Kdo nenašel ve svém myšlení prostor pro gravel biky, v čtení až sem nejspíš nedošel. Stejně tak, jako je to u elektrokol, tak i na tyto kola, které jsou pro mnohé vnímané jako „ani ryba ani rak“, panují rozdílné názory. Pro někoho kolo, které je držákem na dobrodružné výlety, cykloturistiku nebo backpaking. Někdo si zas gravela pořídí pro podzimní a zimní nečas, kdy se nechce vzdát ježdění, ale do podmáčeného terénu se mu nechce. To neznamená, že si nenajde využití během „hlavní“ sezóny. Každému dle jeho chuti. My jsme Soot 70 provětraly (ano, opět dvě na jedno kolo) uprostřed léta, na suchém, místy hodně prašném povrchu.
Geometrie Soota umožní vzpřímený posed, což je důležitý aspekt pohodlí pro delší jízdu. A v kombinaci se slušně baculatými plášti (šíře 38c) to tak jezdec opravdu vnímá. Co bylo naopak nezvyklé a v prvních kilometrech se to propisovalo do jistoty ve vedení kola, byla šíře řídítek. Ta je pro S 400 mm, velikost M má 420 mm a L o 20 mm víc. Dolní úchop, kde se šířka lehce navýší sice trochu pomohl, ale není pozice na dlouhou jízdu. Pro sebe bych u kola tohoto typu zvolila řídítka širší právě pro jistotu v terénu.
Pokud bych si měla vybrat, zda se Sootem budu zkoušet, co zvládne v lesních hladkých trailech nebo ho vybavím na delší cestu pryč z města „polem nepolem“, vyhraje druhá varianta. Jenže narážím na drobný detail, chybí tu návarky na přidělání nosičů. To je škoda, vždyť samotný Kellys dělá povedené brašny na cyklo cestování.