Blog DNK: Brdské cyklotoulky
Tip na vaše prázdninové výlety, poznávání zapomenutých a liduprázdných končin, které nejsou na konci světa….
Čas prázdnin a dovolených přináší více času na objevování zajímavých míst. Nenechávejte si je pro sebe, moc rády zveřejníme Váš zážitek, který může posloužit jako inspirace pro výpravu někomu dalšímu.
Dnes tu máme foto report čtenářky Katky z putování po brdských lesích a dobývání zdejších vrcholů…
Tak jsem si tuhle plánovala cyklovýlet z Prahy na Brdy a jen co jsem ho dovymyslela, pinkla mi zpráva od Monči, co dát ještě s Ivanou taky Brdy, ale až od Příbrami. Tam to moc neznám, byla jsem tam jen jednou a už je to déle, tak jsem byla všemi deseti pro.
V předvečer akce mi trasérka Monča poslala návrh trasy, ani jsem ji moc neprohlídla a šoupla do gps, aby bylo čeho se držet. V rámci úsporných opatření jsme dopravu omezily na 2 auta, Monča se pro mne stavila v dohodnutou dobu, naložení mého kola bylo taky hodně rychlé a už jsme frčely. Cesta do Obecnice za Příbramí utekla dost svižně, neb se s tím Monča nepárala a fičela jak drak. Zkrátka nás hnala chuť už být na kole. Ještě že jsem ráno přibalila kus koláče a kafe do termosky, čekání na třetí do party, která jela po vlastní ose tak nebylo dlouhé, ač docela foukalo a teplo taky moc nebylo.Po halasném vítání s Ivanou jsme vyrazily.
Hned na začátek jsme si daly stoupání na Tok (865 m.n.m.) a kochací fotku na vrcholu nám udělal právě kolem projíždějící cyklista, a ani se necukal, že musel zastavit. Pak jsme projely dopadovkami, to je nádhera, samé vřesoviště, jak na Skotské vysočině. Rozhodně se tam musíme zas podívat v době kvetení vřesu.
Další cíl byl vrch Houpák (793 m.n.m.), kde se trochu blblo, fotilo na vršku bunkru (myslela jsem, že mě to tam sfoukne i s kolem), holky zkoušely vyjet na vršek bunkru Jordán a jelo se dál.
Zatím se jelo po docela slušných cestách a občas i po asfaltu, ale na 30 kilákách jsme měly 900 nastoupaných metrů. Za Houpákem Monča vedla trasu neznačenými cestami a začalo to pravé dobrodrůžo. Cesty byly zrubané od lesáků, místy zarostlé a musely se hledat náhradní, alespoň trochu průjezdné varianty. GPS sice zobrazuje kdejakou pěšinu, ale spousta cest v reálu vůbec není.
Úspěšně jsme se lesy probojovaly k zámečku Tři trubky, moc hezké místo v pustině, nedávno bylo zmíněné v pořadu Klenoty naší krajiny – Brdy na ČT 2, dokonce tam byl záběr na místo, kde jsme měly pauzičku na sváču.
Pak už se výškový profil trati značně zklidnil, kolem Padrťských rybníků jsme si užívaly krásnou krajinu a pomalu to začaly točit zpět.
Lehce jsme koketovaly s myšlenkou ještě vyjet na Prahu (862 m.n.m.), ale po zhodnocení stavu našich nohou jsme ji opustily a vzaly to po cyklotrase přes Pilskou nádrž k autům, čímž jsme značně zdvihly průměr. Celkem jsme najely 77 km a získaly 1600 nastoupaných metrů, bylo nádherně, i když docela fučelo, a úžasně jsme si to užily. Díky Monče za skvělou trasu a Ivaně za trpělivost při hledání náhradních variant.
Snad vám tenhle fotoreport bude inspirací na nějaké vaše poznávání krásné brdské krajiny.
Autor: Katka Hládková
