Test YETI SB5 Beti. Zatajte dech, legenda přichází.

Náš první test v letošním roce je hned vícekrát výjimečný. Přestavujeme výjimečnou značku, výjimečné kolo a vlastně i samotný jízdní test má nádech výjimečnosti. Třeba proto, že bike už má svou majitelku. Výjimečně krátká byla i doba, po kterou jsme tenhle klenot držely ve vlastnictví, takže následující řádky vnímejte spíš jako první dojem.

Také naplňujeme náš příslib z konce loňského roku, kdy jsme vám v naší rubrice Biky a silničky slibovaly nové značky kol. To, že předsevzetí plníme hned na začátku ledna nás, a doufáme, že i Vás, moc těší. Navíc unikátním kouskem, který na našich trailech jen tak nepotkáte.

YETI Cycles patří mezi jednu z největších legend mezi bikovými značkami. Společnost založil v roce 1984 John Parker, bývalý motocyklový závodník, který v té době hledal po těžkém úrazu nový smysl života. První biky opustily dílny YETI Cycles na přelomu let 84/85 v Agoura Hills v Kalifornii. V té době se na vývoji podílelo hodně dnes již legendárních jmen jako například Tinker Juarez, John Tomac a další.

Značka Yeti si tak za víc jak tři desetiletí vybudovala pozici americké kultovní záležitost. A právem. Je jiná, má nezaměnitelný styl, nádherný design, na první pohled poznáte, o jakého jde výrobce. Při tvorbě kola jde o výsledný dojem a funkci, snaha o úsporu nákladů tu nemá místo. Takový dojem ve vás kola Yeti při prvním shlédnutí musí zanechat. Tolik na úvod, který byl delší než obvykle, ale následující foto preview potvrdí, že si to naše Beti zasloužila.

Yeti SB5 Beti je dámský trail bike postavený na 27,5“kolech. Jde o jedinou dámskou verzi v nabídce Yeti cycles, ale můžete ho mít hned v pěti specifikacích a pěti velikostech. Další možností je pořídit si samostatný rám a osadit si ho dle vlastních požadavků. A to byl případ i nám zapůjčeného trail biku.

Předurčení pro parádní trailové poježdění dává samotná geometrie, delší horní rámová trubka a kratší zadní stavba. I samotná sedlová trubka svým úhlem nabízí vzpřímenější posed. Úhel hlavové trubky je 66,5 stupně, vidlice je hodně položená, což se velmi pozitivně promítá do vlastností kola při jízdě.

Rám zaujme oblými trubkami, které na sebe ladně navazují, v místech, kde se trubky spojují, je výrazně víc materiálu, ale nikde žádné prolisy. Naopak je tu řada designových detailů, ať už barevně sladěné bovdeny nebo důkladně, a přitom elegantně provedená ochrana rámu proti oděru, která vede nejen po spodní rámové trubce, ale také uvnitř zadní stavby, a to komplet jak na řetězové, tak na horní vzpěře. To vše potvrzuje, že máte v rukou mimořádný bike.

Americké Yeti přišlo před čtyřmi roky s novou patentovanou technologií odpružení, systémem Switch Infinity, který je velmi originálním zpracováním zadní stavby. Systém vypadá složitě, nicméně jeho funkčnost je úžasná. Pro ty z Vás, které si libují v technických detailech přidávám popis funkce od kolegy Petra Bureše z MTBS serveru, který měl možnost testovat první biky s tímto systémem. „Základem systému Switch Infinity je plně karbonový rám se zadní stavbou uloženou v horní části na karbonovém vahadle, ve spodní části pak na dvojici malých pístků, které zajišťují posun spodního čepu zadní stavby. Ten se pohybuje ve svislé ose nejprve nahoru a posléze v závěrečné progresivní fázi zase zpět dolů. Pístky jsou umístěny v prostoru těsně nad středovým složením a jejich funkce je čistě posuvná, nikoliv pružící či tlumící“.

Pro Ty z Vás, které z uvedeného popisu nejste příliš moudré (a nic si z toho nedělejte) je zde krátké ukázkové video.

Když už jsme se zmiňovaly tlumení, zajímavá je u Beti kombinace zdvihu, který je u vidlice 150 mm, zadní stavba nabízí netypických 127 mm. Rámovou sadu si majitelka vybrala top model z řady Fox Float Factory s Kashima povrchovou úpravou.

Další osobní specifikací bylo osazení jednopřevodníkem, na kliky RaceFace byl ale nasazen oválný převodník Rotor, vzadu pak jedenáctipastorková kazeta Shimano XT, s rozsahem 11-46 zubů.

Na kolech DT Swiss M 1900, které patří do originální výbavy všech modelů Beti SB5, měla naše „Betinka“ jiné obutí, konkrétně šlo o pláště značky Onzo, vepředu model Ibex, v docela „macaté“ šířce 2,40 a hrubším vzorkem, naopak vzadu trochu překvapivě „jen“ 2,25, model Canis s poměrně jemnějším a jezdivějším vzorkem.

Mezi užitečné a účelově zvolené designové drobnosti patří například gripy s reliéfem terénních vrstevnic, opět značka RaceFace. Tu najdeme i na řídítkách (Turbine 740mm) a představci. Beti velikosti M vážila bez pedálů 12,7 kg.

První jízdní dojmy

Když jsem se druhý den ráno vzbudila, měla jsem za to, že to byl jen krásný sen. Až puštěný počítač a tam složka s fotografiemi k protřídění mi byly důkazem, že šlo o realitu. Jo, fakt jsem se včera projela na Beti….

Jsou modely, které vám na výstavě zanechají nezapomenutelnou stopu. Beti patří mezi ně. Na předloňském Eurobiku jsem jí okukovala, radovala se, že se kalifornští konstruktéři nebáli přijít s dámským modelem, dokonce přidali i pár kousků originálního oblečení. Její cenovka ale byla skoro jasnou odpovědí, že na testování takového kola asi jen tak nedojde. Přeci jen, nejlevnější model začíná na zhruba 150 tisících.

Teď mám za sebou dvě parádní svezení a můžu jen tiše závidět majitelce této tyrkysové krásky, co vše ji za zážitky čeká. Samozřejmě, nikdy to není jen o kole. Ale upřímně mohu říct, že už samotný pohled na kola Yeti a Beti vás skvěle naladí.

Jak už jsem zmiňovala na začátku, doba, strávená na kole byla příliš krátká, abych vychytala všechny pozitiva a pátrala po nějakých drobnostech k vylepšení. Kolo má nepříliš běžnou kombinaci zdvihů, o to víc je potřeba si pohrát s nastavení obou tlumičů.

Jezdila jsem v prověřených lokalitách, něco málo na sněhu a namrzlém podkladu, o hodně víc v blátě, kořenech a kamenech. Od prvního šlápnutí mi kolo padlo do ruky. Osobně mám raději delší posed, což Beti nabízí. Kolo je nesmírně hravé, reaguje ihned a s lehkostí, občas jsem měla pocit, že musím svou aktivitu při jízdě trochu přibrzdit, jinak to nedopadne dobře. Chvíli jsem si zvykala na 740mm široká řidítka, ale k charakteru kola nakonec ladily tak akorát.

Mechové měkko, taková byla jízda přes kořenové pasáže. Kolo to vše pěkně pobralo, vysoký zdvih vidlice byl znát. Kombinace širokého předního pláště a položenou vidlicí dávala dojem poctivého enduro kola. Pak ale stačilo zamknout oba tlumiče a s pomocí dvou největších pastorků jsem se v klidu šplhala do delšího šotolinového kopce, aniž bych trpěla depkou, že mi z chabé lednové kondice ubírá ještě energii zbytečné prohupování. Ten pocit při stoupání byl až překvapivě dobrý, což je dílem i volbou velikosti největšího pastorku, který má 46 zubů. .

Jediné, s čím jsem trochu bojovala, bylo podkluzování zadního kola v bahnitých pasážích, pro zimní ježdění bych si obula trochu hrubší vzorek. Tohle byl jeden jediný moment, který lze zařadit do škatulky s minusem a vlastně to uvádím jen proto, aby tu ve výsledku nebyly jen samé chvalozpěvy. Co ale naděláte, když někdo nvrhl tak skvělé kolo…?

Sečteno, podtrženo, tenhle super bike si maximálně užijete na lesních trailech, v bikeparcích, ale nemusíte se vůbec bát s ním absolvovat třeba sedmdesátikilometrový švih s přáteli. Jedno je stoprocentní, budete nejen spokojená, ale i nepřehlédnutelná.

Kompletní info o cenách a dodacích možnostech zjistíte na stránkách českého zastoupení značky www.yetibikes.cz.