V Davosu se strachem i odhodláním…

Už několikrát jsme Vám psaly o dámských kempech, kde se můžete přiučit bikovému umění. Jsme rádi, když nám přijdou pozvánky, co se kde děje a my předáme dál. A ještě lepší je, když někdo napíše, jak si takový kemp užil. Vždyť to může být inspirace pro další…

Ještě jsem nestačila vstřebat všechny zážitky a modřiny z Davosu a už se pomalu balím na další bike kemp do Livigna. Mám určité pochybnosti, ale přesto jedu. Jaké pochybnosti? Na to přijde čas…

 

Davos byl druhý bike kemp se Summit Leader, kterého jsem se zúčastnila, a který pro dámy Summit Leader organizoval. Poprvé to bylo v Lužických horách, kdy jsem ještě netušila, co takový bike kemp vůbec obnáší. Když pominu všechen ten servis od zdravého a chutného stravování, ukázek, jak se starat o kolo, tak to nejdůležitější co mi kemp dal, byla úplně nová zkušenost s jízdou na kole.

 

Znám spousty lidí, kteří na kole jezdí a myslí se, že k tomu nepotřebují nic vysvětlovat. Stejně jako já si to myslela o sobě. Ale omyl! Kluci mi ukázali, že je možné zdolat v sedle i terén, před kterým většina z nás kolo opouští. A to nemluvím jen o jízdě z kopce. Poznáváte se? Já ano :-D.

Baví mě to, i když to občas zabolí a to je ta pochybnost, o které jsem se zmínila hned v prvním odstavci. Právě pády jsou asi ten největší strašák, ze kterého mají holky respekt. No jo, i já jsem ten typ, co se dokáže rozklepat, nebo naše oblíbené ”rozšejkovat”. Proto každý den, každý výlet je neustále se opakující se výzva, ve které nejde, nebo by nemělo jít o to, někam se po něčem v křeči přesunout, ale naučit se vypnout a jízdu si užívat. A tohle je to, v čem je Honzík Navrátil se svými kempy výjimečný.

 

Summit Leader pro mě není cestovka, co Vám zprostředkuje ubytování v atraktivní destinaci, vyveze na kopec a teď se s tím poper. Ne! Summit Leader není nic jiného než jinak řečeno Honza Navrátil. Pokud by na tričku nosil ,,Já jsem Summit leader,, tak vůbec nelže. Kdo ho poznal, určitě se mnou bude souhlasit. Jeho způsob je originální, ochota nevyčerpatelná, a chuť dělat věci jinak silnější, než si možná on sám uvědomuje :-).

Holky se rády nechají vést, motivovat, poradit si. Mají rády ten individuální přístup. To, když se na ně někdo usměje a dokáže pochválit i ve chvíli, kdy se zrovna nedaří. A právě tohle je tím, v čem pro mě mají kempy s Honzou přidanou hodnotu. Ten vás nikde nenechá se s něčím prát, vždycky bude nablízku.

 

Nejsem člověk, co potřebuje vodit za ručičku. Ale když dělám věci daleko za hranicemi svých schopností, tak i takový letmý úsměv, bez komentáře, s výrazem pochopení, který nám kluci poskytli, je něčím, co zahřeje u srdíčka a dá stonásobně zpět energii a odhodlání zkusit to znovu. A znovu. Kluci by nás nikdy nenechali jet terén, na který se ještě necítíme. Jsou velmi tolerantní k našim strachům, ale zároveň odhodlaní nám je pomoct překonat a ještě více odhodlaní nás naučit, že to zvládneme. A nakonec se tomu všemu ještě zasmějeme :-D.

unnamed (1)

Takže co dodat, snad jen pro pousmání takové Zlatky “fópá” po návratu z Davosu do práce. Lítám kolem příprav na prezentaci s pocitem, že na nic nemám čas. Když v tom zaslechnu kolegu, jak se baví s druhým o tom, že si udělají kávu. Aniž bych si uvědomila svoji reakci, křičím “Jé, Zlatuška by si taky dala!” 😀 A vzápětí zjišťuji, že pohled kolegů ve smyslu “Tak si ji udělej”, je jasný návrat do reality 😀 Tohle by se mi v Davosu a nejen tam nestalo. Tak se mi vnuknul úsměv do tváře a na mysl blažený pocit, jak krásně mi na akcích organizovaných Honzou je.

 

Zlatka – hrdý a spokojený zákazník 😉

unnamed (5)

 

Honzův dovětek:

Zlatka je opravdu věrný zákazník a za tu dobu, co se známe, už jsme si mezi sebou vytvořili krásný přátelský vztah. Vtípky lítají na všechny strany a stačí se podívat a oba víme 🙂 Přesto, když mi řádky textu, který jste právě dočetli, přistály v mailové schránce, ohromně mě to zahřálo u srdce. Zlatka to všechno popsala spontánně, ze svého pohledu a vůbec mě nenapadlo, že to vidí právě takhle. Je to pro mě obrovská pocta. Děkuji.

Další pohodové dámské akce najdete na webu www.summit-leader.cz.

Autor: Zlatka, Kája P.
Foto: Summit Leader

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková