MČR v cyklokrosu: “Musela jsem vsadit na zkušenosti”, říká staronová mistryně republiky Havlíková

Hrdinka závodu? Pro diváky tentokrát i druhá žena z mistrovství, Adéla Šafářová, která byla Havlíkové skvělou soupeřkou. Od titulu ji dělily jen dvě vteřinky….

Druhá lednová sobota patřila bojům nejlepších cyklokrosařů o sadu mistrovských medailí. V mladoboleslavském parku Štěpánka se vinula 2 800 m dlouhá trať, s mnoha zatáčkami, krátkými výjezdy a jedním výběhem. A překvapivě bez bahnitých pasáží; ještě před několika dny tu organizátory trápila rozvodněná říčka Klenice, která se vylila na přilehlé louky. Elitní závodníci a závodnice tak trať hodnotili spíš jako lehkou a rychlou, kde bude prostor i pro taktizování.

Přesně o půl dvanácté se vydaly na trať elitní ženy, startující společně s kategorií do 23 let, která v rámci republikového šampionátu nemá svůj samostatný závod a ani vyhlašování. Jelo se tedy o tři medaile a jeden mistrovský dres. Lezavé dva stupně nad nulou a studený vítr byly po týdnu skoro jarních teplot nepříjemnou změnou, ale i tak si část závodnic zvolila komplet dlouhý dres a kraťasy.

Hned v prvním kole nasadila své tempo Pavla Havlíková a vypracovala si mírný náskok na druhou Adélu Šafářovou, tempu překvapivě nestačila Nikola Nosková, které podle předpokladů měla rychlá trať sedět. A tak už v nájezdu do druhého okruhu byly mezi druhou Šafářovou a třetí Noskovou výrazný rozestup a z utahaného jízdního projevu třetí ženy evropského šampionátu bylo jasné, že o titul se tentokrát prát nebude.

Zatím co si Pavla Havlíková udržovala po další dvě kola mírný náskok před výborně jedoucí Adélou, zajímavý souboj se odehrával i o nepopulární „bramborovou“ medaili. Tam se v první časti závodu propracovala mladičká Magdalena Mišoňová, zezadu se na ni později dotáhla Tereza Vaníčková a další z bikerek, Jitka Škarnitzlová, která si přijela na krosový mistrák „jen zatrénovat“, bez jakýchkoliv ambicí. V autě měla kromě náhradního kola i běžky… Tahle trojka si to rozdávala po zbytek závodu a rozhodně stálo za to jejich boj sledovat.

Největší drama se odehrávalo na samotném čele. Jakkoliv se zdálo, že Pavla si svůj mírný náskok v poklidu udrží, Adélu hnali diváci a té se podařilo dvě kola před koncem náskok Havlíkové stáhnout. Předposlední okruh byl v duchu taktizování, Pavla dokonce pustila svou soupeřku na čelo a zkušeně si načítala její jízdu. V posledním okruhu se strhnul nelítostný souboj, obě holky si vzájemně nastupovaly, napětí gradovalo. Vyhraje dravé mládí nebo vyzrálá a zkušená matadorka? Rozhodlo se až doslova pár desítek metrů před cílem, když Havlíková vjela do úseku, který končil výběhem na první pozici a v krátké cílové rovině už si vítězství pohlídala. Její gesto v cíli i černá páska na levé ruce mluvily za vše, Pavla dnes bojovala za sebe i za svého zesnulého týmového kolegu.

Třetí, už s větší ztrátou, projela cílem zklamaná Nikola Nosková, naopak velkou radost sobě i fanouškům nadělila na čtvrté pozici spurtující Magdalena Mišoňová. Ta za sebou zanechala jak Terezu Vaníčkovou, tak i nakonec šestou v cíli, Jitku Škarnitzlovou.  

Holky o závodě

Pavla Havlíková, nyní již pětinásobná mistryně republiky

„Po tom, co vše se událo minulý týden, kdy mě trápila tři dny viróza, jsem nepočítala s tím, že vyhraju. Ale jako vždycky jsem šla na start s tím, že v závodě nechám všechno a pokusím se to alespoň vítězce znepříjemnit. Na druhou stranu, dneska byla ta motivace strašně velká…jela jsem i pro Honzu.

Taktika byla jasná, pojedu si svý a uvidím, kdo tam se mnou zůstane. Tím, že jsem se necítila v top formě a viděla Áďu, jak se mě snaží dojet a trošku se tam sama trápí, počkala jsem na ní. V zadní části trati totiž foukalo dost proti, a věděla jsem, že si s ní trochu odpočinu a nechám to na poslední kolo. Do závěru jsem si věřila, i když jsem to nechtěla nechat až úplně na cílový spurt. V posledním kole jsme nastupovaly, byly to malý úseky, po každé zatáčce, já jsem vsadila až na ten poslední výběh, když tam budu první, že to už vyjde, cílová rovinka tady není dlouhá. Dneska jsem prostě musela vsadit na zkušenosti. A vyšlo to.

A pátý titul? Kdyby mi to lidi nepřipomínali, ani bych to nějak nevnímala. Na to, že už jsem několikrát za svoji kariéru končila s cyklistikou, tak je to dobrý. A tenhle dnešní, ten je úplně něco jiného…ten patří tam nahoru.

Adéla Šafářová, stříbrná hrdinka závodu

Jsem spokojená, i když jsem byla od titulu kousek. Věděla jsem, že jsem na tom docela dobře, že na tu medaili mám, tak jsem se na závod těšila. Po startu mě přibrzdila Nikča, tam jsem ztratila kontakt na Pavlu a měla jsem ji před sebou kousek, ale nešlo to dlouho dojet. Když se mi to pak v předposledním kole dojela, bylo vidět že i ona zvolnila, že odpočívá. Lidi mi děsně moc fandili, v tom posledním kole jsem zkusila párkrát nastoupit, ale nešlo Pavle odjet. Myslela jsem, že to tu bude víc mokrý a běhavý, to bych si věřila víc, protože mám v cyklokrosu běhání docela ráda. Tak třeba příští rok už to vyjde. Teď jedu na Mallorku trochu potrénovat, před mistrovstvím světa pojedu ještě jeden svěťák jako přípravu. Mistrovství světa jsem nikdy nejela, ale ráda bych dojela do desátého místa nebo ještě o kousek líp.

Nikola Nosková, bronzová a uplakaná

Jsem hodně unavená. Po celé té silniční sezóně toho mám dost. Dneska jsem se strašně trápila. Já vždycky, když jdu do závodu, tak jedu s tím, že chci vyhrát, nejdu se jen tak zúčastnit.  Dneska jsem byla od začátku špatně, vůbec mi nešlo ty nohy rozjet, byla jsem hned zadýchaná. Nevím, co bylo špatně v přípravě, nevím, co mám pro to udělat. Tohle bych na mistrovství světa znovu zažít nechtěla.

Jitka Šakrnitzlová, překvapení na startovce

To, že pojedu mistrák v Boleslavi, jsem se rozhodla někdy na začátku prosince, jednak to mám kousek z domova a taky se mi to hodí do přípravy. Ale bylo to o tom, že pojedu z plného tréninku, bez ambicí na umístění, spíš to jen důstojně objet. Trať bych brala víc kopcovitou, ale jinak se mi to líbilo. Start nic moc, to jsem měla pocit, že jedu poslední, ale pak jsem se prokousala dopředu, někde kolem 4-6 místa, ale ty mladý holky byly v závěru rychlý. Jsou zvyklý ze závodu jet tu intenzitu, nastupovat si, tak na mě zbylo to 6. místo. Teď skočíme do auta a jedu na běžky a pokračuju v přípravě na bikovou sezónu.

 

Foto: jsphoto, DNK

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková