Neponocujte, přijde nemoc i kila navíc.
Proč máme v noci větší hlad a když nespíme, trpí naše imunita?
Také jste měly akční léto? Dlouhé dny nám dovolily stihnut i po práci delší vyjížďku, teplé večery a prázdninová pohoda přímo vybízely k pořádání venkovních grilovaček nebo posezení na zahrádce oblíbené restaurace. Zkrátka v létě je více sportu, zábavy a spánek se trochu šidí. Byl by to hřích strávit ty vlahé večery v peřinách! A když už má léto na kahánku, naskočíme zpátky do pracovního kolotoče, který je umocněn začátkem roku, školními povinnostmi našich ratolestí. Tak „nastavujeme“ den a po večerech doháníme, co je třeba. Spánek se šidí dál.
Jenže tím si na sebe chystáme pastičku. Spánkový deficit se totiž dokáže na těle nepěkně podepsat: obranyschopnost je oslabená, jsme náchylnější k mnoha onemocněním, a paradoxně míváme větší chuť k jídlu,hlavně večer a kila jdou nahoru.
Kdo spí jako by jedl
Okřídlené přísloví, které má hodně pravdivý základ. Pokud si uspořádáte svůj pracovní režim tak, že po desáté večer jste zachumlaná v peřině a čtete svou oblíbenou knihu, než vám padnou víčka, jste zachráněná.
Většinou je to tak, že na vás večer čeká něco z domácích prací, dovařit jídlo na druhý den, příprava svačiny pro školáky, a na závěr ještě vyžehlit manželovi košile do práce. Možná jste ta šťastná, které chodí paní na úklid i žehlení, ale výjimečně (jak často tohle slovo za týden použijete?) si nosíte práci domů a „odpočíváte“ u svého computeru běžně až do půlnoci. Od večeře, kterou tak ráda servírujete včas, aby se nechodilo spát s plným žaludkem, už uteklo pár hodin a znovu se hlásí hlad nebo mlsná. Jídlo si znovu nedáte, to je samozřejmé, ale něco malého ano a k tomu jednu, dvě sklenky vína…ať je ten pracovní večer příjemnější. Hladovět a být dlouho do noci vzhůru nelze, tělo se v noci o svůj příděl hlasitě přihlásí. Kila pak naskakují, přestože toho nesníte o moc víc, než obvykle.
Spi, nebo budeš tlustá
I tohle je pravda pravdoucí. Jsme-li nevyspalí, náš metabolismus je pomalejší a spálí méně kalorií, hladina hormonu odpovědného za pocit hladu stoupá – nevyspalý a unavený člověk toho více sní. Tuto hypotézu potvrzuje např. populační studie z University of Bristol provedená na tisíci dobrovolníků, kdy bylo zjištěno, že hormonální změny způsobené nedostatkem spánku mohou vést ke zvýšené chuti k jídlu. Závěry studie např. říkají: lidé, kteří obvykle spí pouze pět hodin denně, mají o 15 % vyšší hladinu ghrelinu – „hormonu hladu“, než ti, kteří spí osm hodin. Dále u nich byla zaznamenána nižší hladinu hormonu leptinu, jenž potlačuje chuť k jídlu. Závěry této zajímavé studie tedy naznačují, že chroničtí nespavci mají zvýšené předpoklady k tomu, mít nějaká ta kila navíc.
Málo spánku, slabá imunita
Dlouhodobý nedostatek spánku má za následek únavu, podrážděnost a vyčerpanost, a také výrazně oslabuje naši imunitu. Přetažené, ospalé tělo logicky snižuje svou výkonnost a stává se zranitelnějším. Takový stav je pak bezvadnou startovací metou pro mnohá onemocnění.
Prvním problémem je snadné podlehnutí obyčejné viróze, aniž bychom tušili kontakt s bacily. To, co bychom běžně zvládly, v případě spánkového deficitu ( a to samé platí pro zvýšený stres), nás položí. Chronický nedostatek spánku může fungování organismu ohrozit ještě vážněji, hrozí srdeční onemocnění, metabolické poruchy nebo dokonce diabetes. Spánek je klíčový k tělesné rekonvalescenci a udržení správných tělesných funkcí, v případě, že nedovolíme našemu tělu doplnit a nahradit poškozené buňky novými, pak je riziko vážných chorob větší.
Možné důsledky KRÁTKODOBÉHO spánkového deficitu
- výkyvy nálad, labilita
- zhoršená schopnost koncentrace a plánování činností
- poruchy krátkodobé paměti
- zhoršená schopnost tvořit
- neobvyklá pasivita
Možné důsledky DLOUHODOBÉHO spánkového deficitu
- snížená imunita (riziko častých infekcí)
- obezita
- diabetes 2. typu
- kardiovaskulární choroby
- potíže s trávením
- chronické poruchy paměti
- psychické poruchy (deprese apod)
Dle většiny výzkumů se doba zdravého a dostatečného spánku pohybuje okolo 8 hodin denně. Chronický spánkový dluh je důsledkem 4 – 7 hodinového spánku denně. Toto číslo je hodně individuelní, proto je rozsah relativně velký. Záleží také na čase, kdy k spánku uleháte. Prastará moudra říkají, že co nenaspíš do půlnoci, je poloviční.
A jak je to s doháněním spánkového deficitu? Stačí na jednu probdělou noc jedna „normální“? Dohnat spánkový deficit není jednoduché. Pokud jste protahovala dny do pozdních nočních hodin celé léto, je naivní si myslet, že jeden prospaný víkend vše spraví. Lékařská studie z Bristolské university uvedla, že k dohnání dlouhodobého spánkového dluhu je potřeba i několik týdnů. Zároveň opět připomíná, že tento údaj je orientační a je třeba respektovat individuelní odlišnosti jedince. Co je ale neoddiskutovatelné, že se únava a vyčerpání z mnoha probdělých nocí kumuluje.
S krátkodobým spánkovým deficitem je to snazší, ten je možné „dohnat“ zhruba kvalitním desetihodinovým spánkem.
