Česka Markéta Marvanová ovládla nejprestižnější bikepackingový závod světa
Peggy a její další obdivuhodný výkon
8 dní 16 hodin 18 minut – přesně tak dlouho trvalo Markétě Marvanové zdolat slavný závod Silk Road Mountain Race v Kyrgyzstánu. Do cíle dorazila jako vítězska společně s francouzskou Nathalie Baillon a v celkovém pořadí holky obsadily dělené 14. místo.
Silk Road Mountain Race je se svými 1880 kilometry a 30 000 metry převýšení považován za nejnáročnější bikepackingový závod na světě. Trasa je extrémní v mnoha ohledech nejvíce však pro vysokou nadmořskou výšku a rozdíly teplot, které tu mohou od 40°C v nížinách padat i k -12°C na vrcholcích. Většina trasy vede ve výšce nad 3000 m.n.m a častokrát se stoupá na vrcholky přes 3700 m.n.m.
“Ta výška byla cítit mnohem víc než jsem zvyklá z jiných sportů v horách. Při pohybu na kole to byl výrazný limit”, zmínila k podmínkám Peggy.
Ve vyšších polohách závodníci bojovali s mrazem, v nižších polohách se museli vyrovnat s nesnesitelným vedrem. „Vedro je pro mě vždycky ze všeho nejhorší a taky dlouhé roviny se silným protivětrem“ zmiňuje šumperská ulravytrvalkyně další z faktorů.
Diváci mohli po většinu závodu sledovat epickou bitvu mezi Peggy a francouzskou profesionální cyklistkou Nathalií. „Během závodu jsme se neustále předjížděly. Každá z nás si na druhou chtěla udělat náskok, mnohokrát jsme se pokoušely o úniky, ale nikdy to netrvalo dlouho a o náskok jsme přišly. Byly jsme fyzicky hodně vyrovnané. Vždy, když mi to nejelo, tak jsem si myslela, že mi Nathalie musela strašně naložit. A pak jsem většinou zjistila, že je kousek přede mnou nebo dokonce za mnou,“ přibližuje Peggy průběh závodu.
„S Nathalií jsme měly podobný styl jízdy. Snažily jsme se jet plynule, moc nezastavovat a být efektivní. Abychom se pokusily o únik, musely jsme ještě více omezit spánek a to se nám vždycky ukázalo jako špatná cesta. Měly jsme halucinace a následně ztrácely co jsme získaly. Nathalie spánek omezovala co to šlo až do konce, já pak zjistila, že jsem s více spánkem na stejné úrovni a přitom míň trpím a dělám méně chyb,” popsala Peggy svoji taktiku.
Mezi cyklistkami byly rozdíly především ve zvolené výbavě. „Těch rozdílů bylo víc. Já jsem měla výbavu maximálně odlehčenou a šla cestou risku, kdy člověk musí někdy jet dál, aby spal na místě, kde nezmrzne. To už mám vychytané z předchozích závodů. Co se týká výbavy, tak volím vždy nejlehčí řešení. Za to Nathalia šla cestou jistoty. Mohla jet ve větším luxusu a spát skoro kdekoliv, ale její kolo bylo mnohem těžší. Ta holka to má prostě v nohách,“ doplnila Peggy další poznatek.
Francouzská ultramaratonkyně Nathalie Baillon se v létě pokusila o zápis do Guinessovy knihy rekordů o nejrychlejší přejezd Evropy na kole. Z Tarify na Nordkap – trasu dlouhou přes 7000 km zvládla za 18 dní 15 hodin 27 minut. Celkový rekord, který chtěla překonat, sice nezdolala, ale nově nasazený ženský rekord zůstane jistě dlouho nepřekonaný.
Kolo měla Peggy lehčí, ale přesto na svých sítích upozorňuje na fakt, že šlo o nejtěžší výbavu se kterou dosud závodila. „Moje celá výbava včetně kola, batohu, nářadí na kolo, oblečení i elektroniky a jídla vážila 19 kilo. Z toho jsem vezla skoro kilo a půl Edgaru (pozn. energetický nápoj) – na to jsem hodně spoléhala. Slyšela jsem hrůzostrašné historky o zažívacích potížích a podařilo se mi jim i díky tomu vyvarovat,“ přibližuje 28letá extrémní sportovkyně svoje zbraně.
Poslední noc obě vedoucí nezávisle na sobě plánovaly spát pouhou hodinu. Obě zaspaly a domnívaly se, že závod je ztracen. Když v posledním výjezdu do 3800 m.n.m. Peggy francouzskou bikerku dojela, všimla si, že Nathalie má problémy s přehazovačkou. Nechtěla ale aby v podstatě vyrovnaný souboj rozhodla mechanická závada, a tak nabídla své soupeřce, že dojedou spolu.
„Teď tady budu ještě několik dní odpočívat. Jenom jíst a spát.“ směje se Peggy a připomíná obvyklou pozávodní regenerační strategii po obrovském výkonu a energetickém výdeji. „Je to asi můj největší sportovní životní výsledek, ale hned tak další závod v bikepackingu nepojedu. Za týden jedu do Turecka pracovně na Ararat a co bude dál se uvidí.“ ponechává drobná blondýnka své budoucí plány tajemné.
Autor, foto: TZ
