Aplikace Strava patří už řadu let mezi nejpoužívanější nástroje pro zaznamenávání sportovních aktivit. Slouží jako digitální tréninkový deník, ale zároveň funguje i jako sociální síť pro sportovce – především běžce a cyklisty. Uživatelé si v ní ukládají trasy, sledují vývoj své výkonnosti, porovnávají se s přáteli a na konci roku mají k dispozici přehledné statistiky o tom, kolik času a kilometrů sportu věnovali.
Strava dnes eviduje stovky milionů registrovaných uživatelů po celém světě a její popularita roste i v Česku. Oblíbili si ji nejen výkonnostní sportovci, ale i rekreační běžci, cyklisté nebo lidé, kteří se chtějí prostě hýbat, nechtějí si vést žádnou složitou evidenci, ale zároveň chtějí mít svá data uložená na jednom místě. Právě jednoduchost a automatické souhrny aktivit patří mezi hlavní důvody, proč Strava tolik lidí používá.
Miliony jízd pryč: Strava zakročila proti nerealistickým výkonům
Vedle osobních statistik však Strava nabízí i tzv. segmenty – úseky tras, kde se uživatelé mohou porovnávat podle dosaženého času. A právě ty se v posledních letech staly zdrojem problémů.
Strava nedávno oznámila, že odstranila ze svých žebříčků více než 2,3 milionu jízd, které byly s velkou pravděpodobností absolvovány na elektrokole, ale byly nahrány jako běžná jízda. Zároveň zmizelo dalších 1,6 milionu aktivit, u nichž systém vyhodnotil, že vznikly při jízdě ve vozidle – například v autě nebo na motorce.
Cílem tohoto kroku je zvýšit férovost žebříčků a odstranit nerealistické výkony, které často zcela demotivovaly běžné uživatele. Není totiž nic neobvyklého, že se v segmentu objeví rekordní čas, který očividně neodpovídá lidským možnostem – typicky právě kvůli jízdě na e-biku nebo zapnutému záznamu při cestě autem.
Podle Stravy šlo o součást širší iniciativy, která má zajistit, že tituly KOM (King of the Mountain) a QOM (Queen of the Mountain) skutečně získají sportovci, kteří si je zaslouží.
Umělá inteligence místo ruční kontroly
Na rozdíl od minulosti už Strava nespoléhá jen na uživatelská hlášení. V boji proti cheatům dnes využívá strojové učení a umělou inteligenci, které analyzují každou aktivitu jako celek. Algoritmy pracují s desítkami proměnných – například se zrychlením, kolísáním rychlosti, průměrnou rychlostí do kopce nebo chováním jezdce na různých typech terénu.
Díky tomu je systém schopen rozpoznat, zda aktivita odpovídá běžné jízdě na kole, nebo spíše připomíná jízdu s motorovou asistencí či ve vozidle. Strava uvádí, že model hodnotí více než 50 různých faktorů a postupně se dál učí.
Výsledkem poslední aktualizace je mimo jiné i to, že téměř 300 000 uživatelů získalo zpět své oprávněné umístění v TOP 10 žebříčků, ze kterých je dříve vytlačily nerealistické výkony.
Rozdělená komunita, ale jasný směr
Reakce uživatelů jsou smíšené. Část sportovců zásah vítá – konečně mají pocit, že žebříčky dávají smysl a motivují ke zlepšování. Jiní upozorňují na to, že algoritmy nejsou neomylné a občas mohou odstranit i legitimní výkon, například při silném větru nebo netypických podmínkách.
Přesto se většina shoduje, že férovější prostředí je lepší než chaos, který v segmentech panoval v minulých letech.
Strava není jen o rekordech
Je důležité připomenout, že pro velkou část uživatelů nejsou žebříčky hlavním důvodem, proč Stravu používají. Pro mnoho lidí je to především automatický archiv pohybu, kde mají přehled o svých aktivitách, pravidelnosti a dlouhodobém vývoji.
Právě tito uživatelé často oceňují možnost ročních souhrnů, statistik a jednoduchého sdílení bez nutnosti psát si tréninky ručně. A i pro ně má zpřesňování dat smysl – čím kvalitnější data, tím lepší přehled o vlastním pohybu.