Zlato patří Dánce Langvad, Katka Nash vylepšila 7. místem své maximum, radovala se i Karla Štěpánová, vešla se do 20.

Dnešní závod žen na mistrovství světa měl tak dramatický průběh, že scénář by snad nenapsal ani Alfred Hitschcock. Doslova od startu jsme mohli sledovat nejen skvělé sportovní výkony, ale i sportovní tragédie. První z nich se odehrála zhruba po 200 metrech, na vině byl hromadný pád asi 4 bikerek, v kterém byla i několikanásobná mistryně světa, Gun Rita Dhale-Flesja. Jedné z velkých favoritek na medaili se zlomila řidítka a závod pro ní tak skončil.

Naopak velmi dobře se povedl zaváděcí okruh české naději, Kateřině Nash, držela se kolem druhé, třetí pozice, společně ve skupině dalších 8 bikerek, která se sjela při nájezdu do prvního řádného okruhu. Na čele se držela i úřadující mistryně Evropy, Jolanda Neff, ze Švýcarska, v jejím závěsu byla, k radosti bouřlivě fandících diváků, i naše Katka Nash a zejména v technických sjezdech si získávaly menší náskok. Ale zdejší trať je i o náročných stoupáních a tam ukázala svou suverenitu šestatřicetiletá Dánka, Annika Langvad a bezpečně se usadila v čele celého šedesátihlavého pole.

V tu chvíli nebylo mnoho těch, co by vsadili, že se na čelo už nikdo jiný nedostane. Annika nepatří mezi nejlepší techničky, ale sucho jí tentokrát hrálo do karet, všechny kamenité sekce mohla jet ve svém tempu, bez tlaku závodnic za ní, do kopce měla dnes nejlepší kondici. Za ní se nejprve držela Kanaďanka Catherine Pendrel, která se postupně propadla, naopak na čele se usadila dvojice zkušená Němka Sabine Spitz a Polka Maja Wloszczowska. Katka Nash se v tu chvíli pohybovala kolem 8 -9. místa, společně s Ruskou, Irinou Kalentěvovou a bylo viditelně, že oproti začátku závodu musela trochu zvolnit.

Mezitím si náročná trať vybrala další daň, když na kamenité sekci Mitas chois měla hodně nepříjemný pád obhájkyně světového titulu, Francouzka Paoline Prevot. Potlučená a otřesená sice pokračovala v závodě, ale bylo jasné, že dnes nepromluví ani do první desítky. Smutná byla i mladičká Ukrajinka, Yana Belomoina, která loni na MS získala senzační bronzovou medaili, tentokrát ji vyřadil ze hry defekt.

Do posledního okruhu najížděly na prvních třech místech Langvad, Wloszczovska a Spitz s poměrně velkými rozdíly, jak mezi sebou, tak i od dalších závodnic. Na čtvrté příčce se s tratí prala Američanka Lea Davidson, s menším odstupem byla pak kanadská závodnice Emily Batty. Zdálo se, že o medailistkách je rozhodnuto.

Jenže za zády suverénně jedoucí Langvad se odehrávalo drama, nejprve postihl defekt zadního kola třetí Sabinu Spitz, která musela tlačit kolo do vzdáleného depa, a bylo po bronzové naději. Rázem se tak Američanka octla na medailové pozici. O chvíli později potkal defekt na druhé pozici jedoucí Maju Wloszczowskou, která také pokračovala po svých do depa, k rychlé výměně. Přestože práce servismana byla blesková, drobná Kanaďanka jí „skočila“. Maja se však rozhodně nechtěla vzdát vytoužené medaile, během pár vteřin začala stíhací jízdu, do cíle však bylo jen pár set metrů a přes mohutný finiš pro Maju zbylo velmi smutné, čtvrté místo.

Těžko v historii hledat podobný průběh, kdy se v posledním okruhu takto neočekávaně změnily medailové pozice.

Radost nám ale udělaly české závodnice, byť to na vytouženou medaili nestačilo. Na sedmém místě hodnocená Kateřina Nash naplnila očekávání fanoušků a předvedla parádní jízdu, stejně jako při závodě štafet byla radost sledovat její bravurní techniku ve všech sjezdových pasážích. Naplněné tribuny jí za výkon odměnily mohutným aplausem. “Věděla jsem, že po startu se musím dostat dopředu. Povedlo se, což bylo skvělé, ale už na konci prvního okruhu mi bylo jasné, že musím jet svoje tempo, čekalo mě závod na pět okruhů a člověk už pozná, na co má. Jak jsem říkala už před závodem, na medaili bylo hodně kandidátek. Pro měn to byl i díky počasí závod hodně náročný, takže s výsledkem jsem spokojená. Opět jsem si užívala fantastickou podporu diváků, kteří mě hnali vpřed. Závod v Novém Městě pro mě byl motivací ještě tuto sezónu jezdit naplno. Dnešní den byl pro mě neskutečný zážitek, dIvákům za to moc děkuji“, nechala se slyšet Katka, která si svým sedmým místem vylepšila osobní maximum ze světových šampionátů.

Radost při průjezdu cílovou rovinkou si vychutnávala i Karla Štěpánová, která se vešla do TOP dvacítky a prokázala, že se každý rok výsledkově posouvá vpřed. A to těsně před startem nebylo jasné, zda bude schopná závodit v maximálním nasazení, když měla při rozjíždění nepříjemný pád. Naštěstí jí to zdravě „nakoplo“ a po pomalejším začátku se postupně posouvala vpřed. „Byla jsem dnes strašně nervózní, navíc jsem při rozjíždění spadla na dvojáku, na začátku okruhu. Včera to bylo zavřené, tak jsem si to chtěla oživit, čtyřikrát jsem to přeskočila, po páté ne, zavřely se mi řidítka. Na start jsem šla nerozjetá a odřená. Měla jsem problémy i zkraje závodu, objížděla jsem holky, co spadly, musela jsem zastavit v depu, kvůli uvolněnému sedlu. Ale co bylo důležité, neměla jsme problém s nohama, v kopcích jsem získávala, tam mě vyhecovali diváci, sjezdy pak jela trochu opatrně, nechtěla jsem přijít o výsledek kvůli defektu“, líčila v cíli Karla důležité momenty jejího závodu.

Třetí elitní ženou byla Jitka Škarnitzlová, které patřila celkově 44. příčka a jen kousek jí dělil od toho, aby mohla absolvovat plný počet okruhů a užít si atmosféry cílového dojezdu.“ Domluvila jsem se s trenérem, že od startu pojedu naplno a zkusím se dostat víc dopředu, to se mi povedlo, ale v druhém okruhu jsem se začala propadat dozadu. Ale jsem ráda, že to dopadlo takhle, v půli týdne jsem měla problém s kolenem, to dnes naštěstí drželo. Závod jsem si užila, s technikou žádný problém, spíš mě trápily prudké výjezdy. Chci ale poděkovat divákům, povzbuzovali úžasně, byl to velký zážitek jet v takové kulise“, vzkázala fanouškům Jíťa, která se rozhodla vynechat další díl SP, který se jede už za týden a bude se připravovat na domácí republikový šampionát.

Loučení Terezy Němcové-Huříkové mělo trochu jiný a o dost smutnější scénář, než si závodnice i její příznivci představovali. Tereza nejela špatně, i když se první dva okruhy pohybovala až v šesté desítce, ale je známá schopností v závěru zrychlit, takže se dal očekávat posun vpřed. Bohužel, nešťastný pád a zhmožděné břicho a stehno. „Spadla jsem za sekcí Rock n´Roll, hodně mi to bolelo, měla jsme vyražený dech, volali ke mně záchranku, ale já jsem je uprosila, ať můžu jet dál. Postupně se to zhoršovalo a bylo jasné, že do cíle nedojedu. Je mi to moc líto….“, sdělila nám Tereza již z nemocnice, kde absolvovala interní vyšetření. I tak si vysloužila hodně pozdravů a poděkování na dálku od jejích fanoušků.