POD POKLIČKOU s Terezou Vlk Huříkovou
Náš mini seriál poctivě šlape spolu s cyklistickou sezónou a my se inspirujeme dalšími tvářemi i jejich talíři. Pojďme dnes nahlédnout pod pokličku bývalé profi cyklistce, která se nyní naplno věnuje nejen rodině, ale i svým cyklo-projektům.
Jak stravuje a co nám poradí Terka Vlk Huříková z pozice zkušené závodnice nebo v roli aktivní maminky?
Terko, jaká byla tvoje cesta k profi sportu?
Od mala mě vedli ke sportu rodiče tělocvikáři, věnovala jsem se běžeckému lyžování, kolu více od 12 let, kdy jsem začala jezdit ČP XCO. Pak už to byl rozjetý vlak až do 30 let, kdy jsem ukončila kariéru ze zdravotních důvodů.
Tvůj největší úspěch v cyklistice?
Vítězka svět.poháru do 23 let 2008, mistryně světa juniorky 2004 – časovka, 2005 – MTB XCO, mistryně Evropy Elite maratony MTB 2014, 3. místo mistrovství světa 2014 maraton MTB, tituly MČR v MTB XCO, maratonu, na silnici a časovce, účast na OH 2008.
Přibliž nám svoje cyklo-projekty. Čemu se v současnosti věnuješ?
Pořádám každoročně LADIES BIKE WEEKEND – kemp pro ženy zaměřený na techniku jízdy na horském kole, jsem ambasadorkou silničního amatérského závodu L’Etape CZ by TdF. I zde je můj cíl přivést více žen k našemu krásnému sportu.
Jak kloubíš aktuálně sport a rodinu?
Díky rodině to jde, rodiče mi pomáhají nejvíce, protože jsou čerstvě oba v důchodu a děti je milují. Zároveň si užívám čas s nimi, hrozně to totiž utíká, a tak si mateřskou dovolenou užíváme hodně společně sportovními aktivitami… turistika, běžecké lyžování, inline bruslení, lední bruslení, běh a kolo. Velká čast zatím s vozíkem Thule, kde se děti můžou prospat a odpočinout. Teď už ale starší syn vystrkuje růžky, a tak jezdí na kole sám a já s ním běžím nebo jedu na inlinech s malou ve vozíku. Mají 2 a 4 roky, tak mi zbývá ještě rok naplněného života s nimi, pak návrat do práce a do systému.
Jaké jsou tvoje sportovní cíle do budoucna?
Udržet se stále fit, abych se cítila dobře. Kolo taky člověka baví víc, když je v kondici.
Jaké jsou tvoje další zájmy ve volném čase?
Primárně rodina. S dětma je teď sranda, jsou hrozně šikovné a vnímavé. Člověka nutí dívat se na svět jejich očima a vymýšlet program tak, aby je bavil.
Jak vypadá Terky běžný talíř? Co piješ a čemu se vyhýbáš?
Jako většina cyklistů miluju kvalitní espresso, ráno piju bylinkový nebo ovocný čaj, večer víno. V létě bílý Tramín, v zimě pijeme červené Shiraz. I když po zhlédnutí Zápisníku Alkoholičky mě celkem přešla chuť…
Někdy si dáme ráno banánový koktail, nebo kakao. Kdo má děti, ví, že s dětmi nelze být vybíravý, pokud nemáte rádi vyhazování potravin. Dojím a dopiju tedy, co po nich zbyde a z toho jsem kolikrát živa. V zimě piju svařák. Vyhýbám se leda tvrdému alkoholu.
Jaké máš oblíbené snídaně, obědy, svačiny, večeře vs. neoblíbené potraviny či jídla?
Platí bod předchozí, co zbyde po dětech, miluju ale třeba celozrnný toast s avokádem, sýrem a šunkou, na to ztracené vejce. K večeři si ho dávám ještě s mrkví nebo salátem. Večeře jsou hodně o salátech a třeba grilovaném sýru, klobáskách nebo pečivu. Snídám jogurt s pečivem, nebo musli s mlékem a banánem, kávu a čaj. Oběd je někdy s dětmi teplý, jindy jen o svačinkách na cestě. V létě odpoledne nepohrdnu točenou zmrzlinou a kávou. Sladké k odpolední patří a jsem ráda, že teď s aktivním životem s dětmi si to můžu dovolit.
Čím konkrétně podporuješ imunitu, zejména v zimě?
Dávám si Echinaceu, protože malý tahá ze školky pořád nějaké muribundy. Vitamín C spíš nárazově. Jinak jsem začala užívat kolagen určený k lepší regeneraci. Vyhovuje mi česká značka Dr. Bujon a cítím se svěžejší. Jinak jsem se taky naučila”nastará kolena pít ionťáky”, a tak si na švih dávám Isostar, který má hrozně jemnou chuť a nezahleňuje mě. Občas si na kole dám tyčinku, jinak sportovní výživu řeším jen při intenzivním tréninku třeba s klukama nebo při závodech
Řešila jsi někdy během své sportovní kariéry jídelníček s výživovým poradcem?
Ano, s Petrem Havlíčkem. Upravila Jsem si ho ale podle sebe a zaměřovala se přitom na hubnutí před sezónou. Jinak jsem vždy jedla díky sportu hodně a velmi kvalitně. Rýže, pohanka byly nejčastějšími přílohami, krůtí maso a losos byl nejoblíbenější zdroj bílkovin, a velké porce zeleniny. Každé ráno jsem musela mít k snídani banán, před závody jsem jedla vždy lososa s rýži, a ujížděla jsem na superpotravinách a nahrazovala jsem mléko mandlovým.
Jaké rozdíly vidíš a pociťuješ v jídelníčku profi cyklistky a „normální“ (nezávodní) cyklistky?
Teď už nakupuju uvážlivě, spokojím se více s regionálními potravinami, vařím hodně těstoviny, které má ráda celá rodina. Hledím hlavně na to, aby to jedly děti, takže mě občas neminou bramboráky nebo nějaké omáčky. Sáhnu občas po nakládané krkovici nebo udělám sekanou. To jsem dřív nejedla. Někdy plnohodnotné jídlo vynechám a dám si, co je po ruce, jen abych zahnala rychle hlad. To dřív bylo jídlo obřad.
Co bys nyní řekla svému dřívějšímu já, aby v jídelníčku profi cyklistky dělalo/nedělalo a co bys poradila současným závodnicím?
Měla jsem někdy hrozný stres z intenzit a obrana byla přejídání, abych neměla hlad a nechyběla mi energie. Blbost, kterou se tělo a mysl bránili, dříve jsem totiž trénovala zásadně bez průběžného doplňování energie během výkonu, a tak jsem kolikrát ztrácela obraz, rozklepala se a svaly mě bolely dvojnásob bez živin. Poradila bych si tedy umírněně snídat, raději co nejdříve vyrazit, ať je těžká práce brzy za mnou a mám splněno. V závodech si více věřit a soustředit se na najíždění trati a pohodu před závodem více než zbytečnému zatěžování organismu jídlem.
Jak nyní vypadá tvůj „tréninkový“ rok, případně aktuální tréninkový týden?
Role mámy znamená, že nic, kromě výchovy dětí nemá řád. Sportuji tedy, kdykoliv najdu příležitost. Někdy je to 4x týdně, jindy jen jednou. Sport ale k životu potřebuji, jakmile nejdu týden na kolo, jsem nervózní, bez nálady. Stačí mi dvě hodiny s vozíkem a jsem spoko. Nebo prostě nazuju boty a běžím se synem, to mi stačí. Prostě potřebuju cítit krůpěje potu ke štěstí. Je důležité na sebe v tomhle ohledu nezapomínat, protože šťastný rodič znamená šťastné dítě. Navíc mi děti v tom hrozně fandí, a to ať už sportuju s nimi nebo sama. Mají ve mě vzor, jak se dá sport začlenit do života a jak je skvělou součástí všedních dní, stejně jako jsem to viděla já u svých rodičů.
Co konkrétně jíš v tréninkový den na kole?
Trochu jsem se do toho už pustila. Beru si vždy na delší akce než 2h tyčinku, mám ráda ze sušeného ovoce a vloček, něco chutného a sytého typu flapjack. Jezdím nejraději na vodu, ale pak jsem zjistila, že zapomínám pít, tak si dělám radši lehký ionťák Isostar, který hlavně v létě v horkých dnech skvěle doplní ztracené minerály. Já totiž horko nerada, vždy jsem trpěla na přehřátí a nedostatek minerálů. Po výkonu s klukama výjimečně pivo 😀 ale nejradši kolagendrink.
Už ta regenerace není, co byla, a tohle navíc pomůže i mé pleti. Snad nebudu stárnout tedy tak rychle :-D. Po intenzivních záležitostech sáhnu i po regeneračním nápoji s aminokyselinami BCAA. V závodě pak jím gely, ale nemůžu jich sníst více jak 3, protože mám pak křeče do břicha, nebo mě to projímá. Proto při delších závodech zahajuji předzávodním jídlem, takový Pre-race food od Enervitu a pak tyčinkou, která se nemusí moc kousat. Jde spíš o hmotu, je třeba vyzkoušet. Dříve jsem závodila na gely a na vařené brambory ve slupce se solí. Na toto jídlo jsem vyhrála MČR v maratonu na Sudetech nebo 3. místo na MS v JAR.
Co většinou jíš v den D, tedy v den závodu na kole a jak jsi to měla třeba dřív, když jsi závodila v profi pelotonu?
Ovesná kaše s alternativou mléka a banánem je za mě ideál, tak 3-4h před startem. Pak jsem to už psala. V závodě jím po 40 minutách každých 30-40minut.
Terky oblíbené recepty
Tak toast s avokádem jsem popsala výše. A dále milujeme…
Řepné placičky – nahrubo nastrouhané 3 hlavy řepy, 100g pražených solených semínek slunečnice, 1-2 hrsti mouky hladké špaldové, nastrouhaný balkanský sýr, smíchat a na oleji péct malé placičky. Recept mé švagrové, vynikající instruktorky jógy, Lucie Huříkové.
Sladké skleničky – smíchám mascarpone nebo jen zakysanou smetanu s tvarohem, vanilkovým cukrem, na dno dám rozlámané skořicové sušenky, pak krém a na závěr ovoce jako banán, borůvky, jahody. Nebo se dá v zimě udělat z mraženého, které se s cukrem nechá zredukovat na plotně, když začíná houstnout, tak je to ideální konzistence do skleniček. Použijte pak ale zavařovačky, pak je to praktické i jako svačina do práce. Dá se to různě obměňovat a je to hned.
Blesková zpověď:
• Když vařím, tak nejraději… rychlovky, při životě na Valašsku jsem si oblíbila pohanku, kterou si udělám jako rizoto s dušenou zeleninou, Feta sýrem nebo opečeným Haloumi. Když mám chuť na maso, tak na kostky krůtí s kořením jako Šašlik nebo Indiské kari, kousek másla na spojení, zjemnění a je to. Nebo děláme Pizzoccheri – valtellineszké tradiční jídlo z celozrnných těstovin, brambor, sýrů a kapusty – bezmasé jídlo z jednoho hrnce zjemněné máslem. Jinak miluju tlakáč, protože ten mi dovolí udělat skvělý vývar drůbeží nebo hovězí s drožďovými knedlíčky, zeleninou a nudlemi skoro bez práce. V létě pak nejraději grilujeme, a to na elektrickém domácím grilu nebo na ohni. Buřty nemam ráda, ale bavorské klobásky nebo sýry a hromadu salátu. Používám na zálivku českokrumlovský karamel, oliváč, balsamico, sůl, pepř a někdy lžíci hořčice, a to je z toho pak luxusní chutí nabitý salátek.
• Když peču, tak nejraději… štrůdl, to je rychlovka, těsto připravené máslové z Lidlu, na to plnotučný tvaroh s vanilkovým cukrem, jablka se skořicí, třtinovým cukrem a rozinkami. Dám dvě vrstvy, pokapu citronem a už to šupu do trouby. Jak rychle je to upečené, tak rychle se to sní.
• Když jdu do restaurace či bistra, tak si většinou dávám… pořádný steak s pepřovou omáčkou nebo jiné poctivé maso nebo rybu.
• Jednou bych si přála ochutnat… jídlo od pánů kuchařů z Masterchefa, jsme toho pořadu fanoušci a vždycky si říkáme, jaké to asi je, když to tak dobře vypadá.
• V pekárně si nejčastěji kupuji… poctivý chleba s křupavou kůrkou a měkkým vnitřkem, co dlouho vydrží. Na rozpečené pečivo z řetězců mě neužije. Taky mám oblíbené celozrnné kusové housky. Mám ráda celozrnné pečivo, ale ani křupavou bílou bagetou občas nepohrdnu.
• V kavárně/cukrárně nejčastěji piju… to nejmenší a nejčernější espresso, jaké ta kavárna umí. 😀
• Když mě čeká dlouhý vytrvalostní trénink na kole, beru si s sebou… pumpičku, lepení, imbusy, náhr.duši, montpáky, když jedu na silnici, pití, peníze, tyčinku, mobil a vestičku nebo pláštěnku.
• Když mě čeká krátký rychlostní trénink na kole, beru si s sebou… telefon, bidon s ionťákem, bidon s věcmi na opravu defektu a vestičku.
• Když chytnu na kole hlaďáka, kapsy jsou už prázdné a domů daleko, koupím si… zastavím si v kavárně na kafe a třeba mrkváč nebo si dám točenou zmrzlinu u cesty. Benzínka s nanuky a vodou to jistí.
• Na závodech mám vždy v kapse nebo na bufetu připravený… gel tekutější konzistence a jemné chuti nebo ionťák jako umí Isostar.
• Můj první regenerační snack/pokrm po dojetí do cíle je… cokoliv, kromě klobásy, langoše nebo párku v rohlíku.
