TREK Cali SLX – redakční test – II.
Pokračujeme v představení hardtaila od TREKu, dnes o dojmech, které zanechal po testovacích jízdách….
Včera jsme představily hliníkového hardtaila TREK Cali SLX, zaměřily se na ženské požadavky a v té souvislosti omrkly, co vše můžeme najít pod zkratkou WSD. Dnes pokračujeme už vlastními zážitky z testování.
S Cali SLX můžete být královna
Vyrážím do terénu. Výlet, sportovní maratónská jízda, divoké cross country. Tím vším jsem TREKa Cali protáhla. O pohodové, výletní vyjížďce asi nemusím psát. Snad jen, že se při občerstvení v jedné hospůdce kolo líbilo sportovnímu páru, který seděl poblíž nás.
Další testovací den byla naplánovaná dlouhá trasa, která splňuje parametry mnoha závodních okruhů maratónských sérií. Rozmanitý povrch, stejně tak rozmanité výjezdy – od šotoliny až po kořenitý, prudký , kdy se kolo pohybovalo skutečně pomalou rychlostí. Sjezdy středně náročné, žádný extrém ve velkých kamenech. Občas rychlá louka.
Jak už jsem zmínila, TREK Cali je ve velikostech 17 a 18,5 osazen 29 ´´koly. Opět se mi potvrdilo, že nezáleží nutně na výšce postavy, ale spíš na silových dispozicích. Já při svých 164 cm si jízdu s velkými koly užívám. Samozřejmě, že v tomto případě hraje roli i volba ráfků a plášťů.
Pocit – jak při tempových úsecích, tak i při rozjezdu z pomalé rychlosti, byl takový, že kolo neztratí při šlapání nic z mé vydané energie. V rozbitějších úsecích se ukázaly vlastnosti hliníku, tedy pevnost, ale nižší absorpce vibrací, co tedy nepohltila odpružená vidlice Rock Shox REBA, musela doplnit práce rukou a nohou. Na konci mnohahodinové vyjížďky jsem ale získala dojem, že jen několika menšími úpravami se na tomto kole můžu klidně stát maratonskou královnou, tedy pokud budu mít tu správnou sílu v kopcích 🙂 .
Točky, skočky, strmé kopce
Technický okruh pro zkušenější bikerky, kde se střídá tempo, profil, tu a tam leží v cestě kameny, neustále musíte řadit – tak takové bylo další místo, kde probíhal test TREKu Cali. Protože se do takového terénu vydá většinou ten, kdo je vybaven technickou zručností, ale má i zkušenosti s chováním kola, shrnu jen to nejdůležitější. Převody 2X10, v kombinaci malého převodníku s 22 zuby a naopak zadního pastorku, s 36 zuby, dovolí jet i s rezervou hodně prudký výjezd. Tak se i kopec stane zábavou, rychlost na hranici balancu je také umění, nakonec – je to jeden z prvků, které učí na svých kempech Pepa Dressler. Já si to konkrétně prožila ve strmém stoupání (pro pražandy šlo o jeden úsek výjezdu v lese na Cukrák). To , co na jiném kole vyjedu jen s maximálním nasazení m a v závodní TF, jsem tentokrát zvládla o 10 tepů níže a ještě s rezervou. Osobně to dávám na vrub nikoliv mé aktuelní formě, ale devětadvacítkovému „tanku“ a lehkému převodu, který mi nechal ještě silové rezervy.
V rozbitých úsecích jsem zapátrala v paměti, za kolik peněz navíc, bych mohla mít tohle kolo v carbonu, který i přes svou pevnost lépe pohlcuje vibrace. Ale hned následující hravý trail, s klopenkami mi nechal zapomenout a užívala jsem si jisté vedení této devětadvacítky.
Co na konec ?
Jeden z testu probíhal i po dešti, což prověřilo vlastnosti plášťů i mé jezdecké schopnosti. Na suchu špička, ale pokud tedy vyrážíte na kolo dle chuti a nikoliv v závislosti na počasí, v tom případě bych doporučila dokoupit pláště s agresivnějším vzorkem. Váha kola i s pedály Shimano SPD byla 12,1 kg což v dané kategorii ( hliníkový hardtail za cca 40 tis.) řadí TREK CALI SLX na špičku.
A ještě slibovaný tuningový tip pro závodnice:
– pláště s trochu hrubším vzorkem
– karbonová pružnější sedlovka
– lehčí kola
A nebo Cali Carbon, který je za 65 tis 🙂
Autor: KajaP
Foto: Petr Bureš