Jak se zbavit strachu při jízdě v terénu ?

Strach je tísnivý pocit bázně, vyvolaný představou či očekáváním něčeho nemilého. Jak s ním bojovat při jízdě na kole ? Pár obecně platných rad – dnes pro naší virtuální bikerku, která chce zdolat překážky v terénu….

Zažila to každá z nás. Jedete terénem a víte, že na trase je místo, kterého se bojíte. Vystouplý kořen a jako naschvál ještě šikmo přes stezku. Strmý sjezd, okořeněný velkým šutrem uprostřed.  Vaše svaly jsou napjaté, srdce buší, těžko se soustředíte na cokoliv jiného, než na blížící se překážku. Zkusit to? Nebo zvolit tu odbočku, která se místu vyhne? Už tolikrát jste tuhle otázku sama se sebou řešila. Zvolit jistotu (která ale pak zanechá stín mrzutosti) a nebo jít do risku a přitom mít „srdce v kalhotách“…?

Strach a jeho překonávání zažijete ve větší či menší míře v rámci každé cyklistické disciplíny. A prožívá to téměř každý.

Důvody strachu jsou různé, často je to obava ze zranění, ale také strach z neúspěchu. A pozor – to se netýká jen výkonnostních nebo vrcholových sportovců. Za neúspěch člověk často považuje i své rozhodnutí obávanou překážku objet.

Jak tedy se strachem bojovat ?  Pár obecně platných rad – tentokrát pro virtuální bikerku, která se chce poprat s překážkou v terénu.

 

Poznej a řekni (si), čeho se bojíš
Jde o to, že někdy je vnímání nebezpečí mnohem větší, než ve skutečnosti reálně je. A tenhle zdánlivě banální úkol – rozebrat své obavy, krok po kroku, vám pomůže efektivněji zapracovat na překonávání strachu. Obava ze zranění je velmi častá. Naprosto přirozené to je v tom případě, že jste v poslední době měli nehodu ( a nemusí to být úzce spojené s cyklistikou) a vracíte se  na kolo. Vnímáte svůj handicap, nejistotu v jízdě, pozornost se zaměřuje na „bolavé“ místo na vašem těle.

Zklidnění a zaměření pozornosti na reálný problém, je zde klíčovým faktorem, protože vám umožní klidně analyzovat překážku,Vaše mysl má směřovat k tomu co chcete překonat, nikoliv k tomu, co se kdy stalo.  Pokud máte pocit, že lehce podléháte panice, vyplatí se na chvíli zastavit, dýchat pomalu a obnovit svou psychickou sílu. Věřte, že pomáhají i nahlas vyřčená motivační hesla sobě samé.

 

Prozkoumej si terén
Mnohdy je užitečné si místo s vaší překážkou nejprve prohlédnout,  jak to vypadá ze všech úhlů, vytipovat si cestu (stopu), kudy přesně pojedete. Jste-li ve dvou (či více lidech), postůjte na různých problematických místech a dívejte se, jak se s tím kdo vypořádá. Jako vzor si ale nevybírejte toho nejsilnějšího ze skupiny!  A po prvním úspěšně projetí si dovolte ten luxus opakovaného prožitku a sjeďte si to znovu. Posílí vás to i na příště, zafixujete si pozitivní zkušenost.

 

Trénujte „do zásoby“
Když budete vědět o svých slabinách, natrénujte si na ně! V oblíbeném terénu si vyhledejte podobné překážky, které ale budou v menším měřítku. Trénujte na nich, postupně zvyšujte obtížnost, ale jen do pocitu pohody. Součástí tohoto „tréninkového“ procesu je vaše psychická převaha – jste v klidu, soustředíte se na zapamatování si pocitu, jaké to je jezdit přes menší překážky. Pak v reálné jízdě jistě dokážete transfer získané dovednosti i na obtížnější problém.

 

Tréma je namístě, ale…
Tréma není nic, zač by se měl člověk stydět. Naopak, v zdravé míře aktivuje organismus k výkonu. Provází vás i v zdánlivě „obyčené“ situaci, jakou je touha zdolat konečně ten těžký sjezd.  Když je příliš velká, člověka až paralyzuje, sebere síly, svaly ztuhnou a to se těžko překážky zdolávají. V takovém případě ihned vyzkoušejte jednoduché dechové cvičení. Hluboké a pomalé. Efekt je stoprocentní – přestanete myslet na problém a stejně tak se zbavíte svalového napětí.

 

Užívej pravidlo : tady a teď
Při jízdě se zaměřte na to, co je tady a teď, nikoliv na představy budoucích scénářů, co by se mohlo stát (když pojedu rychle, narazím do stromu, co je vlevo)….co jste kde viděli ( lišej na kamarádově noze). Zaměření své pozornosti na tady a teď vám pomůže zpracovat, co se děje kolem vás a rozptýlí vaše obavy.

A s tím magnetizujícím stromem – platí zlaté pravidlo : kam se díváš, tam pojedeš. Co si říkáš, to se většinou (ne)povede. Zapomeňte tedy na výkřiky: „to NEsjedu, to NEjde, to NEubrzdím…

Pozivní motivace nadevše i v případě kolojízdy. Tak jdeme do toho !

 

Autor: KajaP

 

 

 

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková