Gravel toulky aneb Toskánsko, jak ho (ne)znáte
Zuzky zápisky z cyklodeníku gravel toulek italskou oblastí Scarlino
Jarní kilometry v dobré společnosti, zalité sluncem, vyváženou zdravou stravou a dobrou kávou, to je to, po čem srdce nejedné cyklistky touží. Všechny tyto parametry splňuje Toskánsko všema deseti. V rámci olomouckého cyklo teamu Kolárna se nám podařilo naplnit autobus a vyrazili jsme společně najíždět kilometry do toskánské oblasti Scarlino – Follonica. A upřímně? Malorka i Kanáry mají velkou konkurenci…
Základní informace:
Doba cesty z ČR (Olomouc):
autobus s přívěsem na kola (cca 15 hodin), auto (cca 12 hodin), letadlo do Pisy z Prahy (necelé 2 hodiny) + navazující vlak z letiště s jedním přestupem až do města Follonica (cca 2hodiny)
Oblast ve zkratce
Follonica se nachází ve střední Itálii v oblasti Toskánska. Jedná se o jedno z nejnavštěvovanějších měst národního parku Maremma. Přímořské letovisko se pyšní nekonečnými písečnými plážemi a průzračnou klidnou vodou. Z pobřeží lze dohlédnout až na protější ostrov Elba. Vesnice a městečka v okolí dýchají historií a nabízí úchvatné scenérie.
Možnosti ubytování
Ať už zamíříte kamkoliv, volila bych variantu apartmánu s kuchyní (za nákup potravin v obchodu oproti ČR spíše ušetříte). Mimo sezonu jsou ceny ubytování velice příznivé, pokud kontaktujete ubytovatele napřímo, většinou se dohodnete na nižší ceně, než nabízené na Booking.com (ubytovatel platí 15 % provizi). Další variantou ubytovací platformy je Airbnb, které bývá taktéž levnější než Booking.com, navíc naleznete i různé rurální alternativy bydlení, včetně maringotek v sadech, tiny domků ve výběhu s kozami a domácími vejci v ceně.
Atraktivita pro cyklistiku
Z cyklistického úhlu pohledu je oblast rájem pro téměř všechny disciplíny. Na jaře vás navíc překvapí rozkvetlou květenou a všudypřítomnou zelení. Provoz i turismus je v březnu/dubnu minimální.
Gravel – kompromis, který se vyplatí.
V blízkém i vzdáleném okolí naleznete neskutečné množství šotolinových cest i cestiček, hezkých i rozbitých asfaltek. Za mě značka ideál, pro ty, jenž chtějí mít dveře otevřené do všech směrů a mají rádi občasný průzkum neznáma. Gravel byla moje jasná volba, které rozhodně nelituji.
Silnička – spokojený žiletkář.
Je patrná investice do infrastruktury a na mnoha místech vás překvapí zánovní asfalt. Pokud jedete po hlavnější silnici, její krajnice je velkolepě široká. Podmínky pro silničáře jsou velmi dobré.
MTB: traily na každém kroku.
Po pár kilometrech od civilizace najedete do trailů, kozích stezek, turistických cestiček. Výjezd občas zapálí lýtka, za to sjezdy mile překvapí. V kombinaci se šotolinami se ani po 2 týdnech nudit nebudete.
Enduro: místo dění prvního EWS v historii.
Trailové centrum Punta Ala je doslova nadupáno traily různé obtížnosti (https://visitpuntaala.bike/en/our-trails/). Vesměs kolem každého kopce naleznete velké množství značených i neznačených trailů. Dalším blízkým trailovým rájem je okolí města Massa Marittima (http://www.thetrailbrothers.com/en/).
Gravel ježdění v rytmu kochání, makačky i opalování
Den 1.
Po úspěšném naložení 42 kol a pasažérů (7 žen na 35 můžu :D) vyrážíme z deštivé Olomouce přes Vídeň s cílem italského městečka Follonica. Cesta trvá přibližně 16 hodin i se zastávkami. Jedeme přes noc, téměř bez provozu a hladce. Autem by cesta byla samozřejmě rychlejší, avšak bezstarostný noční teleport přináší své výhody. Před polednem se ubytujeme v apartmánovém komplexu Cassa di Maremma Tuscany, s vybavenou kuchyní, terasou i veškerým zázemím. Den je sluncem zalitý, byla by škoda ho nevyužít. Rozmotat a roztočit nohy po cestě v autobuse je více než vhodné.
Pobřežní etapa směr Punta Ala
Délka: 60 km
Převýšení: 539 m
Doba jízdy: cca 3 hodiny
Terén: asfalt: 50 %, šotolina: 40 %, trail: 10 %
Moji skupinku tvoří tři ženy na gravelech a jeden muž na celoodpruženém mtb, tím se naše výkonnost relativně slaďuje. Ondra si párkrát odskočí na traily a využije potenciál místa i najíždění kilometrů v naší společnosti. Kámen úspěchu skupinky je každopádně dobrá nálada na stejné vlně, specifický smysl pro humor, chuť objevovat a ochutnávat, udělat si to hezké i se trochu se zadřít (my hobíci si to můžeme dovolit).
Na rozjetí jsme se toho nebáli, místo poklidného roztočení nohou jsme rovnou najeli do terénu a zdolali jeden větší kopec po cestě domů. Odměnou byly nádherné výhledy na Elbu, nikde nikdo a příjezd se západem slunce.
Den 2.
Královská etapa kolem geotermálních elektráren přes historické vesničky
Délka: 114 km
Převýšení: 1719 m
Doba jízdy: 5:30
Terén: asfalt 70 %, šotolina: 30 %
Na druhý den hlásili perfektní počasí, a tak jsme plni odhodlání rozhodli pro královskou etapu. Zahrádkami a extra vedlejšími silničkami (s brodem říčky) jsme se dostali k prvnímu stoupání, které nás provedlo překrásnými historickými vesničkami Suvereto, Sassetta, Monteverdi Marittimo a Serrazzano, všechny rozhodně stojí za zastávku. Dále projíždíme kolem všudypřítomných komínů geotermálních elektráren až vesnice Castelnuovo di Val di Cecina, kde dáváme pauzu na svačinu a kafíčko v místním baru. Nacukrujeme se colou, kroasánky a espressem.
Pokračujeme až do vesnice Monterotondo Marittimo, kde na 85.km najíždíme poprvé v rámci etapy do terénu. Dalších 25 km se naše průměrná rychlost razantně snižuje, terén nás rychleji nepustí. Dlouhý sjezd po šotolině následuje brod řeky a slušné brdky na hranici vyjetí.
My se však nedáme a vše poctivě vydupeme. Jsme obklopeni piniovými lesy, přes 2 hodiny nepotkáváme ani živáčka. Po závěrečném prudkém brdku sjíždíme perfektní šotolinou až téměř domů. Vyjet brzy se vyplatilo, i tak dojíždíme po 18. hodině. Kdo se nenamazal opalovákem, maže se večer jogurtem po spálených končetinách.
Den 3.
Přes dva kopce terénem do Campiglia Marittima a po pobřeží domů s větrem v zádech
Délka: 73 km
Převýšení: 692 m
Doba jízdy: 4 h
Terén: asfalt 60 %, šotolina: 20 %, terén: 20 %
Ani třetí den nás nečeká odpočinek, nýbrž slušné dva kopce relativně drsným terénem. Tentokrát jedeme samy dámy, tak doufáme, že se vyhneme defektům. Trocha průzkumu nikdy neuškodí, terénní úseky prověřily naše schopnosti práce s těžištěm, nadhazování kol a balancování po kamení.
První kopec jsme bravurně zvládly, následoval sjezdík po šotolině a následně klidná asfaltka. Brodem říčky se dostáváme do úseku po rovině proti solidnímu protivětru. Projíždíme zahrádkami bez aut a na 30.km začíná náš druhý, poslední kopec. Ten nám málem urve nohy.
Jsme holky šikovné, se zatnutými zuby ho postupně zdoláme. Odměnou nám byl velkolepý výhled a cesta měnící se v příjemnou šotolinu, až do historické vesnice Campiglia Marritima. Projedeme centrum a stavíme v místím baru na snack a kávu. Vesnička je rozkošná, jen přes siestu je vše zavřené.
Následuje sjezd rozbitou asfaltkou a jízda po rovině s větrem o závod po místní cyklotrase až do města Follonica. Pobřeží je krásné, pláže čisté. Na koupání to úplně není, vyhrává tedy další zastávka na kávu (čti aperol). Tam se klasicky rozsedíme a domů dojedeme téměř se západem slunce.
Den 4.
Po liduprázdných silničkách přes Tatti a Massa Marittima
Délka: 71 km
Převýšení: 1037 m
Doba jízdy: 3:30 h
Terén: asfalt 90 %, šotolina: 10 %
Původně bylo čtvrtý den na plánu volno, avšak předpověď počasí změnila naše uvažování. Naordinujeme si etapu primárně po asfaltu, s jedním zásadním kopcem a několika menšími brdečky. Začátek etapy vede po šotolině, poté přejedeme na klikatící se silničky mezi zahrádkami, následuje pár kilometrů po frekventovanější silnici.
Jakmile najedeme do stoupání směrem do vesničky Tatti, provoz je téměř nulový. Jezdí se zde i rallye, kolem cesty jsou pneumatiky vytyčeny pro závod. Do vesničky dojíždíme po poledni, vše kromě jedné restaurace je zavřené. Místo nás velice mile překvapí spoustou čerstvých dobrot, od Tiramisu po bagely.
Po pauze pokračujeme ve stoupání kolem vesnice Prata, za níž začíná krásný sjezd. Poté se napojíme na hlavní silnici, která je prostorná s krajnicí velikosti další cesty. Za chvíli odbočíme na Massa Marittima, která nás uchvátí všudypřítomnou historií.
Centrum je překrásné, výhled na katedrálu dechberoucí. Nedat si kafe a cake by byl hřích. Čas letí, a tak vyrážíme do poslední části etapy, kde na nás čeká menší zajížďka po extra vedlejší silničce se dvěma kopečky, závěrem pár kilometrů po rovině na šotolině.
A pokračování už zítra…
