MINI Countryman snese dvě kola i rallye jízdu
Když nám do redakce přišla zpráva „ za týden budete testovat Mini Countryman ” , nevzbudilo to ve mně žádné velké emoce. Když mi po týdnu pípla SMS“ máte ho tady“, tak jsem v klidu dopsala článek a teprve potom se šla podívat, co že to budeme v příštím týdnu zkoušet.
Na parkovišti stál nablýskaný, bílo černý, do široka rozkročený Venkovan. Wow efekt se dostavil okamžitě. Podle mne jeden z hlavních důvodů, proč se jich za první čtyři roky prodalo přes 350 tisíc. Tenhle Venkovan vypadá fakt skvěle. A navíc je pěkně urostlý, tak akorát. Žádný prcek ani obří mastodont. O 10 cm přerostl čtyř metrovou délku a na výšku má skoro 156cm. To je o dost víc než normální Mini, takže na parkovišti působí hodně suverénním dojmem. Kombinace bílé barvy a černých prvků je elegantní a nikdy nezklame.
Sedám si dovnitř, dveře se s tlumeným bouchnutím zavřou a …..Mini styl jak se patří. Obří rychloměr uprostřed přístrojovky obepíná velký display, kde vidíte vše od rádia až po nastavení telefonu či údajů o vozidle. Přede mnou je jen perfektní volant a ovládáním všeho možného a otáčkoměr. Naštěstí také malý ( cca 2x2cm) display kde se zobrazuje aktuální rychlost, protože na tom velkém zejména my malé ženy máme docela problém ukazatel rychlosti najít. Spárování telefonu přes BT je jednoduché stejně jako ovládání dalších prvků. Vše se dělá třemi otočnými tlačítky, které jsou před řadicí pákou pěkně v dosahu pravé ruky řidičky. Seřízení sedadla i volantu na mých 162cm je bez problémů. Můžeme vyrazit.
Venkovan se lehce zachvěl, motor naskočil a velmi, velmi tlumeně ševelil. Spojka , jednička a jedem. První rozjezd byl trochu prudký, protože spojka zabírá dost nahoře a má velmi krátký krok. Po pár kilometrech městem si ale zvykám a začínám si vychutnávat lehce bojovný zvuk, který se line z výfuku. Jízda ztichlou ulicí nebo po parkovišti upoutává pozornost . Kombinace designu a zvuku je působivá. Motor je benzínová 1,6 od BMW tak jsem se těšila až na to poprvé šlápnu. Ta chvíle přišla při zařazování do pruhu na Jižní spojce. Dávám plný plyn a …. Venkovan začal zrychlovat, ale nic převratného se nedělo. Využívám BT handsfree, mimochodem má perfektní zvuk stejně jako audio, a volám našemu technikovi. Ten mi dává vysvětlení. Motor je atmosférická ( tedy nemá Turbo) šestnáctistovka s výkonem 122k, což při 1370kg pohotovostní hmotnosti ( to znamená připraven k jízdě) není nic co by zaručovalo velkou dynamiku, navíc ty koníky ze sebe motor vydá až v 6000 otáčkách. Navíc je to čtyřkolka, a ta vždy přidá na váze a ubere na dynamice. Pokud chci jet svižně mám zapomeut na zátah ve 2000 a přeřazení ve 3500 jako mají moderní turbomotory. Tady je třeba točit motor co to jde. Mám prý zkusit přepnout na režim SPORT. Přepínač je v řadě dalších 4 pod ovládáním klimatizace. Po přepnutí trochu ztuhne řízení, motor začne o trochu víc bručet a trochu se přiostří reakce na přidání, ale vše opravdu jen trochu. Dobrá – závodění na výkon se nekoná. Ovšem to neznamená, že si takového Venkovana nemůžete pořídit. Pokud si vyberete verzi s červeným S na přední masce, tak k téhle 1,6 přidají Turbo, tím výkon poskočí na 190k a to už bude jiný tanec . A pokud to máte rády horké je tu verze JCW s 218k , upraveným podvozkem a dalšími vychytávkami, s kterými se bez rozpočtu na pokuty těžko obejdete.
Ovšem já mám k dispozici základní motorizaci, takže se uklidňuji a vím, že královnou rozjezdů se tentokrát nestanu. Když však odbočuji u Chodova z dálnice, Venkovan projede zatáčkou s totální samozřejmostí. Něco je jinak ! Další zatáčka a další. Mám to ! Zdá se, že jsem objevila po designu další důvod, proč je značka Mini tak úspěšná. Způsob jakým se auto přímo vrhne do zatáčky a s jakou suverenitou ji projede, Vás nepřestane nikdy bavit. Tím jsem si jistá ! Tužší řízení dává dobrou odezvu do rukou, takže vím co se s autem děje. Kola v rozích karoserie dávají motokárový pocit. Navíc z auta dobře vidíte. Čtyřkolka nenechá proklouznout vnitřní kola v zatáčce, takže žádný z nepočetného stáda koníků pod kapotou nepřijde nazmar, a když to z rychlostí přeženete, tak zasáhne výborně nastavená stabilizace a dostane auto do požadovaného směru. Tedy, ne že by vyřešila každou situaci, ale dostat na suchu Venkovana ze silnice do příkopu vyžaduje jízdu s dost potemnělou myslí. Způsob jízdy, ke kterému Countryman vybízí také vede k poněkud vyšší spotřebě. Na konci testu to byl průměr 8,7 litru na sto. Ovšem byl to test, nijak jsme ho nešetřili a je nutné vzít v úvahu také ne zcela zajetý motor ( pouze 5 tis km)a permanentní čtyřkolku. Při běžném provozu se pod 8 jistě dostanete bez problémů.
Tak jsme se seznámili a jedeme na výlet. Pochopitelně s kolem. Countryman byl vybaven střešními lyžinami, takže umístění kol na střechu by při zakoupení potřebných komponentů nebyl problém, ale dávat kolo na střechu je zejména pro nás menší dost náročné a navíc ty nalepené mouchy 🙂
Venkovan má kufr o objemu 350l což není málo, ale je dost úzký, takže kolo se do něj skládá velmi obtížně. Lepší je využít praktické vychytávky – posuvné zadní lavice. Sklopit opěradla, posunout sedačky dopředu, vyndat přední kolo a Countyman spolkne Váš bike jako malinu.
Vejdou se tam i dva na sebe, jen je nezapomeňte proložit proti odření. Pokud by jste však chtěli třeba na delší výlet nebo dovolenou a potřebovali zabalit více věcí. Je lepší vyndat obě kola , rámy umístit na sklopené zadní sedačky , proložit, kola umístit na ně a zůstane Vám v podstatě volný celý zavazadlový prostor pro tašky a další náklad. Tento způsob je nejšetrnější jak ke kolu tak k interiéru auta. Zejména když použijete přepravní vak, tak si můžete být jisti, že ani jeden z Vašich miláčků nedozná újmy.
Takže když to shrnu. V případě Mini Countryman není přeprava kol uvnitř žádný velký problém, ale bez částečné demontáže se neobejdete. Vůz se fantasticky řídí, ale v základní verzi Cooper má slabší motor, který neodpovídá celkovému, velmi povedenému, vzhledu auta. Na dálnici byl Venkovan hlučnější než bych čekala a kvůli nízké spotřebě si ho také nepořizujte, ale za to, jak se s ním dají řezat zatáčky na okreskách mu všechno odpustíte. Mě by se líbila verze Cooper S, která je sice o 110 tisíc dražší, ale zábavy s ní bude o dost více. Ceny se pohybují od 595 tis za základní Cooper pohonem předních kol až do 938 tis za našláplý model JWC 4 All. Naše verze byla hodně vymazlená čtyřkolka za 794 tis z čehož bylo 157 tis za příplatkovou výbavu, díky níž mělo tohle největší Mini vše na co si vzpomenete. Zbývá jen otázka, jaké kolo si k Mini Countryman pořídit ? Podle mne by nějaký pěkný karbonový full byl tak akorát. A jak to vidíte Vy ?
Autor: Kája P.
Foto: Petr Polívka
