Cesta na Blinduro #3. Zátěžový test

Zátěžový test- je čeho se bát? Další video z naší přípravy …

Pokračování přípravy na jarní závod Blinduro nás zavedl do Tréninkového a rehabilitačního centra Alltraining. Tady se během odpoledne stihla řada užitečných věcí a ani to moc nebolelo….

Zátěžový test – co vás čeká, co vás nemine

Pod tímto strohým, ale výstižným názvem je skryt jeden ze základních kamenů řízeného tréninku. To znamená, že každý, kdo to s tréninkem myslí opravdu vážně, by měl takovou záležitost absolvovat. Pozor-vážně, neznamená jen závodně. Jde o efektivitu vašeho ježdění, cvičení, zkrátka sportování.

 Obecně je úkolem testů zjistit nějaké exaktní hodnoty a ty statisticky porovnat s minulými výsledky. V případě sportovních zátěžových testů se jedná o zjištění parametrů, z kterých se dá usuzovat úroveň trénovanosti a na jejím základě potom řídit tréninkový proces. Proto jsou vrcholoví sportovci testováni pravidelně a poměrně často.  Testují se nejrůznější parametry v závislosti na druhu sportu. Jiné testy potřebují sprinteři a jiné vytrvalci. V případě vytrvalostního sportu jako je cyklistika je v současnosti nejběžnějším testem tzv. Laktátový test neboli měření laktátové křivky. Samozřejmě i vytrvalec může absolvovat řadu dalších testů, které mohou dokreslit stav jeho aktuální trénovanosti a zejména odhalit slabá místa, na které se pak může trenér zaměřit. Laktátový test je ale v současnosti považován za základ a tak se mu budeme věnovat blíže.  

Kačka zátěžák

AP -aerobní práh je taková intenzita zátěže, při které stačíme zásobovat svaly kyslíkem. Štěpení glykogenu probíhá za dostatku kyslíku a hodnota laktátu v krvi se stabilizuje na cca 2mmol/l . V této intenzitě jsme schopni podávat výkon několik hodin. Důvodem k ukončení aktivity je psychická únava nebo opotřebené pohybového aparátu, nikoli vyčerpání energetických zdrojů.

ANP-anaerobní práh je taková intenzita zátěže, při níž již nestačíme svaly dostatečně saturovat kyslíkem. Štěpení glykogenu probíhá ve zvýšené míře za nedostatku kyslíku, čemuž odpovídá i zvýšená hladina laktátu v krvi. V této intenzitě dokáže trénovaný sportovec pracovat nepřetržitě 45 -60 min.

Laktát – velmi často se tento termín objevuje ve spojení se sportovním výkonem. Celá problematika laktátu z pohledu fyziologie je dost složitá a tak se spokojíme s konstatováním, že prostřednictvím měření laktátu získáme informace o našem aerobním a anaerobním prahu. Tyto hodnoty jsou stěžejní pro správné stanovení ať už tepových nebo výkonových tréninkových zón.

Těmto koncentracím odpovídá, u každého individuálně, hodnota tepové frekvence a také hodnota výkonu měřená ve wattech. Podle tvaru laktátové křivky a naměřených hodnot TF a W se pak stanoví jednotlivé zátěžové zóny, pomocí kterých se dá postavit efektivní trénink vedoucí k rozvoji požadovaných parametrů.  Samotné hodnoty však nejsou všechno.  Efektivní stavba tréninku vyžaduje od trenéra znalost souvislostí, zkušenost a od sportovce schopnost poskytnou také zpětnou vazbu.

Bez absolvování zátěžového testu je velmi obtížné postavit kvalitní a zejména efektivní trénink, protože se místo o jasná data můžete opřít jen o dojmy a to je v současné době již málo. Zátěžový test se tak stal opravdovým základem a minimálně jednou ročně by ho měl absolvovat každý, kdo to se sportovní přípravou myslí vážně.      

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková