POD POKLIČKOU s Jarmilou Machačovou
Seriál o tom, co rady vaří a jedí přední české cyklistky pokračuje se světovou šampionkou na dráze a stálicí české silniční reprezentace Jarmilou Machačovou
Poprvé sedla na kolo, když jí bylo dva a půl roku. Ve 22 letech vyhrála svůj první závod světového poháru. O pět let později si splnila sen – získala duhový trikot, stala se mistryní světa v bodovacím závodě. Stříbrných má mnohem víc. Letos oslaví pětatřicáté narozeniny, je oporou české reprezentace na dráze i na silnici. „Jamila“ nebo Jája, jak jí říkají lidé kolem cyklistiky je kamarádská, milá a mladším holkám ochotně předává své bohaté zkušenosti.
Našla si čas i pro nás a podělila se o své postřehy ze stravování…
Nejprve Jarmily osobní krátké představení …
S cyklistikou jsem začínala na silničním a horském kole doma na Vysočině asi ve třinácti letech. Ale již dříve jsem se věnovala klasickému lyžování a atletice. Pocházím ze sportovní rodiny. Táta závodil na kole a mamka lyžovala a běhala maratony. Do patnácti let jsem dělala atletiku dohromady s kolem. Od šestnácti let, po příchodu do Dukly jsem začala jezdit i na dráze a právě tam dosáhla mých největších ůspěchů, zisku titulu mistryně světa v bodovacím závodě (2013). Mimo kolo mě baví hlavně práce na zahradě a když je přes zimu možnost, tak si rády vejdu na lyžích.
Jarmilo, cyklistika na vrcholové úrovni je pro ženu velmi tvrdý sport. Změnila se ti vlivem té mnohaleté dřiny postava?
Zažila jsem top cyklistiku na dráze, nikdy jsem nejela jen ryze silniční sezónu plnou etapových závodů. Těžké etapové závody a celkově program na silnici závodnicím postavu změní hodně. Je to energetický velmi náročné. Mně se změnila postava až věkem a tím, že jsem začala právě více jezdit na silnici.
Na vrcholové úrovni není jedno, na čem jezdíš. Stejně není jedno, na jaké palivo jezdíš. Konzultovala jsi někdy svůj jídelníček s výživovým poradcem? Pokud ano, nastíníš nám ta doporučení?
Když jsem byla mladší bylo mi celkem jedno, co jsem snědla. S přibývajícím věkem jsem změnila hlavně stravu před závodem. Už nemůžu sníst cokoli. Něco jsem si o výživě přečetla a dala také na rady starších závodníků. Nejím třeba ráno citrusy nebo meloun.
Možná nejtěžší období v životě profi cyklistky je přechod z juniorských kategorií do žen, kdy dívky dospívají, mění se jim postava a jsou často tlačeny do nízké tělesné váhy. Co bys chtěla vzkázat mladým cyklistkám ohledně stravování?
I mně se samozřejmě v pubertě postava dost změnila a přibrala jsem. Na závodech se mi ale celkem dařilo a jezdila jsem i na dráze, kde váha nehraje tak zásadní roli jako na silnici. A asi jsem i měla štěstí na to, co jsem viděla kolem sebe a jak rozhodně dopadnout nechci. Závodila jsem s holkama, co měly problémy s příjmem potravy a viděla už v juniorském věku, co to s člověkem udělá. A i když jsem měla nějaké to kilo navíc, což na dráze nevadilo, nejezdila jsem špatně ani na silnici a mnohdy i do kopce porážela holky o 10kg lehčí.
Cyklistika je silový vytrvalostní sport, a to s hladověním dohromady nejde. Na silnici na váze záleží hodně, ale pořád jde o to mít potřebnou sílu. Takže mladým závodnicím bych rozhodně doporučila jíst střídmě a pokud možno pravidelně. A spíš než co, někdy řešit to, kolik toho člověk sní a i zdravá strava chutná výborně.
Přibliž nám svůj běžný talíř během závodní sezóny. Liší se tvůj jídelníček v sezóně od stravování mimo sezónu?
Jelikož mám sezónu téměř celý rok, tak se můj jídelníček úplně nemění. V podstatě jím vše. Neholduju úplně tradiční české kuchyni. Moc ráda mám italskou a asijskou. Ráda vařím, ale chodím i na obědy do jídelny na Dukle, tam si někdy dopřeju i z dětství oblíbené šišky s mákem.
K snídani mám většinou vločky s jogurtem a ořechy, kdy nesmí chybět káva. Jinak mám ráda ryby a krůtí maso, vepřovou panenku i hovězí steak. A moc ráda mám i různé druhy zeleninových salátů. K pití většinou čaj nebo vodu. Na kole piju vodu a ionťák a ráda mám Coca colu. K jídlu pak většinou housku s máslem, šunkou a sýrem. Hodně oblíbené mám i Horalky nebo Snickers tyčinky. Když mám závod jím většinou 3,5 hodiny před startem rýži s banánem a půl hodiny do startu mám oblíbené rice cakes.
Losos na páře podle Jarmily Machačové
Prozradíš nám ještě svůj oblíbený recept, který ráda vaříš, když máš čas?
Často a ráda připravuji lehké a přitom chutné jídlo – lososa na páře. Není to můj recept, ale je to podle pana Pohlreicha.
Příprava je jednoduchá: na čerstvý filet lososa si připravíme parní lázeň (stačí i obyčejný pařák na knedlíky) a vyložíme pečícím papírem, protože je losos velmi křehký. Pod lososa nakrájíme čerstvou zeleninu – mrkev, řapíkatý celer či cibuli a vše nasolíme. Lososa zbavíme kůže, z obou stran také osolíme, opepříme a vložíme na zeleninu, která se už na páře vaří.
Zhruba za deset minut je losos hotový a mezitím si připravíme lehký avokádový salát z avokáda, rajčátek, citrónu, soli a čerstvé bazalky, pokud je zrovna po ruce. Jako lehkou přílohu nejčastěji přidávám rýži či brambor.
Blesková zpověď:
Když vařím, tak nejraději… krůtí maso v pepřové omáčce s rýží
Když peču, tak nejraději… štrůdl a tvarohovou bábovku s dětskou krupičkou.
Když jdu do restaurace či bistra, tak si většinou vybírám… tu s italskou či asijskou kuchyní.
V pekárně si nejčastěji kupuji… makové koláčky
V kavárně nejčastěji piju… espresso.
Když mě čeká dlouhý vytrvalostní trénink, beru si s sebou… housku s máslem, šunkou a sýrem a Horalku.
Když mě čeká krátký rychlostní trénink, beru si s sebou… ionťák a datlovou tyčinku.
Když chytnu na tréninku hlaďáka, kapsy jsou už prázdné a domů daleko, koupím si… Snickers tyčinku a coca-colu.
Na závodech mám vždy v kapse nebo na bufetu připravené… rice cakes.
Můj první regenerační snack/pokrm po dojetí do cíle je… banán.
Foto: Martin Straka, archiv Jarmila Machačová
