Postřehy z Cairns – díl I. O cestě, tréninku a přísných pořadatelích.
Nadcházející víkend odstartuje v australském Cairns kolotoč SP horských kol. Za oceán se vydala z české domoviny jediná žena, Karla Štěpánová, která se tu chce porvat o pořádný příděl bodů, tolik potřebný pro vyjetí místa pro ČR na OH v Riu. Přímo z dějiště nám bude po tři dny posílat krátké reporty….
První “pozdrav” od Karly Štěpánové z horké Austrálie a pobřežního městečka Cairns, kde o víkendu vypukne první díl Světového poháru horských kol i v olympijském cross country …
“Máme ověřeno, že na cestování na závody do Ameriky, Kanady, Austrálie, prostě tam, kde je větší časový posun, se mi vyplatí vyrazit dřív. Takže i směr Cairns jsme zvolili náš vyzkoušený model. Většinou se mi podaří během tři až čtyřech dnů vše ustálit na normálu a připravovat se jako v Čechách.
Po příletu se nespěchalo ani na tréninky, ani se nic nedospávalo. Plynulo to, jak si tělo žádalo a třetí den už jsem zkoušela intenzitu, ladila oblečení, brýle…prostě vše co ovlivňuje “pocity” při tréninku a hlavně závodě. Je tu dvaatřicet stupňů, vysoká vlhkost, chvíli to trvalo, než jsem se přepla do módu “normál”.
Proběhly tréninky jak na silnici, tak v trailech. Vozím s sebou dvě shodná kola, tak se nemusím bát to v terénu rozbalit. Kdybych náhodou kolo poničila nebo při tréninku měla technický problém, v depu mám okamžitě k dispozici shodný stroj. Po dojetí na trati už mám připraveno na hladkých a jedu si vytočit nohy.
Ve čtvrtek byl první trénink na trati. Pánové se toho tady nebojí a tak se den dva zpátky ani s velkými jmény na trati nepárali…zákaz je zákaz. Za prvé každého nekompromisně vyháněli a pak vymysleli novou a efektivní metodu jak závodníkům trénink “na tajňačku” zošklivit. Stačilo málo. Před každou, v každé a za každou technickou sekcí (a že jich tu požehnaně) natáhli několikrát “mlíko”. Neuvěřitelně bezpečný, seriózní a účinný. Komu by se chtělo neustále slézat z kola a naskakovat, do sjezdu nikoho ani nenapadne najíždět, když v půlce vidí mlíko a na konci taktéž.
Trať je hodně namotaná, plná klopenek, jak dolů tak i překvapivě nahoru. Jsou tu přírodní skoky, místy kamenné sekce, těžké schody…jinde umělá atraktivní bikrosová sekce s volbou “duál” stopy. Jsou tu prudké stojky, kde člověk láme nejlehčí převody, jsou tu i technické výjezdy mezi kořeny stromů deštného pralesa. Kdo objíždí svěťáky, tak to technicky zvládne. Ale bude to hodně náročné na soustředění a samozřejmě na sílu a pošetření energie na celý závod. A k tomu ještě to vedro…
Zítra (v pátek) mám volný den, těším se na odpočinek, ale ještě nevím, jestli se přeci jen nepůjdu trochu vyjet”….
Autor: Karla Š, Kája P.
