Malé upřesnění na začátek: u tajenky se objevily dvě varianty – Matýsek a Matýsče. Chybička se tam vloudila na naší straně, a protože jste si toho někteří všimli a zároveň jste už stejně většinou dopředu správně tušili, jaké jméno to bude, uznávali jsme obě varianty.

A teď ten příběh.

Matýsek byl náš domácí mazlíček – malá laboratorní myšička, kterou jsem pojmenovala po svém tehdejším příteli, který byl zrovna v Americe. Tak, aby mi nebylo smutno. 💛

Byl to neuvěřitelně akční tvor, vždycky nás vítal, byl vlastně až ochočený a měl obrovské kouzlo. A i když už tu s námi dávno není, stopa po něm zůstala dodnes – u rodičů doma v kuchyni, v podobě lehce okousané omítky.

Takový byl náš Matýsek. 🐭✨