Reklama

DNK ride Kokořín 2017. Když se plní bikerské sny

Ohlédnutí za DNK ride s Jitkou Škarnitzlovou a spol., jak jsem si to společně užily, až se z toho zdály bikerské sny…

Reklama

Dovedete si představit, že jste na dva dny v nádherné bikové lokalitě, plné přírodních trailů, k tomu ještě s třemi místními znalci, co to na kole umí fakt moc dobře? Také by to ve vás navodilo obrovskou euforii? Pokud jste nadšená bikerka (a já jsem!), tak určitě ano! Myslíte, že podobné nadšení lze zažít, když vás takový víkend potká, ale vy musíte být celé dva dny BEZ kola? Když by to někdo řekl před týdnem, nevěřila bych. Ale jde to! Pravda, je za tím několik měsíců „práce“. Nebo spíš snahy, seskupit partu báječných lidí, se stejným naladěním a dost podobným pohledem na zážitky, hodnoty, uměním vnímat radost z maličkostí, sdílet radost s druhými. Taková je parta Dámy na kole, s kterou jsme vyrazili na DNK ride Kokořín.

Cesta na Koko, naše první společná DNK ride.

Pro neznalé trocha opáčka. Na začátku byl web DNK, který právě čtete, ale věděla jsem, že je škoda jen o kole psát. Letos na jaře vznikla skupina Dámy na kole-sportovní vyjížďky a tréninky. Záměrně jsem definovala obsah tak, aby se k nám přidaly sportovně naladěné ženy. Dámy, co nejsou dámičky, umí si máknout, vědí, že kopec je koření cyklistiky a že nohy prostě často bolí. Moje závodní minulost a zároveň rodné číslo, a snad i radost, s kterou jsem předávala rady mi pomohly vytvořit úžasnou partu. Rozjela se tradice „Úterý silniční a Středa biková“. Skupina žila, zlepšovala se, vydaly jsme se ve skromném počtu na Trutnov Trails a mezitím se už chystal náš první společný kemp. Nikoliv klasický výukový, ale DNK ride. Desítky kilometrů, které vám přinesou pestrou škálu situací, co musíte řešit na oči, za jízdy. Reálná bikovačka, která vás posune.

Kokořín znám, ale mnohem víc je v něm doma naše špičková bikerka, Jitka Škarnitzlová. Přes její závodní vytížení se podařilo najít „okénko“ v kalendáři a upekla se dohoda. Ona, její přítel Pavel i táta Tonda jsou mými přáteli a dokonale svým přístupem zapadli do mého, možná hodně smělého plánu, jak Koko víkend pojmout. Projet co nejvíc, nahoru i dolů. Za jízdy se učit. To jsem ještě netušila, že se sama 5 dní před akcí úrazem vyčlením z průvodcovského týmu.

Jak jsme si tam žily?

Dámy měly na výběr buď jednodenní nebo dvoudenní účast. Zázemí jsme našly v penzionu Malba, pár z nás ještě v krásném retro kempu Kokořín. Sobotní příjezd, seznamka, něco k časovému plánu, který, jak už to chodí život mění. První společná vyjížďka, kde se z 12 účastnic přirozeně vyselektovaly Rychlé holky a Holky pohodářky. Na odpolední jízdu už jsme vyráželi v počtu minus jedna. Ano, i pády ke kolu patří, lety přes řídítka jsou horší. Ve finále šlo jen o odřenou bradu a lehký otřes mozku. Opět zafungovalo jádro DNK týmu, za odbornou pomoc patří díky především naší bikerce a doktorce v jedné osobě, Marušce Paldusové.

Odpolední jízda ve dvou skupinách byla natrasovaná tak, abychom se občas potkali. I my, co jsme tvořily podpůrný tým. Náš krycí název Berlička a Klíček mluví za vše. Ale i tak jsme s dobrou náladou čekaly na každý příjezd jedné či druhé partičky a intenzivně nasávaly jejich nadšení. Funguje to.

Večer byla v plánu přednáška o základní údržbě kola. Kdo si myslel, že se nedozví nic nového, byl sakra na omylu. Za půl hodiny nám Pavel Čábelický prozradil hodně užitečných triků a rad, jak ušetřit čas, co je pro kolo nezbytné a co je pro jeho životnost smrtící. Jíťa zas u večeře pobavila zážitky ze závodů, co a jak se dá učit od chlapů a kdy je lepší zůstat o krok zpátky, dostalo se i na taktiku citlivého sdělování jízdních chyb od našich drahých protějšků. Všude stejné!

Druhý den, v menším počtu, ale ve stejném nasazení Dámy zvládly další 3,5 hodiny v kokořínských lesích, vysápaly se na výhled u hradu Houska, odměnou pak byla zastávka v luxusní cukrárně U živnostníků a měšťáku, v městečku Mšeno. Zaslouženě doplněnou energii zase zanechaly v posledních kilometrech zdejších překrásných trailů a …byl konec.

Od oficiálního ukončení k finálnímu odjezdu to ještě nějaký čas trvalo, těch zážitků bylo tolik, že nešlo je jen tak nechat plynout. Povedlo se. Díky za to.

Co si holky odnesly?

Samochvála smrdí, říká se. Tak je lepší nechat prostor jiným a užívat si to „po svém“, nakonec i bez toho kola.

Ohlasy nováčků ve skupině.

Péťa K.: Pro mě perfektní zážitek, super sobota. Byla to pro mě premiéra, takže obavy byly, nebudu tvrdit, že ne. Musím zdokonalit techniku, kterou nemám takřka žádnou, tak doufám, že se od vás naučím vše, co mi schází. Po sobotě vím díky Jítě, jak najíždět na kořeny, jak sjíždět v terénu. A co jsem dost uvítala bylo, že byly 2 skupiny – těžší a lehčí

Takže moc díky Kájo a těším se na příště. Jinak ještě pro mě dost podstatná věc – sešli se na vyjížďce samý bezvadný lidi, za což jsem moc ráda a děkuji.


Verča P. Ještě jednou moc děkuji za organizaci naprosto perfektního víkendu na biku. Jsem sice celkem vyřízená a bolí mě celej člověk, ale vím, že mě ty dva dny posunuly zase úplně někam jinam, a to nadšení ze sjezdů mě bude naplňovat ještě pár dní. Kurzy nebo kempy jsem zatím nepolíbená a jezdila jsem stylem pokus/omyl, což občas taky funguje, ale trvá to roky… zatím co tyhle dva dny, ještě teď nechápu :-). Moc díky Pavlovi za rady, které mi daly na kole zase o něco větší volnost. A skupina DNK je pro mě jen potvrzením, jak dobře může fungovat dámská vyjížďka bez toho, aniž by se řešila barva nové kabelky, i když i to je důležitý, to je jasný :-). Už se těším na bikové středy!

Radka K.: Nejintenzivnějším zážitkem pro mě bylo setkání s úžasnými lidmi, kteří se nebojí pustit brzdu a snažili se to naučit i mě. Byl to den, kdy jsem si vyzkoušela tolik nových technik, jako nikdy za celý život. Zároveň jsem si zkusila, co je strach, který se přehoupne v neuvěřitelný adrenalin. Jitka nám předvedla, že i dáma na kole na to má! Byl to pro mě tak silný zážitek, že ho chci opakovat denně. 

A co ostřílené borkyně?

Monika K.: Posílám pár slov ke krásné akci, kterou Kája zorganizovala na výbornou. Dala do toho kus sebe a bylo to nesmírně znát na obou dnech. Nebudu psát, že to bylo super a báječné a nejlepší a bomba…atd. ačkoliv bylo;-). Pro mě Koko ride k byl velmi ojedinělý kemp. Trénink při našich společných vyjížďkách DNK mi dal sílu a techniku k zvládnutí obtížnějších výjezdů a sjezdů na Kokostezkách. Cenné rady, postřehy zkušených jezdců Tondy a Petra na kempu mi dodaly odvahu zvládnout někdy dost ostré sjezdy ve skalním městě, nic jsem nezabalila, snažila se, seč mi síly a technika stačily! Jeli s námi zkušení jezdci, kterým jsem mohla věřit a zároveň znali mé možnosti, pro mě velmi důležitý faktor, abych se mohla učit a zlepšovat v terénu.

Ivča Z.: Ahoj náčelnice, díky za krásné přírodní traily, v kterých nás vedli top průvodci. K tomu bezva parta holek, vyšlo počasí, co víc si přát. Díky radám Jíti, Tondy i dalších jsem opět posunula své limity. Věta: pojedeme přes těžší kořenovou pasáž, s případnými pády se počítá a jsou to ztráty přirozené, mi zněla v uších, když jsem se zvedala s menšíma odřeninami a vesele pokračovala dál.

Míša M.: Byl to opravdu skvělý víkend, a ještě jednou velké díky Tobě a všem kteří se na akci podíleli, byl to pro mne velký zážitek, ale to už zaznělo při loučení a na fb.. 🙂 Každá vyjížďka nás neskutečně posouvá a motivuje, jsme za to moc rády a o víkendu toho bylo ještě mnohem víc!

Zážitky mají být hluboké a pro mne byl zážitek už jen to, že jsem lehla v jednom svahu, ohnula patku, kterou ihned Petr narovnal a po návratu na základně skvěle opravil Pavel, a navíc poradil s dalším nastavením, servisem atd.  Pokud by se mi tohle přihodilo běžně při vyjížďce, kdy jezdím sama, asi bych se do rovnání patky nepouštěla, vyjížďka by tím pádem pro mne skončila a jen bych čekala do pondělí, abych mohla kolo zavést na servis. Díky mechanici! A výhoda super dámské skupiny, protože díky dobře zvolené náročnosti sjede jedna, sjedou všechny 🙂 

A slovo na závěr….jak si to s Vámi užila Jíťa? 
Díky Káje za pozvání a jsem ráda, že až na jeden karambol se vše podařilo a líbilo. Tady pár slov. Prvně se chci holkám trochu omluvit, že jsem s nimi netrávila celý víkend, ale jen část. Taky děkuji taťkovi a Pavlovi, že to se mnou absolvovali. Teď k holkám. Je super kolik holek se dalo v DNK dohromady a na bikách se vrhne do terénu. Jsem odchovanec většinou v čistě pánské společnosti, proto mi přijde úžasný vyrazit v takové partě. Jde vidět, jak se navzájem hecují a mají ze všeho radost. Je to tak trochu jiná cyklistika. A klobouk dolů, do čeho se pustí. Vyrazit s nimi byl pro mě odpočinek a trochu útěk od mého závodění a když se povede nějaká další taková akce, ráda se opět přidám.  

PS: Táta bude mít asi novou funkci, „Dámský průvodce“, protože tak pěkně a ohleduplně jet jsem ho ještě nezažila a to věřte, že když chce, tak dokáže všem pěkně natahovat hubu: D 

Třešnička na závěr….naše VIDEO vzpomínka. Díky Kačce za dokumentaci. A firmě Trek za zapůjčení e-bika Powerfly, bez kterého by to byla velká honička.

 

 

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková
Reklama