O tom, co čísla neprozradí, o velkém odhodlání a vlastních limitech…
Sobotní Malevil cup je minulostí, ale rozhodně ve vzpomínkách nezapadne. A nejde jen o samotné výkony, které přinesly těm nejlepším stupně vítězů a pěkné ceny, těm hodně šikovným, co k biku ovládají i golf, dvoudenní klání v překrásném prostřední malevilského ranče a tituly mistrů republiky v disciplíně BikeGolf. Opět tu byly výzvy a úskalí, s kterými se každý nějak popral.
Po pátečním dešti se na sobotní ráno pročistil vzduch a na trati se přestalo prášit. Předpovídané bouřky se nekonaly, teplota byla pro závodění ideální, ranních svěžích 14 stupňů se pomalu zvedalo a sluníčko si čím dál častěji nacházelo mezi mraky svůj prostor. Přesně o půl deváté odstartoval elitní závod na 100 km, o hodinu později pak dvě trasy, 20 a 45 km, kde jsem měly holky z DNK skupiny, která se setkala na pražském maratonu Bike Prague a také našich Dámských sportovních vyjížďkách. Dalších 60 minut od sebe dělilo i start poslední, 65 km trasy. I na tuto délku si trouflo poměrně hodně žen, včetně několika našich věrných sympatizantek a členek skupiny DNK.
Při závodním reportu se sluší dát nejvíc prostoru vítězům, tentokrát to bude trochu jinak. Nicméně oslavou vítězství začneme. Klobouk dolů a obdiv za umění zdolat 100 kilometrovou trať v čase po 4 a ¾ hodiny. Dokázala to Johana Kolašínová (Superior Girls), která si dokázala poradit i s obhájkyní loňského vítězství, Ukrajinkou Krystynou Konvisarovou, za jejími zády skončila další z tipovaných favoritek, Barbora Průdková ((Superior MTB), která se vrátila lehce nastydlá z vodáckého kurzu, kterým zakončila letošní studijní rok.
Johana v cíli sdílela svou radost. „Od startu do cíle mi to všechno sedlo, jelo se mi moc dobře bez jakékoliv krize. Na 25 km jsem odjela Barče a jela sama. Vůbec jsem netušila, kde jsou ostatní holky, v prvním dlouhém stoupání jsem odjela a doufala jsem, že mě nikdo nesjíždí. Doufám, že klapne mistrovství světa, to by mě potěšilo,” nastínila své přání rozšířit maratonský reprezentační kádr.
Z výsledkové listiny se dozvíme, kdo podal nejlepší výkon, byl nejrychlejší a první v cíli. Ale už nám nic neprozradí o jednotlivých příbězích těch, co jsou kdesi v hloubi pole. My jeden takový máme a intenzivně jsme si ho prožily s Veronikou Piskovou (36). Ano, jedna z nás. Mladá dáma, která na kole jezdí teprve pár měsíců, ale její výkon stoupá raketově vzhůru. I proto se pustila do svého už druhého závodu a na Melvilu si odvážně zvolila 45 km dlouhou trasu. To ale netušila, že tentokrát to nebude výzva jen ta výkonností, ale půjde také o morál. Hned krátce po startu, zhruba na 4 kilometru trati přetrhla řetěz. Vybavena nářadím, leč bez zkušeností tenhle servisní zákrok zvládnout sama. Pánové pochopte, (dámy jistě rozumí), za 4 měsíce, co Veronika proniká do tajů cyklistiky, se na praktický nácvik nýtování prostě ještě čas nenašel.
Co teď? Pochod s nepojízdným kolem, „někam támhle, tam vede ta silnice do města“, jak zněla rada pořadatele. Řetěz, obtočen teď už kolem ruky, se lehce pohupuje a vypadá to, že scénář dnešního dne je pro Veroniku dopsán. Kdepak! Jak se později ukázalo, tahle drobná blondýnka je velká bojovnice. Doba mobilních telefonů má své výhody. Já, coby „nehrající“ kapitán, dostávám info o problému, beru své kolo a jedu Veroniku hledat. Čas ale běží hodně rychle, když se potkáváme, její spolubojovníci z trasy 45 km, jsou na trati už tři čtvrtě hodiny. Pouštím se do opravy a nýtování, a zároveň vnímám Veroniky neskutečně pozitivní naladění. Přijíždí ještě další z naší fandící DNK skupiny a udržujeme Verču v akci. V tu chvíli mě napadá, že máme vlastně dokonalé načasování. Veronika by se mohla připojit k závodu na 65 kilometrů, který má velkou část trati stejnou. Ano, jedou tam ostřejší závodníci, ale jako prvotní motivace by to mohlo posloužit. Za pár okamžiků jí už máváme a ona se zařazuje do pestrobarevného pole bikerů a mizí za horizontem. V naší mysli je jediné přání, ať jí kolo i síly vydrží a akci si užije.
“Bylo to mega náročný a dalo mi to obrovskou zkušenost. Na cca 4 km jsem mela defekt, který mi vygeneroval kousek přes hodinu zpozdění. Odhodlaní závod dokončit se ale nevytratilo, přeci nemůžu mít vedle svého jmena “DNF!” S pomocí a podporou holek problém vyřešen, a tak nasedám zpět na kolo a vydávám se vstříc zbývajícím 42 km. Byla to bitva s mým tělem, kterému už se nechtělo šlapat, každý kopec byl výzva. Bojovala jsem i se sebou samotnou, když už člověk cítí že to fakt asi nedá. Ale … ten pocit, když nakonec vidíte ceduli poslední 1 km k cíli je proste úžasný!!!! Nezapomenutelný a příští rok: Malevile budu ready!”
O všech dámách, které nás po závodě přišly pozdravit, psát nejde, tak alespoň ještě jedna zmínka. DNK měly zastoupení i mezi šikulkami, co ve svém sportovním životě zvládají kombinovat bike a golf. Sobota vyžadovala ostré šlápnutí do pedálů se snahou urvat pro sebe co nejlepší čas (výběr tratí je 20 nebo 45 km), v neděli se pak očekávala koncentrace na jiný výkon, dobrý odpal a precizní patování. I tady jsou různé věkové kategorie, mezi ženami zkušenými udělala radost sobě i nám Ivana Zlesáková, která získala do své sbírky dres české mistryně v disciplíně BikeGolf.
