ROUVY Specialized sází (nejen) na dámskou sílu. Jak vysoko míří v černožlutých barvách Zuzka, Nela a Adéla?
Krátký trojrozhovor s mladými nadějemi. Zeptaly jsme se, jak to má Zuzka, Nela a Adéla s tréninkem, závodními ambicemi, studiem i olympijském snu…
V pražském sídle firmy Rouvy v Karlíně byl na konci minulého týdne představen tým Rouvy Specialized, jeho sestava, tréninkové i závodní plány. Pro sezónu 2023 se formace pod vedením Jiřího Lutovského rozrostla o nové tváře, manažer a šéftrenér získal velmi kvalitní posily: Honzu Vastla, který přestoupil z týmu Gapp Systém Kolofix a také talentovanou závodnici kategorie do 23 let Adélu Holubovou, jenž hájila barvy kola-bbm-cz.
„„Těší mě, že tu můžeme znovu sedět. Stejně jako roste firma Rouvy, rosteme i my, proto jsme nabrali nové členy. Cíle jsou zase o kus vyšší, na olympiádu se chce nominovat každý a každý tam chce svého závodníka mít. I my do této skupiny zapadáme, máme tu několik závodníků, kteří do širší soupisky na Olympijské hry do Paříže spadají,“ naznačil Jiří ambice, které ale rozhodně nejsou z říše snů.
Sázka (nejen) na holky
Vedle dvojice velmi nadějných mladíků, shodou okolností dvou Janů – již zmiňovaného Vastla a také Honzy Sásky, který v loňském roce posbíral řadu excelentních výsledků, věří Jiří Lutovský i třem mladým slečnám.
K stálicím týmu Zuzce Šafářové a Nele Viktorové přichází další zástupkyně kategorie do 23 let Adéla Holubová. V týmu Rouvy Specialized se tak utvořilo silné a také velmi pohledné uskupení.
Na oficiálním týmovém představením to dámám opravdu hodně slušelo, všechny se sladily a zvolily smart casual style.
Jak jim to bude klapat společně v týmu? Kolik času jim zaberou studijní povinnosti a jaké cíle si do nadcházející sezóny kladou? Využily jsme společné chvíle po oficiální části tiskové konference a udělaly krátký trojrozhovor.
Jak společný trénink, je šance i mimo soustředění?
Zuzka Š.: My jsme každá odjinud, Adél z Plzně, Nela z Prachatic a já z Českých Budějovic, kde studuju, jinak jsem z Vysočiny. Takže to není úplně jednoduché se domluvit.
Ale máme v plánu společné soustředění v Chorvatsku už teď v prosinci. To jsme si domluvily samy. Pak v únoru a březnu už s týmem jedem na Gardu a do Toskánska.
Adéla H.: Jinak se potkáváme tak, že se domluvíme nárazově, zavoláme, ahoj nemáš zítra čas a někdy to dopadne.
Kdy vám začíná závodní sezóna?
Adéla H.: Koncem února máme všechny tři HC v Bunyoles. Pak už bude myslím první svěťák.
Nela V.: Máme v plánu objet všechny Světové poháry, ty evropské, podle výsledků možná i ty zámořské. Ale když se nebude dařit, tak nemá cenu jet za oceán.
Pak samozřejmě České poháry a další HC závody, Haiming, Elba….
A co studium, co vás čeká a jak to zvládáte?
Adéla H.: Já jsem nastoupila na Masarykovu univerzitu, kde studuju tělocvik a trenérství, studuju kombinované. Zatím mi ve všem vycházejí vstříc a vše je v pohodě.
Nela V.: Já jsme stále na střední škole, na gymnáziu ve Vimperku a na jaře mě čeká maturita. Tak to musím nějak skloubit se závodní sezónou. Ale mám individuální plán a všichni mi vychází vstříc, tak věřím, že to půjde.
Zuzka Š.: Já jsem na Jihočeské univerzitě a studuju učitelství 1. stupně. Jsem sice na prezenčním studiu, ale mám individuální plán a musím říct, že mi všichni vychází vstříc. I spolužačky, kolegyně z kruhu. Ale když přijde zkouškový, není to ono…je to občas těžké skloubit se závodní sezónou. V zimním to jde, ale letním je to fakt těžký.
Jedním z hlavních partnerů týmu je ROUVY, takže vás určitě jízda na trenažeru v zimním období určitě baví. Co ale třeba běžky, nebo jízda na biku venku?
Adéla H.: Já hrozně ráda trénuju venku, jak kolo tak i běžky. Ale už jsem měla možnost jet párkrát podle programu Rouvy a musím říct, že mě to bavilo a dovedu si představit odjezdit kvalitní tréninky na trenažeru.
Nela V.: Já taky určitě preferuju trénink venku, ale už mám vyzkoušené třeba po nemoci nebo když to kvůli počasí fakt nejde kvůli počasí, tak mám doma Rouvy a je to super alternativa.
Zuzka Š.: Za mě je to paráda! Stejně člověk potřebuje jezdit na kole, takže buď pojedeme do tepla, ale to je dost drahý a navíc k tomu u nás je tam ta škola, takže když potřebuju odsedět hodiny na ergáči. A i když jdu běhat nebo na dvě hodiny na běžky, tak stejně je další fáze na kole. Takže já kombinuju oboje.
Jaké máte cíle, eventuálně sny pro příští sezónu?
Zuzka Š.: Sny? No jasně, ty nejvyšší, vyhrávat! Ale to jsou ty sny. No a v příští sezóně, kdybych jezdila kolem 10. místa ve Světovém poháru, tak to bych byla opravdu šťastná. Vím, že to jde, ale u mě je problém zdraví, nechytnout angínu, která mě přibrzdí v tréninku.
Nela V.: Já tedy nerada říkám konkrétní čísla, ale kdyby se podařilo ve Světovém poháru ta dvacítka, patnáctka, tak by to bylo bezva. Já byla schopna tenhle rok dojet v juniorkách kolem toho 15. místa, ale teď budu v třiadvacítkách prvním rokem, tak uvidíme. A stejně, jako Zuzka, potřebuju mít to zdraví. Letos jsem se dlouho trápila s úrazem, co se mi stal v sezóně.
Adéla H.: Já mám jako hlavní cíl se ukázat dobře ve Světových pohárech, což znamená jezdit do desátého místa. A kdyby se hodně poštěstilo a všechno klaplo, jak má a byla by medaile, tak to bych byla hrozně ráda.
Když jsme se dostaly takhle vysoko a mluvíme o medailích, navážu na to, co zaznělo při tiskovce: boj o účast na OH v Paříži. Je to z vašeho pohledu reálné?
Zuzka Š.: Já to vnímám tak, že je to reálné pro Adélku!
Nela V.: Já to vidím stejně. Ne, že bych se chtěla podceňovat, ale fakt tý holce věřím a moc jí přeju, aby to vyšlo.
Adéla H.: (nejprve mlčí, usmívá se-pozn.red.) Je to super mít takovou podporu od holek z týmu. Pro mě to byl splněný sen, vždycky jsem si přála vybojovat si olympiádu a pokud by se to zadařilo v takhle mladém věku, tak bych byla hodně ráda.
Foto: archiv DNK, Libuše Rodová, Johana Langmaier
