Reklama

Bohemia Gran Fondo si odbylo premiérově trať 5K MONUMENT. Vítězství patří Šárce Černé.

Necelých 10 hodin v sedle potřebovala vítězka letošní nejdelší trasy charitativního závodu Bohemia Gran Fondo, 5K Monument. O svých pocitech a zážitcích se s námi podělila úspěšná maratonkyně, Šárka Černá…

Reklama

 

První říjnová sobota patřila dalšímu ročníku charitativního závodu Bohemia Gran Fondo.
Místem dění i startu všech pěti tratí byl opět Český Krumlov, jehož historické centrum patří na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Bohemia Gran Fondo zavedlo účastníky do krásné a zachovalé přírody Šumavy, Blanského lesa a horního toku Vltavy, až k cíli u vysílače na nejvyšší hoře Blanského lesa – Kleti. Hlavní myšlenkou netradičního závodu, kdy se na předem stanovené trase měří pouze RZety, je spojení sportovního výkonu s projevem lidské sounáležitosti. Startovné (pohybuje se od 700 do 1100,- Kč), podporuje projekty, zaměřené na boj s rakovinou prsu. Na start se postavilo téměř 300 závodníků…

profil-615x352

 

Letošní ročník nabízel hned pět tras nejrůznější obtížnosti, včetně nové, královské výstižně pojmenované 5K MONUMENT. Měřila 22O km a účastníci museli nastoupat úctyhodných 5282 výškových metrů. Ostatní trasy už měly přijatelnější rozměry a protože Gran Fondo má za cíl motivovat nejširší sportovní veřejnost, nejkratší trať měřila 43 kilometrů a její časový limit dovoloval opravdu výletní tempo, s průměrnou rychlostí 10 km/hod.

Ale zpět k MONUMENTU…

Co láká lidi zmasakrovat se na tak těžké trati, kdy na start vyrážíte časně ráno, abyste úderem 7 hodiny vyrazily vstříc celodenní jízdě? Jaký pocity a krize si prožijete na více jak dvou stech kilometrech v sedle? Zeptala jsem se vítězky, Šárky Černé (Ski a Bike Radotín), která na trati strávila 9hodin a 42 minut a v celkovém pořadí skončila na 14 místě, když za sebou nechala 43 mužů! Ve třech měřených úsecích, jejichž celkový čas byl lehce před 1 hodinu, porazila v nepřímém souboji, druhou ženu v cíli, Michaelu Fošumovou o necelé tři minuty.

 

sarka

 

„Dva předchozí ročníky jsem jezdila tehdy nejdelší 180 kilometrovou trať. Když ale vypsali 5 K Monument, nebylo dlouhého rozmýšlení. To byla výzva! Trať byla vedená překrásnými místy s minimálním provozem, a tím, že letos vyšlo počasí, kdy jsme jeli jen v krátkých rukávech, užila jsem si i parádní výhledy. Po ránu probouzející se přírodu, kdy v údolích byl ještě opar, pak prosluněné pastviny, v podvečer zapadající sluníčko. Tohle je prostě nepopsatelné. Ale aby to nevypadalo jako procházka růžovým sadem….závodilo se, ne že ne.

Jeli jsme v pěti lidech, ale na 40 km se kamarád vysypal, bohužel byla potřeba sanitka, tak jsme počkali a pak teprve pokračovali dál. Prvních 100 km byl okruh bez měřeného úseku, takové „rozjetí“, končilo se opět v Krumlově, kde jsme i bydleli, tak byl čas na krátkou zastávku v hotelu, převlečení a mohli jsme se pustit do další stodvacítky.

Krizi jsem si prožila u druhé RZety, zhruba na 160 kilometru. Nejprve tu byla úplná rovina, kde se muselo jet rychle, pak se profil zlomil a čekalo nás asi 20 ti % stoupání. Zbývalo pár kilometrů na občerstvovačku v Horní Plané a to jsem hodně trpěla. Samotný závěr to je také libůstka, poslední desetikilometrová RZta, stoupání na vrch Kleť, kdy už má člověk 210 kilometrů v nohou, to je fyzicky i psychicky náročné. Jela jsem úplně osamocená, chvíli kopec, pak se to srovnalo, věděla jsem, že je potřeba to rozjet, dát těžší převod, ale bylo tak těžký hledat motivaci pro další bolest.

 

Processed with Snapseed.

Processed with Snapseed.

 

Pocity v cíli…záplava štěstí, že jsem to dala v kombinaci s velikou únavou. O to víc si to člověk užije později…při vyhlášení a pak s přáteli, když ví oficielní výsledky a je důvod slavit. A my letos měli- mužskou kategorii 5K Monument vyhrál i můj manžel ;)“.

 

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková