V Čechách nemá konkurenci, světa se nezalekla. A je jí teprve osmnáct…
Kristýna Zemanová vlétla do letošní cyklokrosové sezóny opravdu excelentně. Na stupních chyběla jen v úvodním pohárovém závodě, paradoxně na své domácí trati v Mladé Boleslavi. Pak rozjela vítěznou šňůru, v tuto chvíli má na svém kontě čtyři pohárová vítězství v řadě. K tomu ale sbírá úspěchy i v zahraničních kláních, ať už to bylo vítězství na mezinárodním závodě v Mnichově nebo 8. místo na mistrovství Evropy.
Odbyla si také premiéru ve Světovém poháru a nevedla si vůbec špatně. Připravujeme s touto čerstvě osmnáctiletou slečnou a jejím trenérem Vencou Ježkem rozhovor do seriálu „Hvězdy budoucnosti“, tady je krátké představení, jež nachystali kolegové z partnerského webu mtbs.cz.
Kristýno, ještě ohlédnutí za SP v Táboře: umístění v první dvacítce nejlepších elitních cyklokrosařek, k tomu ale 5. místo v kategorii do 23 let, přičemž je nutné připomenout, že jsi tu jako prvoročařka. Byla jsi se závodem spokojená?
Já jsem si Světový pohár v Táboře nesmírně užila. Byl to skvělý závod, cítila jsem se dobře, ale prakticky jsem celý závod jela na limitu. Ve světě se závodí už od prvních metrů, to tady u nás to tak na závodech moc nebývá. Dlouho se taktizuje a začne se jet až v polovině závodu. Vysoké tempo nám tu chybí. Fanoušci mě v Táboře hnali dopředu. Byl to skvělý pocit závodit před domácím publikem a bylo mi ctí se postavit na start vedle cyklokrosové špičky.
Na ME to bylo pěkné 8. místo, ale prý jsi měla na startu nějaké trable?
Ano, na start jsem měla jít jako sedmá, ale bohužel rozhodčí nepřečetli moje jméno. Šla jsem na startovní rošt jako úplně poslední. Naštěstí mě to psychicky nerozhodilo. Naopak. Dodalo mi to více chuti a odhodlání bojovat o co nejlepší výsledek. To se naštěstí povedlo. Kdyby mi před startem někdo řekl, že budu osmá, asi bych mu nevěřila. S výsledkem jsem velmi spokojená.
Jezdíš za mladoboleslavský Brilon Racing Team, kdo je tvým trenérem?
V Brilon Racing Teamu nás trénuje Václav Ježek. Někdy si ale tréninky potřebuji trochu přizpůsobit, a tak si to udělám podle sebe, svých vlastních potřeb a pocitů. Velmi mi s tréninky pomáhá i taťka, za což mu patří obrovské díky.
Jaké používáš pro cyklokros vybavení?
Jezdím na kolech Author se zapletenými koly Equator a galuskami Tufo. Obléká nás firma Lawi, tretry a přilbu mám Giro.
Před měsíce jsi oslavila osmnácté narozeniny. Kam chodíš do školy a jaké máš plány dál?
Studuji na gymnáziu Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi. Těžko říct, co budu studovat dál. Baví mě čeština, dějepis a zeměpis, tak možná něco z těchto oborů. V poslední době také uvažuji o fyzioterapii nebo psychologii. Čas plyne, jsem ve třetím ročníku, a tak bych se asi měla co nejdříve rozhodnout.
Vzpomeneš si, kdy jsi jela svůj první závod?
Poprvé mě rodiče posadili na kolo ve třech letech, vzpomínám si ale, že mi to tenkrát vůbec nešlo. Závodit jsem začala v sedmi letech.
Hodně holek kombinuje horská kola, cyklokros, k tomu ještě trochu silnici. Ty už jsi dala bikům úplně sbohem?
Už před dvěma lety. Popravdě mě biky už nelákají. Mé místo je v cyklokrosu a na silnici.
Vloni jsi ale příliš nezávodila. Co za tím bylo?
Minulý rok mě potkalo několik zdravotních problémů. Na začátku sezony jsem chytla covid a dlouho jsem s ním bojovala. Když mi zdraví umožnilo vrátit se na kolo, dostala jsem angínu a antibiotika. Do třetice se ještě přidaly potíže s kolenem. Bylo to zkrátka pořád něco, a proto jsem se rozhodla ukončit sezonu dříve a raději si pořádně odpočinout.
Tvé plány v cyklistice do budoucna? A cíle, sny?
V budoucnu se chci nadále věnovat silniční cyklistice a cyklokrosu. Chtěla bych závodit více v zahraničí a kdyby přišla nějaká výhodná nabídka ze zahraničního týmu, tak bych byla velmi potěšena.
Myslím, že snem každého cyklisty jsou medaile a tituly z vrcholných akcí jako mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo olympiád. I u mě je tomu tak. Chce to ale pevnou vůli, hodně trénovat a neustále závodit s těmi nejlepšími. Jinak si o tom mohu nechat jen zdát.
Zdroj a foto: mtbs.cz
