DNK Mallorca, zas a znovu – a pořád nás to baví
Všechno hezké uteče nějak rychle – shodli jsme se na konci našeho desetidenního cyklistického kempu na Mallorce. Teď už každý z nás vstřebává zážitky doma a při třídění a sdílení fotek se znovu oživují vzpomínky.
Letos jsme byli možná nejrůznorodější skupina za všechny roky, co sem jezdíme. Vedle stálého a už zkušeného jádra se k nám přidaly dvě „juniorky“ – holky, které nám výrazně snížily věkový průměr, a bylo fajn s nimi probírat radosti i trable generace Y. Skupinu posílil také skvělý táta se svým dvanáctiletým synem, který dostal kemp jako dárek k narozeninám. Oba byli perfektní, užívali si to a potěšilo mě, že na závěr shodně řekli: „Za rok zas, jestli můžeme.“ Zapadli i další nováčci – a to mi vždycky dělá radost.
Den s deštěm? Díky za něj!
Počasí nám vyšlo luxusně. A když to vezmu zpětně, ani propršenou neděli bychom si nemohli vybrat lépe. Ten den totiž patřil jedné z nejslavnějších jarních klasik – závodu Paříž–Roubaix. A tak jsme měli nejen vizuální zážitek z dokonalé cyklistiky, ale i skvělou zábavu. Když si totiž dvacet lidí vsadí na tři potenciální vítěze a závod se rozhoduje sprintem na cílové pásce, dostane všechno úplně nový rozměr. Odpoledne uteklo a déšť, co nabíral na intenzitě nám absolutně nevadil.
Kilometry v rovinách, ikonická stoupání i nově objevená místa
Kdo na Mallorce byl, ví, proč se jí říká cyklistický ráj. Kdo nebyl a má rád silniční kolo, měl by sem alespoň jednou přijet. Spoustu míst jsme projeli už poněkolikáté, ale je skvělé, že Mallorka každý rok něčím překvapí a potěší.
Letos třeba cyklistovo srdce zaplesalo při stoupání na Orient – nový hladký asfalt jel doslova sám. Vedle ikonických míst, jako je Sa Calobra, Formentor nebo jezera v nejvyšším bodě, kam se dá na kole dostat, jsme letos objevili i Port de Valldemossa. Tomuhle místu se říká malá Sa Calobra – do půvabné zátoky sjíždíte po úzké silničce čtyři kilometry a pak se stejnou cestou vracíte zpět.
Inspirace. Naše tři „nej“, která nesmí chybět
Říká se, že kopce jsou kořením cyklistiky. Proto se většina lidí z naší skupiny snaží před kempem najezdit kilometry a dostat se do formy, aby zvládla i ty štiplavé výjezdy, které vás odmění nádhernými výhledy.
V našem itineráři oblíbených etap nemůže chybět klasika – výjezd na Randu. Ten jsme absolvovali po skupinách podle výkonnosti a téměř všichni ho zvládli.
Nechyběl ani Orient. Nový asfalt dal téhle etapě nový rozměr. Stoupání bylo mnohem snazží, sjezd dolů radostnější. I tady jsme byli téměř komplet.
A pak pár dní před koncem kempu přišla naše královská etapa. Nádherné západní pobřeží s výjezdem ze Sólleru, přes tunel, jezera a Pollencu zpět do Alcúdie. 140 km a 2900 metrů převýšení. Těch „chybějících“ 100 metrů, aby číslo začínalo trojkou, se nám nikde dohánět nechtělo. I tak byla v cíli velká radost.
Ti, kteří zvolili jiný program, si za ideálního počasí vyšlápli na Formentor. Prostě parádních 10 dní s prima partou a k tomu plnotučná cyklistika tak, jak má být.
Tak pokud bys chtěla zažít taky, zaškrtni v kalendáři 2027 druhý dubnový víkend, náš tradiční termín, kdy vyrážíme vstříc slunné Mallorce.
Tip na etapu: Muro – Eden Playa – Randa přes St. Magdalenu a zpět
120,6 km https://mapy.com/s/murorodave
Tip na etapu: Západní pobřeží z Andratx do Muro – hotel Eden Playa – přes Port de Waldemossa a tunel
139,9 km https://mapy.com/s/pabukeloro
Tip na etapu: z Muro – Eden Playa na Orient a přes Lossetu zpět
126,3 km https://mapy.com/s/jomolakoho
