POD POKLIČKOU s Helenou Karáskovou Erbenovou
Velmi úspěšná, zkušená a s nevyčerpatelnou energií – to charakterizuje dnešního respondentku v seriálu o stravování známých sportovkyň
Další zajímavý host našeho seriálu „Pod pokličkou“. Tentokrát jsme vyzpovídaly hodně zajímavou ženu, která posbírala řadu světových úspěchů v terénním triatlonu, nové disciplíně swimmrun, potkat ji můžete ale i na závodních tratích cross country nebo maratonů. Skvěle si ale také vedla v běžeckém lyžování, sportem, v kterém se účastnila dvou olympiád (Salt Lake City a Turín). V mezidobí stihla mateřskou a péči o dceru Máju. To je Helena Karásková Erbenová a její rozhovor „Pod pokličkou“.
Nejprve Heleny krátké představení a cestě k terénnímu triatlonu a dalším multisportům, který jí vyplňují čas posledních 10 let
Jmenuji se Helena Karásková Erbenová a je mi 42 let. Původem jsem lyžařka (OH Salt Lake City, Turín), od roku 2010 jsem přešla na terénní triatlon. Cyklistika je součástí lyžařského tréninku v jarních měsících, kdy se najíždí nějaký objem. Zkoušela jsem 2 roky také jezdit české poháry na horských kolech, aby člověk vyplnil ty letní měsíce nějakými závody, ale tenkrát mi to příliš nešlo, a tak jsem se vrátila k závodění přes léto na atletický ovál, kdy jsem běhala za Kolínský oddíl. Parta tam byla skvělá, dokonce jsme se probojovali do extraligy.
Bylo to hezké období, běhala jsem od osmistovky přes patnáctistovku, trojku a pětku až po desítku. Z té mám bronzovou medaili z republiky, ale který to byl rok, to už si nepamatuju. K triatlonu jsem se dostala až po narození dcery Máji a tenkrát mě vůbec nenapadlo, že by mě tenhle sport mohl dalších 10 let živit. Pravda je, že to potom nebyl jen on, ale přidaly se především Adventure závody a později také Swimmrun.
Jaké jsou tvoje největší sportovní úspěchy z tohoto období? A kde bereš motivaci do tréninku i závodů?
Podařilo se mi získat 2x titul mistryně světa v zimním triatlonu, a po jednom v cross triatlonu, adventure race a swimmrunu. Ale velkým úspěchem jsou také dvě bronzové medaile z MS v Xterra na Havaji, samozřejmě mluvím o Elitní kategorii ve všech disciplínách.
Svoji kariéru jsem ukončila už před kovidem, ale pořád mi nejde si z toho tréninkového procesu vystoupit. Navíc pro mě bylo velkou motivací se ještě na stará kolena něco na biku naučit a to i vzhledem k tomu, že Xterra zařadila do svého programu disciplínu Short Track, kde se jezdí na technickém okruhu, jsou tam i skoky a podobně. Tak jsme se to chtěla naučit. V tom mi také pomáhá a motivuje náš tým a skupina našich dětí, které jsou úžasné a vzájemně se popoháníme dopředu…
Dáváš si ještě nějaké sportovní cíle? Co ráda děláš ve volném čase, když nějaký zbyde?
Před sezonou jsem vlastně už žádné cíle neměla. Nebyla jsem si ani jistá, jestli nějaké závody budou. V průběhu sezóny se to všechno ještě měnilo. Jen jsem věděla, že jestli závody budou, stejně už nechci absolvovat ten kolotoč celý, ale že pojedu jen pár závodů a spíš si chci zkusit něco nového. Mám za sebou letos jen dva triatlony, a to evropský pohár Xterra v Prachaticích, kde jsem skončila druhá. Dost mě to překvapilo, myslela jsem, že už těm mladým holkám prostě nebudu stačit. Navíc plavat se nedalo hodně dlouho a v Jablonci je přehrada studená poměrně dlouho.
Teď mě čekají ještě tři závody. Ten první je ME v Xterra v Žitavě, takže skoro domácí závod. Ke konci září pak ME v Cross duatlonu a Triatlonu v Itálii. Na další zájmy už moc času nezbývá. Všechno se to točí okolo sportu, ale máme tři pejsky a to je naše velká láska.
Helčo, přibliž nám svůj běžný talíř během závodní sezóny. Liší se tvůj jídelníček v sezóně od stravování mimo sezónu?
Většinou jím skoro všechno. Sice jsem měla období, kdy jsem nejedla maso, ale to už mě naštěstí opustilo. Pravda je, že mezi tréninky se většinou moc nenajím, je to s mým stravováním složité a pak to doháním večer. To vím, že je špatně, ale aspoň už jsem se naučila jíst při dlouhých trénincích. Ráno začínám snídaní, když se nenasnídám, je mi špatně. Nejsem sportovec, co může jet na lačno. Ke snídani si nejraději dám croissant s malinovou marmeládou, čaj a kávu. Na to většinou vydržím i tříhodinový trénink. K obědu si nejraději dám něco sladkého, palačinky, sladké knedlíky, nebo třeba i rizoto. Někdy se mi ale nechce vařit, a tak mám hodně oblíbený teplý ananas s brusinkami a ovesnými vločkami. Je to za 10 minut uvařené i snědené. Maso si pak dávám k večeři, nejlíp se zeleninou a pečivem. V sezoně a mimo sezonu se můj jídelníček neliší.
b
Xterra je závod složený z plavání, horského kola a běhu. Jak vypadá tvůj tréninkový den v závodní sezóně spolu s jídelníčkem? Liší se výběr pokrmů, když běháš, plaveš nebo jdeš jen na kolo?
Určitě si můžu před tréninkem na kole dát trochu těžší jídlo než před běháním nebo plaváním, ale v zásadě to moc neřeším. Takový typický den na začátku týdne je takový: Dopoledne odjezd na přehradu, běh na 45 minut, hned následuje přechod na plavání 40 minut, opět hned přechod na běh 25 minut a znovu lehké vyplavání na pár minut. Pokud nejsem moc zmordovaná, tak dám doma válečkování. Odpoledne pak většinou vyrazím na kolo, zhruba na 2 hodinky. Večer mě čeká protažení, sauna.
Ananasový oběd
Jaký bys nám doporučila recept, který patří k tvým oblíbeným a který ti sedí i k náročnému tréninku?
Jedná se o recept na rychlý ananasový oběd. Tip jsem na něj dostala od paní Malé (manželka Jardy Malého z Lawi), myslím, že mi tenkrát ten recept dávala místo s ananasem s hruškou nebo jablkem. Takže to jsou další varianty, ale já si oblíbila ananas. Energeticky hodnotné a také dobře stravitelné.
b
Suroviny:
1 ks ananasu
1 lžička másla
1 lžička cukru a 1 lžička medu
hrst brusinek
hrst sekaných mandlí
hrst ovesných vloček a různých semínek
Postup:
ananas se nakrájí na menší kousky a na másle se trochu osmaží. Potom se přidá med, cukr, vločky a zbytek surovin. Za 5 minut je hotovo. V zimě je pak skvělá ta varianta s hruškou, to pak ještě přidám skořici a hřebíček. Takové jídlo totiž krásně zahřeje.
Blesková zpověď:
Když vařím, tak nejraději… to, co je za 20 minut uvařené i snědené.
Když peču, tak nejraději… ´babiččiny´ moravské koláče s tvarohem a povidly.
Když jdu do restaurace či bistra, tak si většinou dávám… to, co si doma nikdy neuvařím.
V pekárně si nejčastěji kupuji… croissant.
V kavárně nejčastěji piju… capuccino.
Když mě čeká dlouhý vytrvalostní trénink na kole, beru si s sebou… tyčinku od Enervitu, sušené datle a mandle.
Když mě čeká krátký rychlostní trénink na kole, beru si s sebou… jonťák od Enervitu.
Když chytnu na tréninku hlaďáka, kapsy jsou už prázdné a domů daleko, koupím si… většinou se snažím dojet až domů i na hlad, ale kdyby to bylo už neúnosné, koupila bych si colu.
Na závodech mám vždy v kapse nebo na bufetu připravený… gely od Enervitu.
Můj první regenerační snack/pokrm po dojetí do cíle je… většinou R2 od Enervitu, hned po závodech nemívám hlad, ale po půl hodince to na mě přijde, a to si nejraději dám něco hodně nezdravého a smaženého.
