První závod Women´s WorldTour, Strade Bianche provázel déšť a vítr, pádu se neubránila ani vítězka.

Slunná Itálie? Zapomeňte. První závod série Women´s World Tour, Strade Bianche provázel déšť a vítr. Z vítězství se radovala domácí závodnice Elisa Borghini.

Elisa Longo Borghini z týmu Wiggle-High5 se objevila jako první na  cílové čáře v Piaaza del Campo, za svými zády nechala druhou Kasiu Niewiadomou (WM3) a obhájkyni titulu Lizzie Deignan.  Italka byla součástí pětičlenné skupiny, která se oddělila od pelotonu na sedmém z osmi štěrkových úseků, které jsou typické pro 127 kilometrů dlouhou trať zahajovacího závodu UCI Women´s WorldTour.

Elitní ženy se postavily na start v Sieně pod zlověstnými mraky, které věstily těžké podmínky. Na startovní čáře nechyběly ani obě bývalé vítězky Strade Bianche, extra silné duo týmu Boels-Dolmans, Megan Guarnier (má vítězství z r. 2015) a Lizzie Deignan (r. 2016).

Jejich kolegyně, olympijská vítězka Anna van der Breggen, pro nemoc nenastoupila a oslabila tak tým ještě před startem.

První kilometry téměř čtyři hodiny dlouhého závodu byly poměrně klidné, náročná trať a deštivé podmínky si ale postupně začaly vybírat svou daň. Megan Guarnier po pádu ve čtvrtém sektoru  musela odstoupit kvůli podezření na otřes mozku, Longo Borghini i Kasia Niewiadoma  se připletly do pádu na sektoru pět, naštěstí ale obě mohly v závodu pokračovat. Tempo se s blížícím cílem postupně zvyšovalo a v  sedmém z osmi štěrkových sektorů se oddělila pětice jezdkyň: Borghini, Deignan a Niewiadoma , společně s dvojicí týmu Orica-Scott , Annemiek van Vleuten a Katrin Garfoot.

 

 

 

Zbývalo 18km a poslední štěrkový sektor. Tři kilometry před cílem dojely do vedoucí skupiny ještě dvě závodnice Shara Gillow a Lucinda Brand, okamžitě nastoupily,ale do závěrečného příkrého stoupání si vybudovaly jen minimální náskok o který záhy přišly.

Longo Borghini byla první, kdo zaútočil. Niewiadoma se pokusila o útok, ale trochu ji zbrzdila motorka a tak obě závodnice směřovaly k poslední zatáčce na vrcholu stoupání, 300 metrů od cílové čáry, téměř bok po boku. Více sil pak měla Italka a mohla projet s vítězným gestem,

“Věděla jsem, že dostat se první do této zatáčky je cesta k výhře. Dala jsem do toho všechno. Musela jsem se být opatrná, protože povrch byl hodně kluzký,” okomentovala svou vítěznou taktiku Longo Borghini.

„Je skvělé mít trofej pro vítěze právě odsud, protože je to jeden z nejkrásnějších závodů na světě. Velmi si toho cením“, řekla pro UCI  Tv bronzová medailistka z loňských olympijských her. „Soupeřky respektuji, ale nebojím se. Myslím, že to bylo napínavé a vzrušující až do samotného závěru. ” dodala na adresu velmi kvalitního startovního pole, které v závodě nechala za zády.

Třetí cílem projela obhájkyně loňského vítězství, britská šampiónka, Lizzie Deignan . “Byl to z naší strany trochu pasivní závod. Bez Anny a Megan jsme nemohly závodit, jak jsme normálně zvyklé. Ve čtyřech  místo šesti jsme musely hrát obrannou hru, která se mi tolik nelíbí.“, řekla na adresu oslabeného týmu Boels- Dolmans.

Vítězstvím v závodě se tato dvaatřicetiletá Italka dostala také do vedení UCI Women´s  WorldTour , což je v její bohaté kariéře poprvé.

 

zdroj: uci.ch

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková