Pryč s negativním myšlením: 4 věty, na které bychom měly zapomenout

Zdravé sebevědomí je základem spokojenosti a úspěchu v životě. I v tom cyklistickém. Platí to pro ty, co s kolem úplně začínají, stejně jako ty zkušenější, kteří  třeba sbírají odvahu vyzkoušet svůj první závod. Zabijákem jsou v obou případech negativní myšlenky. Prohlášení, které zcela spontánně vyslovíte. Přitom stačí je jen trochu pozměnit a hlava dostane jiný, pozitivní impuls.

Psychologické studie ukazují, že obecně se hodně lidí (a bohužel to platí pro větší % žen) soustředí na své slabiny, snaží se je vylepšovat, zatímco své silné stránky nechávají mimo pozornost a nerozvíjí je. To má dopad na celkovou sebereflexi, člověk se vnímá jako průměrný, v ničem nevyniká a tento pocit promítá do dalších svých činností i zálib. I těch budoucích, které zatím nezkusil. A proces „sebe shazování“ funguje i v souvislosti se snahou se začlenit do nové skupiny.

Britská studie „Women in sport“ prezentovala nejčastěji vyslovené obavy žen: velkým strašákem je obava z jejich pomalého tempa, zdržování skupiny, diskomfortního pocitu z přiléhavého cyklistického oblečení a poměrně překvapivě i celkové nedůvěry ve své schopnosti vylepšit se v jízdě na kole.

Tyto negativní myšlenky jsou jedním z klíčových důvodů, proč se některé ženy drží stranou, vyhýbají se výzvám, nechtějí se zapojit k organizovaným vyjížďkám i závodům.

Klíčovým prvkem, který vám pomůže překonat nějaké psychické bariery je budování sebedůvěry. Pokud stojíte poprvé na startovní čáře a přemýšlíte stylem „neměla bych tu být, nejsem tak dobrá jako ostatní holky“, pak se nikdy nebude cítit rovnocenně, naopak pojedete s pocitem, že nemáte právo je pronásledovat, když ony ve svém tempu na chvíli zvolní. Musíte sama sebe přesvědčit, že jste dostatečně dobrá na to tam být.

Bez ohledu na naši výkonnostní úroveň prostě jezdíme, je důležité přijmout a milovat naše (nejen) cyklistické tělo a mysl bez pocitu, že se potřebujeme pořád kritizovat a s někým srovnávat. A pokud se musíme nebo chceme porovnávat, měly bychom to dělat způsobem, který nás povzbudí k dosažení dalších úrovní. Nikoliv abychom hned viděly strop toho, co si myslíme, že můžeme zvládnout.

4 prohlášení, které nám škodí a jak je překlopit do pozitivní úrovně

Můžete na kole jezdit sama, ale to není pro každého. Je to náročné na motivaci, vymýšlení tras a také se těžko posunete ve své výkonnosti a technických dovednostech. Blok, že by se vám něco stalo, bude brzdou k projetí nového trailu. Podobně to platí i pro ty, co s kolem začínají – pár dobrých rad vás může posunout o velký krok vpřed, zatímco při sólo jízdě budete takové zkušenosti získávat delší dobu. Proto se na sociálních sítích množí nabídky na skupinové vyjížďky, ryze dámské i ty smíšené. Máte ostych se připojit? Trápí vás obavy, které už jsme zde zmiňovaly? Zkuste myslet (i mluvit) pozitivně.

Neříkej : Jsem příliš pomalá
Řekni a mysli pozitivně: Obvykle jezdím x kilometrů,  x rychlostí, bude to v pohodě lidi?

Označit se už předem za pomalého jezdce, který bude určitě zdržovat není příliš užitečné pro nikoho. Pokud se opravdu bojíš, že budeš mít potíže, stačí říct organizátorovi před jízdou kolik obvykle jezdíš kilometrů při samostatné vyjížďce a jakou přibližnou rychlostí. Potom Ti můžou říct, jestli jsi schopná se připojit nebo navrhnou nějakou jinou alternativní skupinu, v které ti bude fajn, posune tvé dovednosti a neshodí sebevědomí o řád níž.

Neříkej: Nezapadám tam
Řekni a mysli pozitivně: Každý jsme jiný, ale všichni milujeme cyklistiku. Ráda bych si popovídala o kole a cyklistickém životě s někým dalším.

Je ti „náct“ nebo už leccos pamatuješ a Kristova léta jsi slavila docela dávno?  Dosud tě přitahovala jízda na silničce, za terén už jsi označovala šotolinové cesty, a přesto tě láká partička, co pravidelně vyráží na traily?  Nic z toho nemusí být překážkou. Všichni máme jedno společné, máme rádi cyklistiku. Chceš-li se k nějaké partě připojit, udělej to. Určitě najdeš spřízněnou duši. A co se týče správného outfitu, netrap se touhou po dokonalosti. Pokud máš svůj vlastní styl, budeš se v tom cítit líp a uvolněně. A mnohem snáz se ti bude povídat o vašich odlišnostech a podobnostech – a pravděpodobně se oba naučíte něco od toho druhého.

Neříkej: Jsem příliš slabá, nemůžu uspět
Řekni a mysli pozitivně: Můj cíl je rozdílný od těch nejrychlejších, ale bude to skvělý pocit dosáhnout mých vlastních ambicí

Výzva jsou masové závody. Každý závodí proti vlastnímu cíli. Takže místo pocitu, že váš cílový čas bude příliš pomalý, si stanovte, že cílem je dokončit konkrétní vzdálenost nebo si stanovte svůj limit, který je pro vás výzvou a tedy vaším cílem. To platí i pro vyhlášenou skupinovou jízdu s přáteli.

Neříkej: To nedám
Řekni a mysli pozitivně : Jsem připravená!

Přijmout za vlastní tohle tvrzení není vůbec jednoduché. Ale funguje výborně. Při jízdě o samotě, ve skupině i v závodě. Máte na své trase kopec, který byl dosud silnější, než Vy? Jen proto, že Vás tohle stoupání pokořilo, nemusí to být hned pravidlo pro každý kopec na zemi. Nesmí nastavit ve vaší hlavě pocit, že jste v kopcích prostě špatná. Když pojedete delší stoupání a dojdou síly, zaměňte myšlenku: „já prostě už nemůžu jet dál”, za mnohem pozitivnější a pochvalte se, jak daleko jste až dojela! Vaše tělo, ale především mysl dostane pozitivní impuls a pro příště určitě posunete svou hranici.

Pamatujte, že jízda na kole je koníček, který děláte proto, aby vám bylo fajn. A je jedno, z které výkonnostní úrovně startujete.  Pokud hledáte tu „svou“ skupinu, Dámy na kole pro vás chystají společné vyjížďky, v kterých bude připraven program pro různé výkonnostní úrovně. Podrobnosti najdete na našem webu i sociálních sítích již brzy.