Reklama

První stopa od Markéty “Peggy” Marvanové

Víte, jak se spí měsíc ve sněhu? Kdy se dostaví za polárním kruhem chuť na zmrzlinu a s jakou výbavou lze zvládnout pochod v extrémně zasněženém Laponsku? To vše a mnohem víc se dočtete v čerstvě pokřtěné knize Peggy Marvanové „První stopa“.

Reklama

V březnu letošního roku se dvaadvacetiletá multisportovkyně Markéta Peggy Marvanová se svým přítelem Adamem Záviškou postarali o světový zápis. Jako první na světě pokořili náročnou výzvu Lapland Extreme Challenge, jež má startovní čáru ve finském Rovaniemi. Na trase za polárním kruhem strávili přesně 27 dní a 13 hodin, za tu dobu zvládli ujít 1025km v teplotách kolem -37 °C.

Zakladatelem výzvy Lapland Extreme Challenge je dobrodruh Alex S. Casanovas, který tento extrémní závod pořádá od roku 2014.  Na trase 1000km neexistuje žádná předem stanovená trasa, úkolem je projít 40 kontrolních bodů. Přitom na třetinu z nich nevede přístupová cesta, některé jsou uprostřed lesa, jiné na zamrzlých vodních plochách. Cestu si plánuje každý sám a časový limit je 30 dní.

Peggy s Adamem zvládli tuto trasu jako první na světě v celkové délce a požadovaném limitu, v předchozích ročnících se to nikomu nepodařilo.

Zážitky z extrémních a velmi intenzivních 27 dní, ale také téměř dvouleté přípravě na Lapland Extreme Challenge sepsala Markéta Marvanová  do knihy „První stopa“. Slavnostní křest proběhl včera v historických prostorách Skautského institutu na Staroměstském náměstí a kmotrem byl muž nejpovolanější, český polárník​ a dokumentarista Václav Sůra, který v roce 2005 jako čtvrtý Čech v historii ​došel na severní pól. Právě on, coby odborník na přežití v extrémních podmínkách dal Peggy a Adamovi mnoho velmi cenných rad k výbavě.

Klíčem k úspěchu Peggy a Adama nebyla jen fyzička a silná vůle, ale také nápaditě zvolená výbava. Závějemi se totiž prodírali na speciálních snowboardech, totiž splitboardech. Toto prkno je obdobou skialpinistických lyží – z kopce se na něm sjezduje, pod kopcem se rozdělí na dva kusy a jde se na něm podobně jako na běžkách. V Laponsku prkno fungovalo díky velké ploše mnohem lépe než běžky i sněžnice.

„Už po nedokončené expedici na kolech, v r. 2016 jsem věděla, že se chci do Laponska vrátit. Jen jsem věděla, že k úspěchu nebo alespoň naději na dokončení je potřeba vyměnit kolo za lyže. Moje úplně první touha se dostat do polárních podmínek je ale mnohem starší, bylo mi 15 let, když jsem doslova hltala zážitky dobrodruha Petra Horkého z přechodu Grónska. Něco takového jsem chtěla zažít“, popisovala Peggy na tiskové konferenci, která byla součástí křtu knihy.

Váha nákladu na saních, které tato drobná dívka vezla po zasněžených pláních za svými zády, měla přes 35 kilogramů. Ve výbavě, kromě spacáku, žďáráku, 6 ti párů ponožek, vařiče a hrnce, je nejdůležitější jídlo. „ Jídlo je základ spokojené nálady. Měly jsme rozpočet na den kolem 0,8 kg, v půlce trasy byla zastávka na doplnění zásob. Pravidlo byla jasné: za světla se jde, nestaví, vaří se za tmy. Příprava vody pro dva lidi trvá 3 hodiny, to se chystá večer na druhý den. Ke snídani jsme jedli ovesnou kaši, v následujících 8 hodinách muselo pro doplnění energie stačit sušené ovoce, tatranky, oříšky. Hlavní teplé jídlo byla ve čtyři hodiny odpoledne polévka. Na noc pak instantní těstoviny. A na každý den samozřejmě porce čokolády. Ta nesmí chybět,“ líčila Peggy svůj měsíční jídelníček. Na konci pochodu měla o téměř 10 kilogramů míň.

Kniha  První stopa, která byla vydaná i díky finanční podpoře získané v HitHitu,  vás humorně poučí a doslova vtáhne do polárních mrazů i nitra duše jejich pokořitelů. Objednat lze zde.

 

Foto: archiv P.Marvanové, Kate Polívková

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková
Reklama