií už jenom proto, aby se zahřálo.
Kdo žije celoročně zdravě, tráví hodně času na vzduchu, disponuje samozřejmě větší odolností a tak i zimní trénink zvládne líp. Odpověď na otázku, zda na kolo vyrazit a jak dlouhou vyjížďku naplánovat, nakonec řekne vaše tělo samo. Pokud mu umíte naslouchat.
