Bikerka Tvarůžková se ve Španělsku vrací do cross-country, ještě si chce plácnout v cíli s nejlepšími v Novém Městě
Velmi zajímavý comeback odstartovala Tereza Tvarůžková. Letos obrací list – po sezoně zaměřené převážně na maratony se vrací na olympijské cross-country. Sedmadvacetiletá bikerka se v barvách týmu Česká spořitelna – Accolade představila už v třetím závodě ve Španělsku. Poslední, zařazený do druhé nejvyšší kategorie se jel v Chelvě. A Tereza se v světové konkurenci rozhodně neztratila. Patnácté místo v nabitém startovním poli je signálem, že její návrat mezi elitu není jen symbolický – ale ambiciózní.
Závod tvoří velkou událost pro celý valencijský region, jemuž údajně přinese až půl milionu eur, bylo tam 700 závodníků z 30 UCI týmů, z toho 32 národních šampionů, přišlo přes 6000 diváků…
Byl to opravdu nádherný závod se vším všudy, vypadalo to jako na světovém poháru. Všude plno lidí, kteří fandí všem, nejen těm nejlepším.
Vyhrála i v Česku stará známá Anna Terpstra (Lapierre) z Nizozemska, za ní top hvězdy Evie Richards, Gwendalyn Gibson (obě Trek Unbroken) nebo Mona Mitterwallner (Mondraker), jak se s nimi jelo?
Bylo to nádherná hravá trať, s tím se doma nesetkáme. Odstartovala jsem velmi dobře, držela jsem se s nimi okolo pátého místa tři kola. Za mnou byla i olympijská vítězka Jolanda Neff, která pak najednou zmizela a nedojela. Mně pak došlo, vybrala jsem si den.
Ale jedno místo přede mnou zůstala třeba Ukrajinka Belomojna, ta má přece taky něco zajeto, vyhrála i světové poháry. Ano, přepálila jsem to, ale zpětně to nehodnotím negativně, nikdy se mi start takhle nepodařil.
Určitě je to velká motivace, kam posouvat dál. Jednoduše dojet takhle na motoru ještě dál, a k tomu samozřejmě zlepšit všechno. Potřebovala jsem hlavně zjistit, jak na tom jsem po sezoně věnované maratonům.
A jak to tedy vypadá po po třech závodních víkendech?
Začít sezonu vítězstvím se cení vždycky, navíc na Španělském poháru. Pak dvakrát patnácté místo na první pohled možná není oslnivý, ale oba závody, Supercup Massi v La Nucii i hácéčko tady byly skutečně nabouchaný. Loni bych zůstala minus kolo. Cítím se mnohem líp a ještě se líp připravím. Začali jsme trénink v zimě od základů, kdo nemá najeto, nikam nedojede. Teprve teď půjdeme na intenzity.
Necháš se vést trenérem a přítelem Janem Rajchartem, který má za sebou hodně slušných výsledků…
Má hodně práce, žije tady v Calpe ve Španělsku čtyři měsíce a stará se o mnoho svěřenců. On sám se několik dní ani nedostane na kolo. Ale český mistrák je letos ve Stupně u něj doma, takže se bude určitě chtít pořádně připravit. Pořád ho baví trápit mladý.
Jak pokračuje tvůj španělský program?
Dávám si volnější týden, v sobotu letíme na dva týdny na Kanáry s Honzou. Potom mě čeká závod C1 v Barceloně už s týmem a pak C2, ve Španělsku zůstávám skoro do konce března. Pak se rozhodneme dál, zda Lagenlois nebo německý pohár.
Máš na svém kontě světové poháry 2022 i mistrovství světa a Evropy v roce 2021. Kam až by mohla vést cesta návratu?
Jsem snílek i maximalista. Uvidíme, jak se to potká s realitou. Jsem zvědavá, jak vyjde poměření s českou konkurencí, škoda, že se tady nikdo neukázal. Možná se potkáme až na prvním českém poháru v Touškově. Pokud tam budu schopná s nimi zajet, ráda bych se pokusila o start na světovém poháru v Nové Městě na Moravě. Nemám UCI body, takže by to záleželo na reprezentačním trenérovi. Opravdu bych si tam chtěla ještě jednou plácnout s nejlepšími v cíli pod tribunami.
Jistě ti pomůže i zázemí týmu Česká spořitelna – Accolade, který posílila taky Jana Czezinkarová.
Jsem ráda, že odpadnou starosti okolo a budu se moci soustředit jen na svůj výkon. Tým funguje výborně, s jeho šéfem Radimem Kořínkem máme skvělý vztah, věří mi, netlačí nijak extrémně, je vidět, že se jako bývalý špičkový závodník umí do svých svěřenců vcítit.
S Janou se známe dlouho, jsme na sebe zvyklé, budeme si schopny určitě vypomoci. I když spolu trénovat asi nebudeme. Sice jsem se přesunula z Valašského Meziříčí do Plzně, ale přece jen pořád bydlíme každá jinde. Ona chce navíc kombinovat biky se silnicí. A s kluky zvládnu maximálně někdy vyjetí.
Uvažuješ i nadále o maratonech?
Chci se koncentrovat na cross-country. Sem tam si maraton dám možná v rámci přípravy, ale ne aby trval čtyři hodiny. Loni mě to bavilo, ale nejde se z nich nachystat na maximum na cross-country, to bylo vidět.
Právě probíhá zimní olympiáda na severu Itálie, ty jsi byla členkou juniorské reprezentace a ještě před šesti lety jezdila za Bauerův laufařský eDsystem team. Stihneš z tepla na kole fandit?
Jasně a moc! Jezdila jsem vyrovnaně s řadou holek, které tam vidím, znám jich hodně. Když vidím Katku Janatovou, jak se ji daří, jsem moc ráda.
Díky za rozhovor, a ať se daří i tobě!
