Rozhovor Jana Czeczinkarová: “Chtěla bych stihnout republiku a nebýt tam jen do počtu”.

Bude to přesně rok, kdy Jana Czeczinkarová vlétla do nové sezóny doslova jako kometa a sbírala jedno vítězství za druhým. Dokázala úspěšně bojovat v českých závodech i světových pohárech, svedla parádní souboj i s naší českou jedničkou, Kateřinou Nash. Mistrovství světa na domácí trati jí sice nevyšlo, ale  závěr sezóny měla opět výborný, když na ME v cyklokrosu obhájila bronzovou medaili. Všichni její příznivci se těšili, co přinese letošní rok, o kolik se dokáže pod vedením zkušeného trenéra, Karla Martinka, znovu posunout. První etapový závod na Kypru naznačil, že se máme na co těšit.  Přišel ale osudný okamžik, když se Jana při rozjíždění před další etapou střetla s autem a všechno bylo jinak.  V tuto chvíli rehabilituje po operaci dvojnásobné zlomeniny a na svůj závod si bude muset pár měsíců počkat.

Potkaly jsme na veletrhu For Bikes, na tiskové konferenci týmu Sram Mitas Trek, za který Jana už třetí rok závodí. Sice s berlemi, ale už s úsměvem nastínila přítomným novinářům svůj léčebný i sportovní program. A pro DNK zodpověděla dalších pár otázek.

Jano, jaký je tvůj aktuální stav?

Jsem pět týdnů po operaci a teď úplně čerstvě mám sundanou sádru. Holenní kost mi zpevňuje titanová výztuha, zvápenatění, ale bude ještě tak 2 měsíce trvat, než to bude na plnohodnotné zatěžování. Takže minimálně ještě tak měsíc, než se dostanu tak nějak zpátky do normálního fungování a potom snad už začnu s tréninkem.

Máš představu, jestli stihneš ještě něco v téhle sezóně?

To se asi uvidí v průběhu, podle toho jak bude vypadat léčení, ale určitě bych chtěla ještě nějaký závod stihnout. Možná by to mohlo být mistrovství republiky, ale to se všechno uvidí. Budu se snažit dostat do takové kondice, aby to bylo k tomu zase závodit, nechci  tam být do počtu, jet si pro 5. místo. Na druhou stranu vím, že nemá cenu se honit s rizikem, aby se něco v léčení pokazilo.

Úplné lenošení by tě asi ničilo, udržuješ se nějak v kondici?

Teď už jezdím na handbiku, chodím do posilovny, doma se protahuju, dělám taky různá dechová cvičení, posiluju tu zdravou nohu. Snažím se dělat vše, jen abych neležela a nevypadla z toho. Ještě chodím na takový speciální cvičení, kde jsem napojená na elektrody, to aby mi neatrofovaly svaly, zaměřuju se taky na disbalance, aby to při návratu nebyl takový rozdíl.

Zpátky k tvému prvnímu závodu, měla jsi za sebou několik soustředění v teple, odtrénovala jsi vše ve zdraví, jak ses cítila při prvních závodech?

Na Kypr jsem jela jako na přípravný závod, ale cítila jsem se výborně. Byl to suprový trénink, jezdilo se mi dobře, dokázala jsem držet tempo s holkama ze světové špičky (Sabine Spitz, Gun Rita Dhale- pozn. red). Vím, že oni to mají jako rozjezd na začátek sezóny, ale pro tu psychiku to byl takový dobrý poznatek, že jsem tam s nimi vydržela jet a že to nebylo zas tak špatné.

A pak přišlo tohle, tak nečekaně, člověka to zastaví a je to všechno pryč.

Teď už jsi ale zase usměvavá a díváš se dopředu….

V tom mi pomohlo blízké okolí i fanoušci. Hned do nemocnice mi přišla spousta zpráv, nejen od mých nejbližších. Hodně mi to pomohlo, byly tam fakt hezké zprávy a člověka to nakopne, že v tom není sám.

A vyrazila jsi jako divák na závody do Langenlois…

Chtěla jsem se jet podívat i proto, abych se trochu popíchla, že to prostředí člověka namotivuje. Zafandila jsem, okoukla, jak kdo na tom je. Pravda, trochu jsem se bála, že to na mě dolehne, pobrečím si, ale to nepřišlo. Už to beru trochu jinak, než třeba před 3 lety. To je člověk takový nevyrovnaný, ale teď jsem si to nastavila, že se to prostě stalo a člověk z toho musí v tuhle chvíli vytěžit maximum, co půjde.

Letošní světový pohár zahajuje závodem v  Novém Městě na Moravě. Tam sis vloni prožila zklamání, namísto boje o pódium ses prala v druhé desítce. Letos už je jasné, že nápravu nestihneš.

Jo a to mě hodně mrzí. Tam jsem se chtěla postavit na start a ukázat, že to, jak se mi to minulý rok nepovedlo, byla výjimka, protože tu trať tam mám moc ráda. Role diváka tam mě bude mrzet víc. Pokud to ale půjde podle plánu, věřím, že už tam přijedu na kole a pojezdíme  s týmem na těch lehkých trailech. Ty jsou zpevněné, tak by to nemělo vadit.

Tvoje dominantní disciplína je cross country, ale skvěle jsi ji kombinovala s cyklokrosem, neprohodíš si pro letošek priority?

Je těžké teď odhadnout, jak vše bude. Určitě si hrozně moc přeju jet mistrovství republiky v cross country a chci se dostat zpátky do té formy, kde jsem byla. A s cyklokrosem uvidím, co mi doktor řekne ohledně běhání. To je sice za dlouho dobu, takže to už bych měla být zdravá, ale nechci nic uspěchat. Taky uvidím, co ten titan v noze bude dělat. V budoucnu bych měla jít na vyndání, ale to třeba až za dva, tři roky. Takže s tím závoděním letos, myslím, že jako první dám asi nějaký maraton, trochu se rozjezdím a vyzkouším si, jak na tom jsem.

Vypadla jsi na dlouhou dobu z tréninku, máš nějak upravenou stravu, kvůli udržení váhy? Nebo patříš mezi ty šťastné tipy, co to nemusí řešit?

Samozřejmě se musím trochu hlídat, ale od doktorů mám zas nakázáno, co musím jíst. Mám vybrané potraviny, aby to bylo účelové, aby to podpořilo ten srůst kosti a celkově drželo imunitu, beru taky doplňky stravy. Takže spíš než abych se hlídala, co se kalorií týče, jím tak, aby to mělo co nejvíc živin pro tělo a noha pěkně srostla.

Poslední otázka, byla jsi u prvních dvou závodů s poměrně slušnou zahraniční konkurencí, koho tipuješ jako objev sezóny? Je tam někdo, kdo tě překvapil?

Hodně se posunula Maďarka Barbara Benco, ta dokázala vyhrát na Kypru tuším 2 etapy a v Langenlois vyhrála úplně suverénně, kde to vypadalo, že si jede na výlet. A já jsem s ní závodila právě na Kypru, měla neskutečný zátah v kopcích.

Z českých holek mi přijde, že se vylepšila Jíťa Škarnitzlová, dokázala zrychlit a právě v Langenlois jela hned od začátku hodně rychlé tempo s těmi nejlepšími. Pak jí v posledním kole trochu došly síly, ale to vše jde tréninkem poladit.

Kája Polívková