Hvězdy budoucnosti #5. Eliška Kvasničková
Dalším dílem pokračuje náš seriál o mladých talentovaných závodnicích, tentokrát jsme zavítaly na silnici…
Za necelý měsíc bude slavit plnoletost. Její cyklistické CV není příliš objemné, vždyť na kole jezdí závodně jen pár let. Tři roky bike, dva roky silnice. Ale i za tak krátkou dobu si na své konto připsala několik hodnotných výsledků. A v závodech, kdy se měřila s těmi nejlepšími na světě!
Když vezmeme v úvahu i vlastnosti, které vypichuje její osobní trenér Petr Novák, má Eliška velký předpoklad být zářivou hvězdou budoucnosti. I mezi dospělými.
Eliško, nejprve prosím krátké představení: kdy a kde ses narodila, co nyní studuješ?
Narodila jsem se 18.listopadu 2004 v Kadani a už třetím rokem jsem na středním odborném učilišti, obor kuchař-číšník.
Jste sportovně naladěná rodina? Jezdí na kole i tvůj bratr?
Asi Vás to překvapí, ale s cyklistikou nic společného nemáme. Brácha jezdí na motorce a koloběžce, ale spíš jen tak rekreacně, táta hrál asi do 18-19 let hokej a v zimě rád lyžuje, ale mamka nikdy nesportovala. Nikdo z nich na kole moc nejezdí a všichni tři byli za poslední 3-4 roky na kole tak dvakrát.
A co ty, sportovala jsi od dětství? Co tě jako malou holku bavilo?
Jako malou mě teda úplně nejvíc bavilo lítat s klukama po lese, ale dělala jsem hodně sportů, od gymnastiky, přes atletiku, karate, volejbal, v zimě snowboard, ale vždycky tam převažovala ta jízda na kole, kolem vesnice ve které bydlím. Velkou zásluhu na tom že jezdím mají moji rodiče, protože mě podporovali a pořád podporují ve všem co si usmyslím, že bych chtěla dělat. Bez jejich podpory bych jezdit nemohla.
A zkoušela si závodit v nějakém z těchto sportů?
Když jsem byla asi v 1.-2. třídě, tak jsem závodně běhala, ale postupem času z toho sešlo.
Kdy se v tvém životě objevilo kolo? Pamatuješ si na svůj první „stroj“?
To mi mohlo být asi tak pět a dostala jsem k narozeninám tříkolku a podle fotek jsem z toho měla hroznou radost. Moje první opravdové kolo byl myslím Olpran, bylo celoodpružené, ale moc nepružilo…
Pamatuješ si na svůj první závod na kole?
Ano, byl to závod z mého oblíbeného seriálu závodů Pohár Peruna, který jezdím do teď, když mám v sezóně čas. Skončila jsem myslím čtvrtá, protože mi spadnul řetěz a neuměla jsem ho v tu dobu nahodit, ale už tehdy jsem se jen tak vzdát nechtěla a tak jsme běžela vedle kola, dokud mi ten řetěz u trati někdo nenahodil.
Proč padla volba právě na silnici?
To je hodně těžká otázka. Prostě to vyplynulo časem a taky tím, že jsem poslední 2 sezóny jezdila spíš silnici a ne biky. Za začatku jsem na silnici nahlížela skrz prsty a moc se mi do toho nechtělo, ale platí tady rčení, že dokud to člověk nezkusí, tak to nesmí soudit, protože jsem si silnici už za půl roku zamilovala a myslím si, že to byla skvělá volba.
A jaký vztah máš k dráhové cyklistice? Zkoušela jsi ji?
Hodně lidí už mi říkalo, že vzhledem k mým časovkářským schopnostem by pro mě byla úplně super stíhačka. Na dráze jsem ještě netrénovala, ale myslím že by to mohlo být dobré zpestření tréninku, takže bych to chtěla někdy zkusit.
Sportovec si musí vést i nějakou evidenci svých tréninků. Co používáš ty? A je to pro tebe nutné zlo nebo jsi spíš pečlivá a sleduješ watty, hodiny, atp?
Já osobně používam STRAVU a Training peaks. Nutné zlo určitě ne, já jsem v tréninku docela perfekcionista, takže je pro mě vážne důležitý, aby byl trénink odmakaný na 100%, protože vím, že mě tohle nejvíce posune a nedokážu si představit, že bych trénink neodjela tak jak mám. To bych asi večer neusla 🙂
Jsi v kategorii juniorek, teď sis přivezla z MS parádní výsledek v podobě 4. místa v časovce. Když by ses měla ohlédnout a vybrat tři výsledky-i z předchozího období, kterých si nejvíc ceníš, jaké by to byly?
Nejvíce si cením asi obou titulům z časovky na MČR a 8.místa v časovce na ME z minulého roku, protože jsem tím překvapila asi úplně všechny a ukázala jsem, že když se hodně moc chce, tak se můžou dokázat velký věci.
Máš nějaký závod, kdy jsi měla očekávání, ale který jsi opravdu hodně pokazila a na který bys raději zapomněla?
Na každý závod jdu s tím, že tam jdu vyhrát a že tam nechám úplně všechno. Ale i když se ten závod úplně nepovede, tak není třeba na něj chtít zapomenout, ale poučit se z těch chyb do dalších závodů a tam už je nedělat.
Vrátím se ještě k MS v Austrálii, kde jsi v hromadném závodě ukázala svoji odvahu i sebevědomí, když jsi jela dlouhý čas před pelotonem v úniku. Jakou vlastnost bys u sebe vyzdvihla jako kladnou, která ti třeba i pomáhá v přípravě?
Řekla bych, že mám docela pevnou vůli a disciplínu, protože vždycky ať už v tréninku nebo v závodě se snažím udělat to, co mi trenér řekne. Teď v hromadném závodě jsem ovšem udělala úplný opak toho, co mi řekl, protože mi to v tu chvíli přišlo jako nejlepší nápad jít do úniku.
Časovka nebo hromadný závod – máš něco radši?
Každá ta disciplína má něco do sebe, to si asi nevyberu.V hromadném závodě se více taktizuje, nejdu tam sama a musím o tom závodě více přemýšlet. Za to v časovce jedu sama a soustředím se jen na to, abych si co nejvíc zkrátila zatáčky, abych správně dýchala, abych jela rovně…prostě souboj s časem.
Jaký jsi jela nejdelší trénink?
135 km, asi za 4,5 hodiny
Trénuješ raději ve skupině nebo ti nevadí samota?
Nejraději trénuju úplně sama, ale když máme třeba týmové soustředění, tak jezdím ráda I s ostatníma. Třeba na letošním soustředění v létě jsem trénovala s klukama od nás z týmu a bylo to úplně super.
V čem vidíš svoje rezervy, co bys chtěla vylepšit?
Největší rezervy mám v tom taktizování. Ostatní holky jezdí déle než já a mají za sebou i více zavodů, kde se to za ty roky naučily.
Jaké máš cyklistické cíle, sny? Splnilo už se ti z toho něco?
Chtěla bych jednou vyhrát MS v časovce a můj největší cíl je jednou jezdit za tým Jumbo-Visma. A cíl být na MS do top-5 se mi už splnil 🙂
Máš nějaký sportovní vzor?
Největším vrozem je pro mě určitě můj trenér Petr Novák, pak Zdeněk Štybar, Peter Sagan a z žen pak Marianne Vos.
Na jakých jezdíš kolech?
Jezdím na kole Ridley Helium SLX Disc a na časovku mám týmové Ridley Dean Fast
Co tě baví, když máš volný čas? A jak nejradši relaxuješ?
Mám ráda procházky se psem, čtení, ale řekla bych, že celá cyklistika je jeden můj velký koníček. Teď v poslední době když je každý můj den ,,škola, trénink, škola, trénink” tak je asi můj největší relax spánek.
Očima trenéra Petra Nováka
Jak dlouho je Eliška vaší svěřenkyní?
Eliška trénuje pod mým vedením od srpna roku 2020, je to tedy něco přes dva roky.
Od kterého okamžiku vaší spolupráce jste tušil, že máte před sebou hodně talentovanou holku?
Začátky Elišky vůbec nevypadaly tak skvěle, jak se její závodění teď vyvíjí. První čtyři závody na silnici vůbec nedojela do cíle, já jí v té chvíli jen povzbudil, ať vydrží, že to přijde…
Na začátku naší spolupráce jsme udělali zátěžové testy, které ukazovaly na určitý, poměrně vysoký, potenciál, ale že to dopracujeme (prozatím) na 4. místo na MS, to jsem si teda říct netroufal.
Na silniční cyklistiku se Eliška specializuje dva roky. Přesto už stihla zajet několik hodně pozoruhodných výsledků v časovce. Vloni 11. místo na MS, letos na domácím šampionátu absolutně nejlepší čas. A pak bonbónek v podobě čtvrtého místa na světě mezi juniorkami. Čekal jste to?
Ono to vlastně začalo už vloni na MČR juniorek v časovce, kde ji nikdo na nejvyšším stupínku nečekal. Pak se jí povedlo zajet špičkový výsledek na ME v italském Trentu – 8. místo, pak zmíněné umístění na MS v Belgii, výborné výkony na etapáku Gracia Orlová i rakouském Women|kids Tour.
Pokud máte takové výsledky, jdete do dalších závodů už s tím, že je chcete vylepšit. Na ty jednotlivé vrcholy sezóny, na které se ptáte, jsme hodně ladili formu. Ale než dojede poslední závodník do cíle, nikdy nevíte, jestli to všechno do sebe zapadlo a zda se příprava povedla podle představ. Už na posledních závodech před odletem do Austrálie Eliška ukazovala skvělou formu, kterou pak prodala na trati časovky i silničního závodu na MS.
Když jela Eliška na MS, měli jsme sázku, která byla založená na tom, jestli přiveze nebo nepřiveze medaili. Takže jsme s tou možností v duchu počítali a moc si jí přáli.
Které klíčové vlastnosti pomáhají Elišce ve výkonnostním růstu?
Těch je určitě celá řada a myslím, že pokud je budu chtít vyjmenovat všechny, určitě na některou zapomenu. Ty hlavní jsou podle mého názoru tyto:
Má cíl, za kterým si jde a nemá problém pro to udělat maximum. Dneska řada lidí o svých plánech, cílech a snech více mluví než koná, ona to má přesně naopak. Řada lidí z jejího okolí nebo týmu možná ani o všech jejích snech a cílech neví.
Naslouchá. Pokud jí jako trenér řeknu, co je potřeba udělat, aby byla lepší – v přípravě, na závodě, v jídelníčku… – udělá to.
Připravuje se poctivě – není moc dní v celém roce, určitě ne víc než na prstech jedné ruky, kdy by nesplnila trénink, na kterém jsme se domluvili.
Učí se – rady které dostává si bere k srdci, udělala od začátku naší spolupráce obrovský pokrok ve všech směrech, nejen na kole.
Eliška je mladá závodnice. Je to svěřenkyně, co víc poslouchá a plní předepsané tréninky, nebo se zajímá proč se co jede, řeší s vámi své pocity, třeba i diskutuje, atp.?
Obojí. Poslouchá a plní předepsané tréninky, ale ty jsou založené na naší komunikaci, kde probíráme pocity z tréninku, závodu atd. Snažím se jí naučit, aby vnímala pocity, které z tréninku má a s trenérem o nich mluvila.
Takže já mám nějaký rámcový plán, ale v něm na základě jejích pocitů z přípravy a závodů upravujeme jednotlivé tréninky.
Kolik času odtrénuje Eliška sama a kolik ve skupině?
Protože jsou závodníci našeho týmu rozptýleni po dvou krajích, trénují většinou sami. Do toho máme ale za rok 5-6 soustředění, kde trénujeme ve skupině a Eliška má na nich 100% účast.
Je trémistka?
Vyloženě trémistka není, ale učíme se s trémou pracovat. A myslím si, že se jí to hodně daří. Pokud totiž trému zvládnete, můžete její energii využít pro lepší výkon.
Jak s Eliškou trénujete v přechodném a zimní období? Vyměníte kolo za jiné sporty?
Jasně, nejsem zastáncem toho, aby závodníci seděli na kole 12 měsíců a 365 dní v roce. Takže do přípravy zařazujeme běh, posilovnu, běžky, na soustředěních i sportovní hry atd… Na kole pak závodí i na MTB a letos se chystáme na premiéru v cyklokrosu.
Řešíte spolu předzávodní taktiku, nebo to necháváte v plné režii na závodnici?
Taktiku spolu řešíme poměrně dost. Ale není to tak, že pokud se Eliška rozhodne během závodu k její změně, tak to vnímám jako špatný krok. Spíš si pak ještě po závodech sedneme a řekneme si, co bylo dobře, co špatně a co by bylo lepší příště udělat jinak. Protože i tohle je věc, kterou je potřeba se učit…
Musím se ještě vrátit k uplynulému světovému šampionátu, kde se Eliška pustila do sólo jízdy a dlouhý čas jela před pelotonem. Jak jste to vnímal vy?
A jsme u toho – taktika byla původně trochu jiná, Eliška vyhodnotila v danou chvíli situaci tak, že se pustila do sólo jízdy. A jak jsem řekl, kdyby se jí sólo jízda povedla, všichni kolem by jí klepali na záda a chválili za její taktiku. Teď někteří lidé v okolí říkají, proč se do toho pouštěla? Odpověď je tak jednoduchá – protože kdo to nezkusí, nevyhrává!
No a jak jsem to vnímal? Seděl jsem u televize a držel jí palce, protože ve chvíli, kdy se k tomu rozhodla, už nebylo cesty zpátky!
Jak moc letošní výsledky posunuly ambice pro příští rok?
Máme s Eliškou cíl, za kterým si jdeme postupně. Možná to vyzní trochu namyšleně, ale i letošní super výsledek je jen další stupínek k tomu cíli. Eliška ještě zdaleka není na vrcholu, jdeme pěkně postupně, pomalu nahoru, což nám kromě výsledků ukazují i čísla. Takže ambice jsou zase o kus vyšší, i když to bude v kategorii U23 zase o dost těžší. Ale tu nejdůležitější část svojí závodní kariéry má Eliška teprve před sebou.
Foto:archiv Elišky Kvasničkové, @bikeracingsydney
