"Medaile byla blízko", říká Jarmila Machačová.
Jaké záludnosti i taktiku musí zvládnout ten, kdo chce medaili? Přečtěte si krátký rozhovor s pátou ženou dráhového MS, které se uskutečnilo před pár dny v Londýně…
Na nedávno proběhlém mistrovství světa se umístila dvakrát v TOP desítce. V scratchi byla medaile na dosah, nakonec zbylo pro bývalou mistryni světa páté místo. A rozpolcené pocity…
Jarmilo, dva roky nazpět jsi bojovala se zdravotními problémy, které se naštěstí podařilo vyřešit. Byla jsi na letošní světový šampionát už ve formě?
Trénovala jsem od loňského podzimu, příprava proběhla dobře, bez komplikací, už v létě se mi jezdilo líp, než minulé roky. Vyšla i závěrečná příprava s Duklou, těsně před MS, Cítila jsem se dobře i psychicky, což je hodně důležité.
Závodila jsi ve dvou dráhových disciplinách, v scratchi a bodovačce. Právě v té prvně jmenované jsi byla kousek od medaile. V čem je jejich záludnost a náročnost? Co je třeba v závodě udělat pro úspěch?
Scratch je hladký závod na 10km, jede se 40 kol. Většinou je to boj mezi sprinterským a vytrvaleckým typem závodnic, jedny chtějí hromadný spurt a ty druhé se pokusit o únik, aby získaly okruh náskoku. Já spurt špatný nemám, ale na ty nejrychlejší to nestačí, takže mně vyhovuje, když se jede rychlý a náročný závod a až potom dojde ke spurtu, když už je každý unavený. Což se letos stalo, závodilo se od začátku do konce.
A kde se tedy stala chybka?
K medaili jsem měla blízko, ale někdy je potřeba i trochu štěstí. Myslím, že jsem nastoupila ve správný okamžik, ale vjela mi tam jedna ruská závodnice a já musela trochu zabrzdit. Pak přese mě šly soupeřky, takže jsem jen bojovala, aby mě nepředjely další, Ale páté místo beru, po tom jak se mi teď na posledních dvou šampionátech nedařilo, byl tohle povzbudivý výsledek.
Další byla bodovačka, Tvoje parádní disciplina, v které jsi získala před 3 lety světový titul. Jak to probíhalo tentokrát?
Bodovačka je závod na 100kol a je celkem 10 spurtů, kde první čtyři závodnice berou body (5,3,2 a1 bod, pozn.red). Závod je delší a díky bodovacím spurtům o hodně náročnější. Někdo se soustředí na jednotlivé spurty a někdo se snaží ujet, získat okruh navíc, který se hodnotí 20 body. Letos se nikomu ujet nepodařilo a bojovalo se jen ve spurtech, i když v průběhu bylo několik pokusů o úniky, ale ty byly vždy zlikvidovány. Mě se podařilo vyhrát jen jedno bodování v začátku závodu a potom jsem se trochu trápila a další body se mi již bohužel nepodařilo získat.
Došly ti síly?
Měla jsem trochu zdravotní indispozici, bolelo mě břicho. Ke konci už to bylo trochu utrápené. V obou závodech je třeba znát své soupeře a umět vyhodnotit situaci, kdy jít nebo nejít do úniku a někdy, když se právě nedaří, zůstat trpělivý. Což není zrovna moje silná stránka. Většinou moc chci závodit a díky tomu pak udělám hodně taktických chyb a sjíždím každý únik a vyčerpám hodně sil, které mi pak chybí k případnému útoku.
I tak se ale dva výsledky v TOP desítce počítají…
Je pravda, že se to ve mně trochu pere. Jasně, jsem ráda, že jsem výkonnostně zase zpátky, ale medaile byla skutečně hodně blízko. A ta se počítá.
A co tě čeká dál, zapojíš se také opět do závodů na silnici? Je šance se ještě nominovat na OH v Riu?
Bohužel, na olympiádu se ze stíhačů nikdo nenominoval. Mě teď čekají tři týdny odpočinku a novou sezonu zahájím začátkem dubna soustředěním na Mallorce. Letos budeme zase po dlouhé době jako tým Dukla obsazovat 2 etapové závody pro ženy v ČR: Grácii a Tour de Feminin. Na oba se moc těším, hlavně TdF je moje srdeční záležitost. Čekají nás taky mistráky v Kyjově a spousta dalších závodů na silnici i na dráze. Nudit se nebudu.
Tak hodně štěstí!
Autor: Kája P.
Foto:Natálie Šrůtková
