Giro dell´Emilia, jedna z nejstarších jednorázovek s českou účastí

Jedna z historicky nejstarších italských jednorázovek, Giro dell’Emilia, slavila toto úterý svůj 103 ročník. Závod má od roku 2014 i svou ženskou verzi (UCI 1.1) a v loňském roce byla pro české barvy loni nadmíru úspěšná, neboť Nikola Nosková zde vybojovala velmi prestižní třetí místo. Letos jméno Nikoly na startovní listině chyběla, upřednostnila přípravu na nadcházející domácí šampionát. Z českých závodnic tak byla na startu pouze Veronika Jandová se svým WCC Team.

Samotný závod byl poměrně krátký, pouhých 87.2 km, ovšem zakončený opravdu perným dvoukilometrovým stoupáním z centra Boloně na vrchol San Luca, které začíná okamžitě ostrou 12-13 % rampou a ve svém nejstrmějším úseku se dotýká téměř 20 %! Zbytek profilu byl kompletně rovinatý a o vítězce se rozhodovalo právě až ve vrchařském klání. Tomu pak v několika posledních kilometrech v ulicích Boloně předcházel doslova sprint hlavního pole v boji o přední pozice absolutně nezbytné pro nájezd na první rampu závěrečného stoupání.

Právě při boji o pozice se nešťastným pádem vyřadil z útoku na vítězství celý “vláček” favorizovaného Trek-Segafredo (v ten moment učebnicově seřazený na špici), který se po chybě první závodnice jako domino poroučel k zemi celý, včetně favoritek Deignan, Longo-Borghini a Willes.

Nejvíce sil měla Cecilie Uttrup Ludwig (FDJ Nouvelle-Aquitaine Futuroscope), když dokázala setřást nejen loňskou vítězku Rasu Leleivytè (Aromitalia Vaiano), ale i další silnou soupeřku Paulienu Rooijakkers, které s Cecilii poodjely zbytku pole. Norská závodnice si pak do cíle dovezla 11vteřinový náskok.

Jedinou českou zástupkyní na startu byla devatenáctiletá rodačka z Brna Veronika Jandová z týmu světového tréninkového centra UCI – WCC Team. Pro Veroniku se jednalo o úplně první závod v restartované sezóně (na otevíracích španělských jednorázovkách bohužel její tým chyběl) a nevedla si vůbec špatně. Sama nám k závodu řekla toto: “Byl to náš první závod po koronavirové pauze. Nevěděly jsme, co od toho očekávat, všechny jsme se ale těšily. Tím, že to byla rovina až s kopcem v závěru, tak se jelo dobře, kolegyně byla v úniku v poslední části závodu a v kopci jsme každá jela za své. Pocity nejsou vůbec špatné, teď už se soustředím na mistrovství republiky, kde bych chtěla samozřejmě zajet co nejlepší výsledek.”

Počínání Veroniky si pochvaloval i trenér týmu WCC, Adam Szabò: “Byly to pro nás po té dlouhé pauze v podstatě první závody, neměl jsem proto nějaká přehnaná očekávání – znovu se ocitnout po takové dlouhé odmlce ve velkém pelotonu a v takové konkurenci není vůbec jednoduché, ovšem všechna děvčata jak na trénincích, tak během posledních testů vykazují velmi slušnou formu, takže doufám, že se to v nejbližších dnech promění v nějaké velmi dobré výsledky. Co se týče Verči, její úlohou bylo dnes jednak trochu pomoci týmu a jednak se znovu aklimatizovat na takové to závodní tempo a to splnila absolutně do puntíku.”

Veronika Jandová nakonec dokončila závod na 55. místě, její týmová kolegyně Tereza Medveďová dojela 42.