ROZHOVOR: Katka Nash: „Život se mi nezměnil a jsem za to ráda.”

Naše povídání proběhlo krátce po příletu Kateřiny Nash do Čech, tou dobou jsme netušily, jak velkou radost nám udělá o pár dní později  svým vítězstvím ve SP. Od její poslední návštěvy utekl téměř půlrok a mezitím se toho ve sportovním životě Katky odehrálo docela dost, především nezapomenutelné vystoupení v Riu. A tak náš rozhovor nemohl začít jinak, než ohlédnutím za touto mimořádnou sportovní událostí.
mm

Katko, jak moc se ti změnil život po skvělém výsledku na OH?

Páté místo je výborný výsledek, ale mně se život nijak nezměnil. Vše je stejné a jsem za to ráda. Bylo pár rozhovorů, to ano, ale jede se dál. Vlastně v něčem mi to pomohlo, ale spíš než to páté místo, to byla moje cílová roznožka. Měla jsem před časem zánět v zubu a lékař, co mě ošetřoval, se vyptával, co dělám a tak. Došlo i na olympijské hry a on si vzpomněl: „No vás si pamatuji, jela jste do cíle s nohama nad řidítky“. V tomhle směru jsou olympijské hry mimořádné, fanoušci sledují i mnoho jiných sportů.

A pro tebe osobně, s odstupem času,  je to jaký pocit?

Pro mě bylo nejdůležitější, že jsem si sama sobě něco dokázala, v mojí dlouhé kariéře to byl výkon, který mě potěšil.  Protože asi jako každý sportovec, i já jsem začala po tom závodě analyzovat, kde co by se dalo změnit, medaile nebyla daleko. Ale nakonec si vždy připomenu ten pocit projetím cíle, kdy byl člověk šťastnej a spokojenej s tím, co tam prostě zajel.  Byla jsem skvěle připravená, zdravá a zajela jsem dobře a toho si budu vždycky hodně vážit.

Mělo to vliv i na tvou další smlouvu v týmu Luna Pro?

No na jednu stranu ano, na druhou stranu ne.  Samozřejmě si v týmu výsledku váží, oslavili jsme to, ale my jsme hodnocené dlouhodobě.  Já teď podepsala smlouvu už na 16. sezónu.  I to je důkaz, že si mě tým váží, je to dlouhodobá věc, nikoliv jen o jednom výsledku.  Kontrakt mám na další rok, podmínky skvělé a jsem ráda, že spolupráce vyhovuje oběma stranám.

Pojďme ale k současným plánům, přijela jsi na krátký čas do Čech, jak vypadá tvůj program?

Oproti loňsku, kdy jsem vánoční čas trávila v poklidu a bez kola, je to letos hodně o závodech. Pár dní doma s rodinou, pak belgické turné, včetně svěťáku v Namuru, kde se budu snažit o pódium (výsledek už známe, pozn. red.), návrat do Prahy dvacátého čtvrtého ráno, takže do Prachatic dorazím skoro až na štědrovečerní večeři, 25. prosince se vracím zpět do Belgie, kde mě čeká ještě další světový pohár.

Uvidí tě fanoušci závodit na republikovém šampionátu, který se jede 7. ledna v Hlinsku?

Bohužel ne, už 27. prosince se vracím zpět do států. Chci se dobře připravit na mistrovství světa, což je skoro měsíc a půl, takže se vracím a pak přiletím až na konci ledna.  Mám tam lepší podmínky na přípravu, veškeré vybavení, takže to tak bude lepší.

Ještě jedna milá povinnost tu na tebe čekala, byla jsi jmenovaná čestnou občankou Prachatic, v historii města jako jediná žena…

Pozvání jsem dostala před dvěma měsíci.  Moc si toho vážím, je to úplně jiné ocenění toho, co dělám a co jsem dokázala, opravdu pocta od lidí, kteří mě sledují.  Setkání s rodinou a známými, kteří mi třeba přijedou povzbudit na závody, kdy já na ně nemám čas, teď si to konečně v klidu společně užijeme.

Nejsou pro tebe takové emotivní okamžiky chvíli, kdy pomyslíš na návrat zpět, do Čech?

Ano, samozřejmě, že to někdy tak cítím, mám tu rodinu, všechny blízké, ale momentálně úplný návrat ne.  Závodím a tak jsou s tím spojeny jiné plány.

Najdeš si v nabitém závodním programu i čas na nějaký nesportovní zážitek?

Před odletem do Čech jsem byla na koncertě, na Dvořákově Symfonii č. 9, sice jí hrála čínská filharmonie, ale i tak to byl zážitek. A samozřejmě štědrovečerní večeře s rodiči, na to se strašně moc těším, užít si chvíle s rodinou, už to je pro mě vzácná chvíle, protože letos to mám hodně rozlítaný.

Tvoje novoroční přání?

Jediné co si přeji je zdraví, nejen pro sebe, ale i pro všechny.

Autor: Kája P.
Foto: archiv DNK, Z. Přibyl

Kája Polívková